„Trénujeme kombinace v útočném pásmu, řešíme pohyb hráčů. Nebude to ale ofenzivní blázinec,“ má jasno 47letý kouč, který v sezoně 2004/2005 ovládl během výluky NHL překvapivě v dresu Pardubic kanadské bodování hvězdami nabité extraligy. Také na to zavzpomínal v rozhovoru pro Deník.

Jak se zrodil váš přesun ze Šumperku do Přerova?

Vyšlo to hezky v tom, že mi akorát skončila smlouva v Šumperku. Proběhl telefonát, kde mi bylo sděleno, že jsem se dostal do užšího výběru. Domluvili jsme se na osobní pohovor, sedl jsem do auta, přijel do Přerova, popovídali jsme si. Čekal jsem na vyrozumění, které bylo pozitivní. Sedl jsem znovu do auta a jsem tady (úsměv).

V Šumperku jste sice měl podepsáno na dva měsíce, avšak dařilo se vám skvěle, pokračoval byste tam, pokud by nepřišla možnost jít o soutěž výš?

Už jsme s majitelem Šumperka, panem Velčovským, byli domluveni na prodloužení smlouvy. Akorát, když mělo dojít k podpisu, řekl jsem, že odjíždím do Přerova. V tomhle to dobře nevyšlo, ale tak to je.

Trénoval jste hlavně mládežnické kategorie, v Šumperku jste poprvé vedl muže. Je to velký rozdíl? Co vám krátké působení u Draků v tomto směru dalo?

Šumperk má mladé mužstvo. Většina kluků je těsně po juniorce, takže to pořád byla práce s mladými kluky. Samozřejmě ale, že je to jiné. Jsou věci, které jsou potřeba dělat jinak, taky musíte jinak přemýšlet. Tak uvidíme, co jsem se naučil (úsměv).

Během vašeho působení v Šumperku ale přicházely také zkušené posily, které týmu pomohly výše. Kromě Drtila s Pěnčíkem z Prostějova to byl i přerovský útočník Richard Nemec, který pod vámi zářil (za 7 zápasů, bilance 7+10, pozn. red.). Budete na něj spoléhat o to víc i v Přerově?

Na základě toho, co předváděl v Šumperku, určitě ne. Ale vím o něm, vím, jaký umí být. Je potřeba říct, že šlo o nižší soutěž. Musí se začít prosazovat už na tréninku tady v Přerově. Trénink je pro mě to nejdůležitější. Sleduji ale všechny hráče, nejen Riška. Záleží na něm, jak bude pracovat. První zápasy mi teprve pomohou, abych se o jednotlivých hráčích něco dozvěděl. A nebylo to jen z tréninku.

Už máte za sebou avizované pohovory s hráči? Co jste od čtvrtka v Přerově stihl?

Pořád se snažíme spolu mluvit. Děláme změny v taktice. Pár jich bude, takže nyní se snažíme přenést toho co nejvíce do tréninku. Probíhají pohovory, video, teorie, abychom se s hráči dokázali naladit na určité mentální nastavení.

Vy jste byl vynikající útočník. Znamená to, že uvidíme o něco ofenzivnější Zubry, než jsme byli zvyklí v minulých sezonách?

Sice jsem byl útočník, ale byl jsem orientovaný na defenzivu (smích). Neřekl bych, že to bude ofenzivní blázinec. Chtěl bych hru zrychlit. Nechci se moc dlouho zdržovat v obranném pásmu, když máme kotouč a vracet hru dozadu. Chci, abychom prolétli střední pásmo a pak se realizovali v útočném pásmu.

Jak na tom pracujete?

Trénujeme kombinace v útočném pásmu, řešíme tam i pohyb hráčů. Nedělám si iluze, že to v prvním zápase bude ideální. Kéž by. Budeme ale pracovat na tom, abychom perfektně bránili. To pro mě znamená, aby útočníci perfektně pracovali směrem dozadu. To je základ, který chci zlepšit. Zjednodušuje to i rozehrávku, takže útočníci se poté mohou snáz dostávat do útočného pásma, kde chceme být nebezpeční. Díky lepší defenzivě a rychlejší hře bychom pak mohli více času trávit v útočném pásmu. Tam pracujeme na tom, abychom od sebe puky neodhazovali, spíš byli silní na kotouči, pracovali jeden na jednoho a hledali cestu k tomu, abychom si vytvořili nějakou šanci.

Řekl jste, že jste byl spíše defenzivním útočníkem, což by ale trošku vyvracela sezona 2004/2005, kdy jste byl nejproduktivnějším hráčem extraligy. Byl to vrchol vaší bohaté kariéry?

Stoprocentně. Byla to jedna sezona, ústřel. Ale proč si na něj hezky nezavzpomínat. Kéž by se někomu podařil takový ústřel nyní (úsměv).

Řekl jste si tehdy o angažmá v Rusku, dnes ožehavé téma. Tehdy ale vše bylo jinak…

Tenkrát to bylo jednoduché. Byl to posun. Extraliga – pak buď NHL, kam jsem nedosáhl, nebo severské země a Rusko. Bral jsem to jako krok nahoru do lepší soutěže.

Máte za sebou starty v Euro Hockey Tour, nemrzí vás, že na velký turnaj to nikdy nevyšlo? Bylo to hlavně jedinečnou generací dalších skvělých hráčů?

Byl jsem v nominaci na šampionát v roce 2003, ale v posledním zápase před turnajem jsem si zlomil nohu. Tam to nevyšlo. Ale jak říkáte. Generace kluků, jako byli Růča nebo David Výborný… Oni byli pořád lepší a lepší. Než jsem se teoreticky mohl dočkat já, byli tam už zase mladší, kteří byli také lepší než já. Život to tak přináší, nemůžu si stěžovat (úsměv).

Teď už vás čeká křest ohněm, protože první mač odtrénujete za Přerov proti Prostějovu. Víte, co od tohoto zápasu očekávat?

Jako hráč jsem zažil dost takových zápasů, takže mě to asi nepřekvapí. Dobrá kulisa je dobrá kulisa. A ta je vždy super, takže kéž by byla.