„Jsem tady spokojený, vždycky jsem byl. Ale pro mě je v tuto chvíli důležitější rodina. I tohle bude hrát v mém rozhodování roli,“ zmínil mimo jiné v obsáhlém rozhovoru.

Před zápasem ve Frýdku se domácím porouchala rolba a duel začal později. Jako by vám to prospělo, že?

Možná nám pomohlo, že jsme byli o trošku déle na rozbruslení, oni tam měli toho sněhu daleko víc. Ne, před zápasem to samozřejmě není až takový problém. Sice jsme tam naskočili jako první, ale pak jsme šli hned z ledu do kabiny. Ale kluci z Frýdku se nejdřív na led ani nedostali.

A pak to přišlo. Dva góly v jednom oslabení a rychlé vedení 2:0. Co na tohle říkáte?

Konečně nám to vyšlo. I když samozřejmě, hned na začátku vyloučení. Ale tentokrát nám to zaplaťpánbůh pomohlo. Konečně v oslabení něco pozitivního.

Před prvním gólem jste vystihl rozehrávku soupeře. Trefilo vás to, nebo šlo o účelné napadání v daném prostoru?

Měli jsme je nastudované, že budou hrát drop (při přechodu do útočného pásma zpětnou přihrávku, pozn. red.). Takže jsme se na to připravovali. Snažili jsme se být na místech, co jsme si říkali. To, že mě to trefilo do nohy a dali jsme z toho gól, je jenom dobře. Při prvním gólu jsem ani nepřemýšlel nad nahrávkou. Viděl jsem, že i za mnou byla hokejka, takže jsem chtěl střílet na bránu. Hezky se to pro Süssáka (Jana Süsse, pozn. red.) odrazilo na druhou stranu, byla prázdná brána.

Druhou branku jste Honzovi Süssovi připravil v podobné situaci nahrávkou. Věděl jste hned, že to bude nejlepší řešení?

Když jsem viděl video, jak byl daleko, jsem moc rád, že to takhle dobruslil. Jinak bych jel jeden na jednoho. Jinak to zase byla situace, kdy oni zakládali útok, projeli tam dopředu a nechali jednoho hráče vzadu. To jsou přesně ty chyby, co jsme dělali v přesilovkách i my. A je to tak, rozhoduje to zápasy.

Každopádně dva góly po podobných akcích v jednom oslabení, to se jen tak nevidí…

Je to strašně pozitivní. Pomohlo to jak nám, co jsme byli na tom oslabení, tak i celkově naší hře. Když dáte dva góly takhle brzo a ještě k tomu v oslabení, hraje se líp. Pokud navíc dostanete gól ve vlastní přesilovce, položí vás to dvakrát tolik.

Výsledek 1:6 působí jednoznačně, ale soupeř vás přestřílel 39:28. Takže také skvělý výkon brankáře?

Pety (Michael Petrásek, pozn. red.) tam měl spoustu zákroků. Oni měli dobré i přesilovky, akorát se jim třeba tolik nedařilo. Možná je to tím, že jsme se jednoduše dostali do takového vedení. Vytěžili jsme maximum.

Hokejisté Přerova (v modrém) porazili Frýdek-Místek. Ilustrační foto.
Famózní start nového roku. Zubři šesti góly roztrhali Frýdek

Přesunul jste se pod novými trenéry a odchodu Romana Pšurného z první do druhé útočné formace. Jak to vnímáte?

Po včerejším zápase jsem spokojený. Vůbec mi to nevadí. Co jsem přišel do Přerova, hrál jsem první lajnu. Jak se Sejkem (Tomášem Sýkorou, pozn. red.), tak s Pšurkou. Ale pro mě se de facto nic nemění. Na tom ledě jsme víceméně pořád stejně, i v přesilovkách. Je asi jedno, jestli jsem v první, nebo druhé lajně. Otázka je, kdyby přijel Navrc (Jakub Navrátil, pozn. red.) nebo Šousty Tomáš Šoustal, pozn. red.), jestli by to bylo poskládané stejně, nebo by se to proházelo. To už je na trenérech.

Co říkáte na trenérskou změnu v Přerově. Po takové výhře se to asi hodnotí pozitivně, že?

