Aby toho nebylo málo, tak proměnil své trestné střílení a nastartoval výhru Přerova 3:2 po samostatných nájezdech. Ani tím jeho program neskončil, hned po zápase výpomoc z Mountfieldu spěchala do auta, aby se okamžitě přesunula zpět do Hradce.

„Jsem pořád na telefonu a na cestách. Čekám, co bude,“ prozradil pětadvacetiletý odchovanec pardubického hokeje.

Zdeňku, jaký byl pro vás netradičně z pohledu útočníka zápas s Motorem?
Byl to těžký zápas a pro mě trošku nezvyk, ale člověk se snažil vyšťavit, což platilo o celém týmu. Chtěli jsme urvat nějaký bod a bereme dva.

Byl to pro vás velký nezvyk nebo už máte s pozicí forvarda zkušenosti?
Počítal jsem s tím, trenér Kamil Přecechtěl mi volal, jestli by mi to nevadilo, protože teď je tady hodně kluků zraněných. Já doufám, že jsem to Pšurkovi s Prochym nekazil. V první třetině jsem se hledal, potom nevím, jak to viděli lidé nebo trenéři, ale snad dobré. Párkrát už jsem naskočil v útoku v Hradci. Člověk přeci jen občas pořád myslí spíš směrem dozadu. Místy jsem byl pořád tak někde na půli cesty. Někdy jsem se vracel jako bek, přitom jsem měl zůstat u soupeřova obránce. Ale nic z toho naštěstí nebylo.

Hráli jste v dost kombinované sestavě s několika novými tvářemi, nebylo těžké si na sebe navzájem zvykat?
Já už jsem tady několikátý zápas, Pšurku s Prochym znám, vím, jak hrají, snažil jsem se jim nějak přizpůsobit. Všichni kluci, co dostali šanci, tak bojovali. Třeba Šimon Kratochvil podle mě předvedl parádní výkon, jezdil nahoru a dolů, takhle to má být. Kluci, kteří doteď nehráli, dostali šanci, chytli ji za pačesy a ukázali, že s každým se dá hrát.

A to měl soupeř k dispozici třeba trio exreprezentantů Vampola – Nedorost – Kutlák, které se zrovna proti vám postavilo na úvod prodloužení tři na tři. Neměli jste respekt?
Jsou to extraligoví hráči, kteří hráli spoustu soutěží. Člověk to ale takto nemůže brát. Jsou to normální hráči z masa a kostí jako my. A je vidět, že ten hokej taky umíme a nezáleží na jménu. Jména tým neudělají. Tady je super parta, která šla za vítězstvím.

NOVÁK MÁ SÍLU, ŽE MI ROZTRHL DRES

Vy jste dnes byl i aktérem šarvátky s dalším bývalým reprezentantem Filipem Novákem, můžete ji popsat?
Dostal jsem sekeru přes ruce, já jsem pak zvedl hokejku, taky jsem ho sekl. Chytli jsme se, já ho držel v kravatě, rozhodčí řval pusť ho, tak jsem to udělal. On mě ale furt držel, já na tyhle rvačky nejsem stavěný. Myslel jsem, že bude konec, ale Filip Novák pokračoval. Ale bylo to v pohodě, v rámci nějakého souboje.

Proto jste do třetí třetiny naskočil v dresu Lubomíra Kovaříka s číslem 67?
Ano, on má takovou sílu, že mi roztrhl dres (usmívá se).

Také jste jel jako první ze Zubrů samostatný nájezd. Proměnil jste, věděl jste předem, co uděláte?
No, chtěl jsem původně dělat to, co na Kladně, ale slyšel jsem ze střídačky, že řvali na gólmana, že budu střílet mezi nohy. Tak jsem to dloubl pod vyrážečku na teploměr a se štěstím to tam propadlo.

Jak to vlastně je s vaším dalším působením v Přerově?
Jsem pořád na telefonu a na cestách. Čekám, co bude. Nevím, jak se to vyvine v Hradci, jak tady. I trenéři vědí, že pro mě je prioritou extraliga. Pokud si tady trenéři budou myslet, že jsem pro mančaft přínosem, tak vždy rád přijedu, protože parta kluků je tady výborná, i fanoušci. Hrát tady doma, to je paráda.

Ptám se, protože jste se v kádru dlouho neobjevil, pak jen v jednom utkání na tripu v Litoměřicích…
Měl jsem být původně z tripu vynechaný, protože někteří hráči se v té době už uzdravili. Jenže v Benátkách se zranil Malinka (Lubomír Malina, pozn. red.), tak mi trenéři s Pavlem Hanákem volali, jestli jsem ochotný přijet do Litoměřic. Tak jsem si dal rozbruslení v Hradci, sedl jsem do auta s přítelkyní, která řídila zase zpátky, protože druhý den jsem se musel zase hlásit v Hradci.

Takže teď zase společně nasedáte do auta a jedete zpátky do Hradce?
Přítelkyně je tady zase se mnou, ta se mnou absolvuje všechny cesty. Cestu sem většinou řídím já, protože většinou nestíháme, cestu zpátky odřídí přítelkyně. Jezdím většinou jen na zápas, abych nemusel jezdit sem a tam. No a zítra se zase musím hlásit na tréninku v Hradci.