„Těšil jsem se, že si zahraju proti klukům a měl jsem tady i rodinu. Přišli babička i můj malý. Měl z toho velkou radost, už vše vnímá. Jsem moc rád, když vyhrajeme, že to na ledě můžu trávit s ním,“ pochvaloval si 28letý útočník, který se asistencí podílel na rozhodujícím gólu Erika Hrni.

Zvítězili jste 3:1 a měli o něco více ze hry, v Přerově to je ale velmi cenné vítězství za tři body, že?

V Přerově se nevyhrává na moc gólů. Byl to zarputilý a hodně těžký zápas plný osobních soubojů. Stálo to hodně sil, měli jsme to štěstí, že nám tam padl gól navíc.

Rozhodla tedy ta trošku šťastná dorážka Erika Hrni? Nebo jste si výhru zasloužili více?

Šli jsme si za tím. Začali jsme to hrát jednoduše, taky to bylo o tom hlavně nedostat. Tohle byl příjemný bonus.

Hokejisté Přerova (ve žlutém) padli doma se Vsetínem 1:3.
Zubry potopil extřinecký veterán. Vsetín si odvezl všechny body

Co jste čekal od návratu na přerovský led, navíc v dresu velkého rivala? Nebál jste se trošku reakce fanoušků?

Nejsem typ hráče, který by fanoušky provokoval, aby na něj měli bučet. To není ani sportovní. Za Přerov jsem si odehrál nějaké zápasy, i když jsem soupeř, měla by zůstat zdravá atmosféra. Když už něco, ať se to děje na ledě a ne mimo něj.

A přímo na ledě? Bylo to proti bývalým spoluhráčům vyhecovanější?

Většinou se mi ty potyčky vyhýbaly. Když už, tak možná jednou, ale to nic nebylo.

O co šlo, prozradíte?

S Ďolíčkem (Tomášem Doležalem, pozn. red.). Drcl do mě, zabrblal (směje se). Přijel tam čárový, jak kdybychom se měli porvat. Doufám, že to byla sranda (úsměv).

Zápas jste tedy zvládli, přestože v týmu máte velkou marodku…

Máme ji obrovskou. Spousta klíčových hráčů je zraněných a někteří ještě hrají, abychom to poskládali. Zase se ale ukazuje síla toho týmu. I když naskočí mladí kluci, odmakají si to.

Matouš Kratochvil.
Milovník tvrdé hry Kratochvil hrál i za Zlín. Proč zvolil Vsetín?

Vy sám jste v úvodu sezony řešil zranění. O co šlo?

Byl jsem zraněný dlouho. Upřímně jsem ani nepočítal, že do toho naskočím tak rychle. Byla tam plastika předního křížového vazu. Plánovalo se, že bych naskočil až v listopadu. Na Vsetíně se mně ale skvěle ujali kondiční trenér i fyzioterapeut. Dali mě do kupy, za to jsem rád.

A jak se vám tedy zatím na slavném Lapači líbí?

Vyhrává se, nálada je dobrá, stejně tak i parta. Vše si sedá, já jsem spokojený.