Ke 119 kanadským bodům ze 184 zápasů v přerovském dresu už bývalý reprezentant další nepřidá.

„Poslední dobou jsem se hokejem moc nebavil,“ přiznal mistr extraligy z roku 2009.

V Itálii se tak nyní těší na novou výzvu i kamaráda a bývalého extraligového útočníka Tomáše Demela, který je hlavním koučem Appiana.

Byl odchod čistě vaším rozhodnutím? Klub si vás chtěl udržet, nebo dal najevo nějaký nezájem?
Dostal jsem nabídku na hezké místo, ale musel jsem se chvíli rozhodovat, protože v Přerově jsem byl rád. Klub mě bez problému pustil, za to chci poděkovat hlavně manažerovi.

Co vás vedlo po necelých čtyřech letech v Přerově k odchodu?
Taková nabídka, když přijde v mém věku, se prostě neodmítá.

Přeci jen, nebylo to těžké rozhodnutí?
Lehké to nebylo, mám Přerov rád, ale vzhledem k tomu, že jsem se poslední dobou moc hokejem nebavil, tak jsem ji vzal.

Kdy jste tedy začal přemýšlet o změně angažmá? Kdy došlo k prvním námluvám s novým klubem?
V listopadu jsem hodně přemýšlel o odchodu, trenér mě rozdělil s Romanem (Pšurným, pozn. red.), se kterým mám v týmu největší chemii. Cestoval jsem sestavou, a když mi v prosinci volal můj kamarád, který dělá v Itálii trenéra, začal jsem přemýšlet o tom, že odejdu.

Jaké máte o klubu HC Eppan Pirates informace a proč zrovna tato destinace?
Vloni vyhrál druhou italskou ligu a trénuje tam můj kamarád Tomáš Demel. Proč? Protože mi dali nabídku (usmívá se).

Hrálo roli i to, zkusit si po EBEL ve Znojmě a slovenské extralize další a vzdálenější zahraniční angažmá? Jak velkou roli hrály finance?
Chtěl jsem změnu. Bylo jedno, kde by to bylo, přišlo tohle, tak jsem tam po dohodě šel. Peníze tam mám hezké.

Na co budete nejraději z Přerova vzpomínat a co vám bude chybět? Bude to přerovské pivečko?
Tak toho bude hodně, ať už se to týká hokeje, když jsem první rok hrál s Romanem a Dastym (Vlastimilem Dostálkem, pozn. red.) a od té doby je Roman můj oblíbený centr. Ta první sezona po postupu byla nejlepší. Chodil plný dům a myslím si, že jsme rozdávali radost. V Přerově je výborná parta. Dočkyho (trenéra Petra Dočkala, pozn. red.) mám moc rád, je to fér chlap. Hany (sportovní manažer Pavel Hanák, pozn. red.) tady zase odvedl kus práce, klobouk dolů před nimi. Chybět mi budou i kamarádi mimo hokej, se kterými jsem něco prožil. No a Zubr je top pivo, už se těším po sezoně, jak navštívím Přerov a zajdu na dvanáctku Premium nebo za kamarádem Radkem na tankový Grand v oblíbené pivnici U Labuťe.

Našel byste i nějaká negativa na svém působení u Zubrů? Nenašlo se něco, kvůli čemu bylo snazší rozhodnutí odejít?
Určitě jo, ale převažují spíš pozitivní věci, což je dobře. Chci ještě poděkovat Pivovaru Zubr v čele s panem Pluháčkem za to, že v Přerově může díky němu hokej vůbec být a můžou zde hrát takoví hráči. Přeji jim do nového roku chuť zůstat u hokeje nadále, protože je to skvělé propojení. A ještě díky fanouškům, kteří byli vždy výborní.

Pro tým je váš odchod citelným oslabením. Jak vidíte šance Přerova před play-off?
Nemyslím si, že to je oslabení, každý je nahraditelný. Kromě Romana, což je nejlepší hráč a jde všem příkladem. Dostanou šanci jiní, třeba Jarda Moučka, který podle mě má být nejméně třetí centr. A také mladí. Play-off udělají, věřím jim.

Zůstanete s bývalými spoluhráči v kontaktu? A je ještě možný váš návrat do Přerova?
Zůstanu v kontaktu, to je jasné, mám tady kamarády, se kterými budu v kontaktu celý život, což se v hokeji moc nevidí. Budu je sledovat a fandit jim. Návrat do Přerova chystám po sezoně na pivo a ještě jsem nechal v bytě nějaké věcí, pro které musím přijet (usmívá se).