Motivace proti Přerovu bude velká, říká bývalý Zubr Moučka

Na kontě má devadesát extraligových zápasů, všechny absolvoval za svůj mateřský klub. O patro níž kromě Šumperku a Přerova hrál také za Třebíč, Vrchlabí, Ústí nad Labem a Prostějov.

Jeden rok si dokonce vyzkoušel angažmá v krajské lize, kde boural statistiky jako hráč České Třebové. O své dosavadní kariéře i právě probíhajícím ročníku se rozpovídal v rozhovoru pro Deník.

Šumperk před reprezentační pauzou vyhrál v Benátkách a přerušil tak dlouhou sérii porážek. Pro tým to asi musela být velká úleva?

Všichni jsme moc rádi, že se nám konečně povedlo uspět. Na vítězství jsme čekali opravdu už moc dlouho. Nevyhrálo se devět zápasů v řadě. Je dobře, že jsme to nezaokrouhlili na deset a poslední zápas se nám podařilo zvládnout.

Od pondělí trénink? Fotbalisté Viktorky mají jasno

Teď navíc můžete i vyčistit hlavy během reprezentační přestávky.

Je to tak. Přestávka nám pomůže. Asi čtyři dny jsme měli volno, jak říkáte, každý si vyčistil hlavu. Teď jsme dobře potrénovali, měli dvoufázové tréninky. V pondělí pak jedeme do Přerova a pokusíme se tam něco urvat.

Cítíte vy osobně větší pohodu, když v posledních pěti zápasech se vám povedlo hned čtyřikrát skórovat?

Pohodu si představuji jinak, to bychom museli být jako mužstvo v jiných patrech tabulky. Ale poslední dobou jsme se herně trochu zlepšili, začalo se docela dařit v přesilovkách, což je asi klíč k té mojí produktivitě. Ty góly se potom dávají snadněji, než při hře pět na pět.

Draci jsou v tabulce Chance ligy předposlední, posun nahoru je vinou propastného bodového rozdílu nereálný. Co bude hlavní motivací mužstva v závěru sezóny?

Pro nás je teď hlavním cílem, nechat za sebou Kadaň a neskončit na úplném dně. A navíc všichni hrajeme nejen za Šumperk, ale každý z nás má na zádech jmenovku. Hrajete tedy i o své jméno a měli bychom se všichni snažit, abychom v každém utkání podali co nejlepší výkon, aby se potom člověk za sebe nemusel stydět.

V pouhých osmadvaceti letech jste třetím nejstarším hráčem v současném výběru Draků. Co na to říkáte?

Tohle jsem během kariéry zatím nezažil, abych byl ve skupině nejstarších hráčů v mužstvu. Je to pro mě nová role, patřit najednou mezi nejzkušenější. K tomu poprvé letos nastupuji v týmu, který je dole. V předešlých angažmá jsem si pokaždé zkusil play off, hrál zkrátka v týmech, kterým se dařilo. Ale nedá se nic dělat, musíme se s nynější situací poprat a snažit se letošní sezónu v Šumperku důstojně dohrát.

Vaše hokejová kariéra je hodně pestrá. Na který okamžik nejraději vzpomínáte?

Asi nikdy nezapomenu na první extraligový start a premiérový gól za Pardubice, kde jsem s hokejem začínal a prošel tam všemi kategoriemi od přípravky až po mužské áčko.

A vzpomenete si konkrétněji na svou první extraligovou trefu?

To nebude problém, v extralize jsem dal dohromady dva góly (smích). Ale ten první byl proti Kladnu, tuším na 5:1, takže už příliš neřešil, ale pro mě to samozřejmě byla velká sláva (úsměv).

Vybavíte si něco ze svého předchozího angažmá v Šumperku z ročníku 2015/2016?

Asi Honzu Milfaita, který to vzal oklikou přes pár klubů podobně jako já a teď jsme se znovu potkali v barvách Draků. Tenkrát jsem v Šumperku odehrál jenom dvanáct zápasů, byl tady něco málo přes měsíc, takže žádnou zásadní událost si asi nevybavím. Jinak kabina je pořád stejná, ale opravil se zimní stadión (úsměv).

Co vás přivedlo v prosinci podruhé do Šumperku?

V této těžké a složité době pro mě byli Draci jedinou možností, jak dokončit sezónu, když byla druhá liga přerušena a později ukončena. Rozhodl zájem pana Velčovského, který o mě z minulosti věděl a oslovil mě s nabídkou.

Celkově je pro vás letošní rok docela hektický. Hrajete už za třetí klub. Sezónu jste odstartoval ve druholigovém Dvoře Králové, krátce se mihl ve Vrchlabí a teď působíte v Šumperku.

Určitě je lepší, když strávíte celý ročník v jednom mužstvu, vystřídat tři působiště během pár měsíců není nic příjemného. Navíc pokaždé jsem šel prakticky do nového prostředí. Jak jsem uvedl, třeba v Šumperku jsem znal jenom Honzu Milfaita. Ale letos se všechno prostě takto seběhlo. Já jsem především vděčný, že v době kdy u nás běží pouze dvě soutěže, mohu hrát hokej.

Jako hráč prvoligových parametrů máte za sebou i poněkud netradiční angažmá v krajské lize za Českou Třebovou. Jak k němu došlo?

Po dvou letech v Pardubicích jsem jednu sezónu strávil v Ústí nad Labem. Po jejím konci jsem se vrátil zpátky do přípravy na východ Čech, ale někdy v půlce srpna jsem zjistil, že se mnou Pardubice nepodepíší smlouvu a neměl jsem žádné jiné angažmá. Tou dobou se zrovna uzavřela první liga, kluby začaly šetřit a raději daly prostor vlastním mladým hráčům. V České Třebové jsem znal řadu kluků ještě z pardubické juniorky a začal jsem s tamním mužstvem chodit na led. Dlouho mě přemlouvali a nakonec jsem tam strávil celý ročník.

Jak se vám v České Třebové líbilo?

Byl jsem mile překvapen, jaké má tamní klub na kraj podmínky a zázemí, všechno tam funguje na perfektní úrovni, kterou by mohly závidět i leckteré týmy z vyšších soutěží. Na Českou Třebovou vzpomínám jenom v dobrém, byla tam dobrá parta a dařilo se. Jedinou kaňkou je akorát prohrané páté finále soutěže proti Moravské Třebové, to mě hodně mrzelo.

Angažmá v kraji vám paradoxně pomohlo zpátky k návratu do Chance ligy.

Českou Třebovou vedl trenér Jindřich, který se znal s panem Přecechtělem, díky tomu jsem se dostal na zkoušku do Přerova, na které jsem uspěl a potom za Zubry odehrál dva roky.

Právě Přerov je dalším soupeřem Draků. Jak se těšíte na pondělní vzájemný zápas?

Mrzí mě, že u toho nebudou diváci, protože za normálních okolností je v Přerově vždy skvělá atmosféra, ty lidi tam dělají opravdu hodně. Pro mě to bude trochu zvláštní zápas, vždyť jsem tam ještě loni hrál, motivace bude velká.

Proběhlo už nějaké hecování s bývalými spoluhráči z kabiny Zubrů?

S obráncem Radkem Čípem jsme se bavili, že si teď proti sobě zahrajeme. Občas si něco napíšeme s Romanem Pšurným, nadcházející zápas jsme však ještě nerozebírali, ale možná na to ještě dojde (úsměv).