Jenže starší žáci přerovských Zubrů na mistrovství republiky mezi šesticí nejlepších klubů všem vytřeli zrak.

Dokonce byli do poslední chvíle ve hře o zlatou medaili. Nakonec vezou z Hradce Králové obrovsky cenný bronz.

Naposledy se takový úspěch podařil partě kolem Tomáše Kundrátka či Jakuba Svobody v pražské T-Mobile Aréně v roce 2005. Také letošní parta osmáků má v týmu výjimečné osobnosti a udělala přerovskému hokeji perfektní reklamu.

„Jeli jsme do Hradce Králové s tím, že se pokusíme alespoň jedno utkání vyhrát. Věděli jsme, že soupeři budou velice silní. Nakonec jsme získali medaili, což je opravdu skvělé,“ radoval se brankář Přerova Tomáš Suchánek, který si odvezl i cenu pro nejlepšího gólmana turnaje.

Individuální trofej si odvezl také jednoznačně nejlepší obránce Stanislav Svozil, který mladé Zubry táhl i v ofenzivě. V pěti zápasech nasbíral čtrnáct bodů za osm branek a šest asistencí!

„Jsem za tu cenu samozřejmě rád, ale důležitější je, jak jsme se umístili jako tým. Třetí místo je hodně krásné, i když nás porážka s Chomutovem moc mrzela. Mohli jsme se umístit ještě výše,“ připomněl Svozil těžkou a trošku nečekanou poslední porážku s Piráty.

Ale pojďme pěkně popořadě. Přerovští osmáci na úvod schytali toho nejtěžšího možného soupeře – pražskou Spartu.

„Dlouho jsme se drželi, bylo to 2:2, šest minut před koncem jsme dostali gól na 2:3. Nakonec jsme 2:5 prohráli, ale měli jsme dobrý pocit z odvedené práce. Pak začala neskutečná série,“ ohlížel se trenér Přerovanů Pavel Neuman.

Někteří brečeli, ale je to obrovský úspěch

Zubři postupně skolili Vítkovice (6:1), domácí Hradec (4:1), i kvalitní Plzeň (6:2). Bylo jasné, že z toho bude minimálně medaile. Ve hře byla před posledním duelem teoreticky i ta zlatá.

„Na zápas s Hradcem nás v pátek přijeli podpořit žáci ze ZŠ Želatovská. Byli i v dresech a skvěle fandili. Paradoxně nám vytvořili domácí prostředí. S Plzní už jsme hráli na malé hale. Soupeř měl hodně výrazných individualit, ale tohle byl náš možná nejlepší zápas. V první třetině nám tam napadalo všechno. Dali jsme čtyři góly z osmi střel. Pak už jsme zbytek utkání odbojovali s podporou výborného gólmana v brance,“ popisoval Neuman.

Do posledního zápasu vstupovali Přerované pod menším tlakem. Chomutovu nakonec podlehli 3:4 a došlo i na slzy.

„Samozřejmě jsme byli zklamaní, někteří brečeli. Dlouho tam nepadlo v šatně ani slovo. Až za pár hodin si všichni začali uvědomovat, co jsme dokázali. Je to obrovský úspěch,“ usmíval se Pavel Neuman.