Nyní přede mnou seděl trenér, který se pro mnohé fanoušky přerovského hokeje stal hrdinou.

Kouč, který napodobil přesně po dvaceti letech slavného Miloše Říhu, a dovedl Zubry do první ligy.

Už po vyhrané finálové sérii se Vsetínem mu fanoušci v MEO aréně přichystali obrovský transparent s nápisem „král Dočky".

„Jako král se necítím, na to si tady nikdo nehraje. Tím králem jsou právě naši fanoušci," říká skromně Petr Dočkal.

Kvalifikace o 1. ligu: přerovští Zubři proti táborským Kohoutům

Transparent Meofans. Foto: DENÍK/Jan Pořízek

Tak jak probíhaly postupové oslavy?
Slavili jsme v pátek hned po zápase přímo v šatně. Ředitel pivovaru nám vlastnoručně narazil sud, přišel i primátor pan Puchalský, další zastupitelé města a vedení klubu poděkovat nám za sezonu a vyjádřit podporu. V sobotu jsme se na zimáku společně podívali na první finále extraligy, a pak jsme se přesunuli do města. Pak samozřejmě slavil každý individuálně s rodinami a blízkými.

Co se dělo v hlavě trenéra při rozhodujícím zápase?
Byly to nervy, ale každý zápas v play-off a kvalifikaci jsme družstvu věřili. Snažili jsme se jim předat energii a udržet nervy na uzdě. V utkání s Táborem mě 

Trenér Petr Dočkal

třeba napadlo, že už jsem vlastně baráž zažil před sedmnácti lety. Tenkrát jsem ale nemohl zasáhnout do hry, tak jsem kluky podporoval alespoň ze střídačky, tak jako někteří naši hráči letos. Říkal jsem si, že by to tentokrát byla škoda promarnit.
V posledním zápase se Sokolovem šlo vidět, že soupeř chtěl hrát jednoduše na brejky. Snažili se dávat svého nejlepšího hráče Fleka na naši třetí lajnu, ale nepochopili, že tahle pětka rozhodně nebyla slabší. Potom díky tomu další pětky dostávaly soupeře pod tlak. Pak se podařilo Davidovi Šťastnému srovnat. I když se trápil, tak se k němu vrátilo štěstí a ukázal, že je výborný hokejista.

Jak jste pak při nájezdech vybírali exekutory?
Jezdíme pravidelně na trénincích nájezdy a podle toho vybíráme hráče. Samozřejmě jde také o to, kdo je na tom dobře s nervy. Ne každý je po šedesáti minutách na tom tak, aby mohl jet. Některé střelce máme určené, některé řešíme po dohodě. Takto jsme řekli Davidu Šebkovi, ten byl připraven a rozhodl.

Pro mnohé bylo překvapení, že první jel obránce Janota…
Janota dává na tréninku góly z nájezdů pravidelně. Navíc je bez nervů. Nemusí jet za každou cenu útočník. Michael si věřil, nájezd sice nedal, ale potom proměnil Dostálek, což další hráče uklidnilo.

Že do branky půjde Slovák, jste vymysleli vlastně kdy?
Byli jsme dohodnutí už dávno. S Martinem Vojtkem jsme se bavili už po prvních nájezdech v semifinále s Opavou. Řekli jsme si, že když budou další nájezdy a on bude zase tak vytížený, tak půjde do branky Jirka Slovák. Přímo při zápase jsem se pak Martina zeptal, jak se cítí. Říkal, že v pohodě, ale pokud inkasuje, tak do brány půjde Jirka. Tomu jsem o tom řekl až na konci prodloužení, aby nebyl už předtím vynervovaný. Na posledním tréninku jsem mu říkal, ať je připraven, že do hry může zasáhnout kdykoliv.

Kouč přerovských Zubrů Petr Dočkal při oslavách postupu

Trenér Petr Dočkal (vpravo) a gólman Martin Vojtek po postupovém triumfu. Foto: DENÍK/Jan Pořízek

Jako baráž v roce 1982

Jaké byly pocity po proměněném nájezdu Davida Šebka?
Byla to obrovská úleva. Radost přicházela až později, i my trenéři jsme byli unavení, samozřejmě psychicky. Pocit to byl parádní, to asi pro všechny. Gratulace pak přicházely ze všech stran. Od hráčů, se kterými jsem hrával já přes trenéra Vsetína Viktora Hlobila, po další, kteří tady byli přímo a přirovnávali to k baráži se Slovanem Bratislava z roku 1982.

