Loni titul, letos jste vypadli hned v předkole play-off se Zlínem. Sezonu jste si určitě představovali úplně jinak?

Loni z toho byl titul, letos jsme bohužel skončili už v předkole. Je to neúspěch a v Třinci jsou všichni pěkně naštvaní.

Jak to vypadá, když je vedení klubu naštvané?

Dost nestandardní třeba je, že i když jsme vypadli v předkole a sezona už pro nás skončila, tak přesto musíme dál trénovat.

Kde hledat příčinu vašeho neúspěchu?

Od toho jsou jiní, aby dělali rozbory a analýzy toho, co se stalo.

SOUVISEJÍCÍ VČETNĚ FOTOGALERIE: Nejúspěšnějším sportovcem města Přerova se stal tenista Rosol

Po mistrovské sezoně odešel váš nejlepší střelec Martin Růžička do KHL. I tento fakt mohl hrát určitou roli?

Těžko říci. Bavíme se o nějakých, co by, kdyby…ve čtvrtém zápase jsme prostě měli doma Zlín porazit a hrát play-off, ale dopadlo to, jak to dopadlo. Takový je prostě sport, jednou jste nahoře, jednou dole.

Zdroj: Youtube

V Třinci jste za poslední dvě sezony odchytal 40 zápasů, což na náhradního brankáře zase není tak málo. Jste s touto porcí zápasů spokojený?

Jsem dvojka gólman, ale na druhou stranu z dvaapadesáti kol odchytat dvacet utkání je docela slušné.

Náhradníka v Třinci děláte už pěkně dlouho. Byl jste někdy i jedničkou?

Jednu sezonu. Tehdy měl Roman Čechmánek zraněná záda a já odchytal téměř celý ročník. Včetně play-off jsem absolvoval přes čtyřicet zápasů. Byla to má nejlepší sezona v kariéře, byl jsem vyhlášen i nejlepším gólmanem extraligy.

V Třinci už jste snad 10 sezon, takže vám to tam zřejmě maximálně vyhovuje.

Jsem hráčem Třince, hraji za Třinec a uvidíme, co bude po téhle sezoně.

Kdyby přišla nabídka do jiného extraligového klubu, přemýšlel byste o ní?

Těžko říci, co bude. Každopádně mám v Třinci ještě rok smlouvu. Je to moc předčasné se o něčem takovém bavit. Teď teprve končí sezona a spekulovat, co by mohlo přijít, to určitě není na pořadu dne.

Dokážete si představit, že byste chytal někde jinde?

Samozřejmě, proč ne. Je to moje práce. Mám sice nějakých deset sezon v Třinci, ale ne v kuse. Měl jsem snad další čtyři angažmá. Chytal jsem rok na Slovensku v Bánské Bystrici, byl jsem v Prostějově, v Olomouci. Každopádně uvidíme, co se bude dít v Třinci po této sezoně.

Co se proslýchá?

Od května máme mít nového trenéra, ale to je tak vše, co vím. Je to ještě moc čerstvé, vždyť jsme vypadli de facto před týdnem. Denně teď dojíždím poctivě na tréninky. Uvidíme, co bude dál.

Sezona vám už skončila, takže jak tréninky vypadají?

Každý den jsme hodinu na ledě. Normálně trénujeme a každý si pak jde po svém.

Letos vám bude 37 let. Do kolika si myslíte, že se dá chytat na profesionální úrovni?

To je těžké. Vše závisí na zdraví, štěstí, ale také na tom, jak tým hraje. Je tam strašně moc aspektů kolem. Když člověku slouží zdraví, tak to relativně jde.

Hranice se určitě oproti dřívějšku posunula, a člověk když se o sebe stará, tak může na vrcholové úrovni vydržet celkem dlouho. Příkladem je u nás Honza Peterek, který měl letos čtyřicet.

Zdraví je pro sportovce určitě to nejdůležitější. Jak jste na tom vy? Měl jste za svou kariéru nějaké vážnější zranění?

Natažené vazy v obou kolenech jsou u brankářů normální. Nejhorší zranění z hokeje bylo, když jsem měl přetrženou achilovku.

Přestože hrajete v Třinci, tak bydlíte v Přerově. Sledujete zápasy Zubrů ve druhé lize? Byl jste se na nějaký podívat?

Samozřejmě. Když mi to vyjde a mám čas, tak chodíme se synem na Meo. Jsou tam ještě hráči, s kterými jsem tady začínal, jako například Daniel Faltýnek a Zdeněk Sedlák. A znám i některé další kluky.

Na zimáku jsem, dá se říci, pořád, protože můj malej začal chodit do přípravky. Myslím si, že pod vedením Karla Kundrátka se v Přerově s mládeží pracuje velice dobře a kdo by chtěl, může se za námi určitě přijít podívat.

Trendem posledních let u dětí je, že jejich zájem o sport upadá. Ale hokej v Přerově se stále jakž takž drží.

A to je právě práce Karla Kundrátka, který objíždí školky a stará se o propagaci hokeje a nábor. Všude jsou navíc vylepené pozvánka na přípravku. Je to mravenčí práce lidí, kteří to dělají zadarmo.

Uvažujete, že byste na sklonku své kariéry uzavřel kruh a odchytat pár sezon za přerovský klub, kde jste s hokejem začínal?

Uvidíme, jestli o mě budou mít vůbec zájem (směje se). Samozřejmě v žádném případě neříkám ne. Všechno je možné.

Domů si odnášíte cenu za druhé místo v kategorii „Krajánek“. Překvapilo vás tohle ocenění?

Strašně mě to potěšilo. Chtěl bych poděkovat všem, co mi dali svůj hlas. Jsem rád, že si na mě lidi v rodném Přerově vzpomněli.

Už víte, kam si cenu dáte?

Na chalupě mám vitrínu, kde mám většinu cen, takže asi poputuje na chalupu mezi ostatní, co jsem za kariéru získal.