Je to tak, teď se to hodnotí jinak. Třeba když jsme hráli v Ústí, odehráli jsme hrozný zápas. I vizuálně to vypadalo jako ty zápasy, které nám nevycházely předtím. Samozřejmě ale děláme některé věci jinak, je tam jiný pohled trenérů. Ve hře by to mělo být vidět. Spíš si ale myslím, že to může být impuls pro mladé hráče, kteří tady vidí nového trenéra a musí se ukázat. A ne být spokojeni s tím, jak se hrálo.

Co se pod novými trenéry například na tréninku změnilo?

Malujeme cvičení na ledě (směje se). Už je nemáme nastudované před tréninkem. Každý trenér má svá cvičení. Nevím, to je těžké. Nechceme nějak extrémně měnit to, co jsme hráli, ale pořád tam jsou maličkosti, které nový trenér vidí trošku jinak. Spíš nás chce posunout, popíchnout někam jinam. Ale není to tak, že bychom striktně hráli něco jiného.

Ještě před koncem trenérů Kočary s Grofem poslalo vedení do Vsetína vašeho největšího parťáka – Romana Pšurného. Byl jste naštvaný?

Naštvaný asi ne, spíš hodně překvapený. Samozřejmě se předtím řešilo, že jestli budeme pokračovat v takových výkonech, musí nastat nějaké změny. Myslel jsem, že se to vyřeší třeba během Vánoc nebo po Vánocích. Pak to ale bylo zničehonic. Smutné překvapení. Samozřejmě, že jsem nebyl rád. Odešel mi Roman, se kterým jsem toho odehrál tady nejvíc ze všech.

Jste pořád v kontaktu? Co říkáte na to, jak se Romanovi daří ve Vsetíně?

Jsme kamarádi, samozřejmě si píšeme, v kontaktu jsme. Přeji mu to nejlepší. Jsem rád, že je ve Vsetíně, protože by to jinak měl těžší s rodinou. Škoda jen, že nedává ty góly tady.

Každopádně dle výkonů dostal pozitivní impuls. Bavili jste se o tom?

Samozřejmě. Pro něj je to impuls i proto, že se tady přeci jen změnila před sezonou spousta věcí. Třeba i herní pojetí. Za poslední dobu se tady vystřídalo hodně hráčů, ta pozice a vnímání trenér – hráč – trénování se mění. Už to bylo takové na hraně. Ve Vsetíně dostal novou pozici, hraje něco jiného, má jiné spoluhráče, je v první lajně, v přesilovkách. Je to prostě změna prostředí a jde vidět, že mu to pomohlo.

A co vy? Před každou sezonou se řeší, jestli ještě v Přerově zůstanete. Není tohle poslední sezona za MEO?

Jsem tady spokojený, vždycky jsem byl. Ale pro mě je v tuto chvíli důležitější rodina. Máme to daleko domů. Malá je větší a větší, kdykoliv máme jet domů, tak se těší do baráku. Ví, že tam má svůj pokojíček a spoustu svých hraček, které nepřevážíme, protože nejsme stoprocentně doma v Přerově. A dcera už taky ví, že doma je doma. Takže i tento pohled bude hrát v mém rozhodování roli.

Zpět k aktuální sezoně. Výhrou ve Frýdku jste se posunuli na deváté místo, na dostřel jsou vyšší patra tabulky. Hlavy určitě nevěšíte, ne?

To vůbec ne. Je tam rozdíl devíti bodů mezi šestým a jedenáctým místem. Pár zápasů a můžeme být někde jinde, pár prohraných zápasů a můžeme být úplně dole. Není to o dvou, třech týmech. Je nás tam spousta. Leden bude drastický. Máme před sebou i zápasy, které jsme nedohráli před Vánoci, takže je to našlapané. Musíme hrát jako proti Frýdku a sbírat body. Každý je ceněný.

Dá se říct, že teď už je třeba každý zápas vnímat jako jakési play-off?

Play-off zápasy bychom měli hrát od začátku sezony. Zvlášť, když sestupuje až pět týmů. Možná, že jsme na začátku byli trošku lehkovážní. Byli jsme na sebe málo přísní a pak se to odrazilo v zápasech, kdy jsme byli jednou nahoře, jednou dole. Nechytili jsme žádnou sérii vyhraných zápasů. Teď je vidět, že je to málo.

Tak snad série přijde s novým rokem…

Začalo to dobře, teď to jen potvrdit a ukázat, že bychom na tom hokejově měli být výš než tam, kde teď jsme.