Je to váš největší úspěch na trenérské lavičce?
Ano, je! Muže jsem tady trénoval dvakrát. Jednou jsem své působení přerušil v půlce soutěže, podruhé jsme došli až do finále s Novým Jičínem. Tenkrát jsme ale dojeli na úzký kádr, dohrávali jsme to s dvanácti hráči. Nynější asistent Faltýnek tenkrát musel hrát, i když nemohl chodit (směje se).
Dnešní tým se semkl, přes spoustu zranění tomu každý dal, co je potřeba. Nerozlišovalo se, jestli je to hráč typu Sedláka, Kudělky nebo Vojtka, nebo šlo o mladého kluka, který dostal šanci jen v některém ze zápasů. Šli jsme společně za úspěchem.

Mohl byste už nyní prozradit, kolik hráčů vlastně mělo v závěru sezony zdravotní potíže?
Kluci byli schopní se pro tým rozkrájet, takže postupně měli různé problémy Vojtek, Pala, Osina, který jde teď na operaci, a přeji mu brzké uzdravení. Dále Kudělka, Polák, Janota, Goiš, Sedlák, Dostálek, Šebek, Sakrajda, Procházka, Blinka. Byly to různé výrony kotníků, ale třeba u Kudělky šlo o nadvakrát zlomený palec na noze. Měl mít asi osm týdnů sádru, ale po pár dnech to sundal. Nechtěli jsme to před soupeři prozradit. Vlček měl problémy s třísly. Klobouk dolů před všemi, kteří to i přes problémy odehráli.

Kouč přerovských Zubrů Petr Dočkal při oslavách postupu

Kouč přerovských Zubrů Petr Dočkal. Autor: DENÍK/Jan Pořízek

Klobouk dolů před takovými fanoušky

Co se kádru týče, tak spousta hráčů se nejspíš chystá v Přerově po postupu skončit…
Bavíme se dost brzy. Pokud tady zůstanu, tak budu se všemi hráči mluvit. Chci každého oslovit. Někteří hráči mají zdravou sebedůvěru, ale někteří se na to nějakým způsobem necítí. Já si ale myslím, že i když je v soutěži rozdíl, tak zrovna oni tou bojovností a tím, že se umí vydat za přerovské barvy, tu soutěž hrát můžou. Musí si taky uvědomit, že se jim nemusí podařit si první ligu už jindy zahrát. Pokud dostanu od vedení šanci, chci to tady stavět na přerovském základu. Nějaká obměna je nutná, ale zatím se nebudeme bavit o jménech. Nesmí se narušit soudružnost týmu.

Vaše budoucnost u týmu tedy zatím není jistá? Je možný i váš odchod do jiného celku?
Nějaké nabídky jsem dostal už před lety, když jsme hráli finále s Novým Jičínem. Já jsem to ale nějak neakceptoval, jsem prostě Přerovan tělem i duší. Teď jsem samozřejmě v situaci, kdy další působení zvažuji. Je to obrovská výzva. V nejbližší době budu vědět, co bude dál. Musím si sednout s vedením, jde o to, že tady musíme mít určité zázemí. Pokud se tady dohodneme, tak bych určitě chtěl zůstat. Nabídky nějaké jsou, ale nechám si je pro sebe, priorita je pro mě Přerov.

Fanoušci vás podle chorea před zápasem s Táborem mají za „krále Dočkyho". Jak se vám líbilo, co si pro vás přerovští fandové přichystali?
Bylo to od fanoušků hezké poděkování. To si ale zaslouží hlavně oni. Oni byli těmi králi. Podpořili nás i v Táboře, kde byli vynikající a jeli i přes celou republiku do Sokolova. Hnali nás do výborných výkonů. Klobouk dolů před takovými fanoušky, i díky nim jsme dokázali otočit všechna ta utkání. Byli opravdu naším šestým hráčem. Doufám, že jim to vydrží a budou správně nažhaveni na září. Poděkovat patří také sponzorům a městu. Bez podpory města by to nešlo. Doufám, že od něj bude pokračovat ještě na daleko vyšší úrovni. Je potřeba, aby hokej podporovalo stejně všude jinde, kde se hraje první liga. Myslím, že vzhledem k návštěvám na stadionu je jasné, jak je tady pro lidi hokej důležitý.