Martine, reprezentace se nyní chystá na světový šampionát. Nejste zklamaný, že na kempu nejste také?

Zklamaný asi ne. Jsou tam mladí kluci, budu jim fandit, musíme udělat nějaký úspěch. Ale tahle sezona je opravdu špatná, hraje se bez lidí, sport je až na druhé koleji.

Přeci jen, loni jste sbíral prakticky bod na zápas, vypadalo to, že byste v nominaci na šampionát neměl chybět…

Bylo tam víc hráčů, neříkám, že jsem tam měl blízko, výkony byly ale dobré, cítil jsem se dobře, možná by se to povedlo. Všechno se pak ale zavřelo, je to škoda.

Nedoufal jste, že ještě pozvánku do národního týmu dostanete?

Letos už ta šance asi nebyla. Celý rok byl pro hokej těžký a i reprezentační akce tomu odpovídaly, bylo to vše zavřené v bublině. Neměl jsem od trenéra národního týmu ani náznak, že by mě chtěl vidět v akci. Takže to šlo kolem mě a ani jsem s tím nějak nepočítal.

Opět jste ale udělal slušnou porci kanadských bodů. Je to, že se vám stále v 36 letech daří, malou náplastí?

Hokej je kolektivní sport a přesně o tom to je. Když člověk body nedělá a vyhrávají se medaile, tak je to pro člověka lepší. Týmový úspěch je nejvíc. A kanadské body? Když jsem je loni dělal a sezona se nedohrála, letos to taky k ničemu nevedlo, člověk z toho takovou radost nemá.

Hodnocení sezony z týmového hlediska asi těžko může být pro Kometu pozitivní, že?

Začátek naší sezony byl těžký. Nevědělo se, kdy se začne, jako mančaftu nám do toho navíc vstoupil covid. Takže jsme byli zavření, netrénovali jsme, pak přišla uzávěra celé ligy. Kometa opravdu moc netrénovala, celý měsíc jsme stáli, byli mimo a pak to pro nás bylo strašně těžké. Řekli nám, že za sedm dní hrajeme, my jsme se na to nějak nedokázali připravit. Začínali jsme v podstatě od znova. Zápasy šly tak rychle po sobě, že se pořádně ani trénovat nedalo, trénovali jsme vlastně těmi zápasy. Takže těžká sezona, bez lidí, nebylo o co stát.

Taky váš kádr procházel různými změnami a úpravami. Co říkáte třeba na výkony hráčů z prvoligového Přerova, odkud pocházíte?

Kádr se vyvíjel v podstatě celou sezonu. Furt jsme s tím něco chtěli dělat, hráli jsme nějaké deváté místo a chtěli výš. Přicházeli hráči, zkoušeli se i kluci z Přerova. Ti, co přišli, ať už to byl Filip Král, Radek Kučeřík nebo Filip Dvořák, ukázali dobré výkony. Podle mě všichni tři už dostali smlouvy. V Přerově se vyhrají a pak je použije extraligové mužstvo. Tak by to mělo být, je jenom dobře, že tam je posun.

Sledoval jste i výkony Zubrů v první lize?

Zubry sleduju, stejně tak všechny sporty v Přerově, pohybuju se tady. Hráli výborně, škoda play-off. To je loterie, jiný hokej, mančaft se na to připravuje celou sezonu. Škoda, že nešli dál.

Tradičně se musím zeptat. Blíží se váš návrat domů do Přerova?

Nepřemýšlel jsem nad tím. Ještě chci hrát extraligu, dokud to půjde. Pokud mi tam řeknou, že už to stačilo, že je to fakt špatné, tak se přesunu někam do nižší soutěže. Neříkám, že do Přerova, nechávám si otevřené dveře.

Ani třeba za deset let to fanouškům neslíbíte?

Uvidíme, jak bude držet zdraví. V pětačtyřiceti tady určitě podepíšu smlouvu (smích). To beru vážně!

V Kometě máte smlouvu ještě na rok. Co od další sezony očekáváte?

Musí být určitě úspěšnější. Hlavně doufám, že se vrátíme k nějakému normálnímu životu. Že lidé budou chodit na hokej, na sport, na kulturu. Že se to vše vrátí do starých kolejí. My si pak nemůžeme dovolit žádné zaváhání, musíme hrát nahoře a v play-off postoupit co nejdál.

Začnete pod novým trenérem Jiřím Kalousem. Co čekáte od této změny?

Je to kvalitní trenér, myslím, že do toho vnese nějaký náboj, bude to takové osvěžení. Záleží ale, jaké přijdou posily, kdo v kádru zůstane. Musíme chytit začátek a porvat se s tím, aby z toho byla úspěšná sezona.

Martin Zaťovič v reprezentaci

2003/2004 (U19): 3 utkání, 1+0

2013/2014: 18 utkání, 4+2

MS 2014: 10 utkání, 2+0, 4. místo

2014/2015: 23 utkání, 8+3

MS 2015: 10 utkání, 4+0, 4. místo

2015/2016: 18 utkání, 3+0

MS 2016: 7 utkání, 1+0, čtvrtfinále

2016/2017: 0 utkání

2017/2018: 3 utkání, 0+0

2018/2019: 8 utkání, 2+2

2019/2020: 5 utkání, 1+1