„V první lize jsou strašně dobří brankáři. Že mě manažeři zvolili před ně, to řadím hodně vysoko,“ přiznává Klimeš v obsáhlém rozhovoru pro Deník, v němž se rozpovídal o zrušeném play-off, narození dcery nebo o tom, proč zatím obrovský potenciál nenaplnil v mateřské Kometě Brno.

Kdo z gólmanů Chance ligy se líbí vám?

Určitě Milan Klouček z Budějovic, se kterým jsem se potkal vloni. Petyho (kolegu z Přerova Michaela Petráska, pozn. red.) musím zmínit taky, protože s ním to byla asi nejlepší spolupráce, co jsem kdy zažil. Pak ještě třeba Dominik Pavlát z Chomutova. Ale není tam nikdo slabý.

V čem byla spolupráce s Michaelem Petráskem tak výjimečná?

Když budu mluvit za sebe, tak lidsky jsme si s Petym sedli úplně výborně. Mezi gólmany je samozřejmě vždycky rivalita, ale vše tady bylo v mezích. My jsme si jeden druhému přáli, střídali jsme se de facto po zápase a ani jeden z nás s tím neměl problém. Kdyby tam byl třeba někdo jiný, tak by tam ty problémy určitě byly.

Co fungování s trenérem brankářů Jiřím Sklenářem?

Bylo super, že vše jsme si řekli hned na rovinu. Všichni tři jsme věděli, na čem jsme, s Jirkou se mi pracuje dobře, nemám s ním žádný problém.

Vy jste měl ještě lepší statistiky než v předešlé sezoně, kdy jste dominoval podobně. Místy to byla až nadlidská čísla. Čím to bylo?

Zase jsem si věřil ještě víc, to je jasné. Musím ještě vypíchnout celý tým a systém, kterým jsme hráli. Jak byli všichni nastavení, hrálo se na to, abychom vzadu nedostávali góly. Všichni věděli, že jen díky tomu můžeme vyhrávat. Takže na tom mají velkou zásluhu hráči v poli a trenéři.

Málem jste si doma proti Českým Budějovicím připsal i branku. Co vašemu pokusu přes celé hřiště chybělo?

To je fakt škoda, nebudu říkat, že mě to nemrzí, protože tam chybělo fakt málo. I ten pokus byl hodně vysoký, takže na to nikdo nemohl dosáhnout. Fakt jsme to s Petym hodně během sezony trénovali, hodně jsme to zkoušeli. Handrkovali jsme se, kdo to trefí. Tenhle pokus byl asi nejblíž ze všech, které jsme předvedli. Je to škoda.

Neváhal jste to zkusit vícekrát během sezony, není to ale někdy velký risk?

Jo, je to vždycky risk. Bylo tam pár pokusů, kdy to bylo možná až přes riziko, ale většinou jsme to zkoušeli za stavu, kdy jsme vedli třeba o dvě branky. Kdybychom nějak chybovali, tak by to nebyla ještě taková katastrofa. Ale jak říkám, my jsme to fakt trénovali a věřili jsme si na to. Kluci to z nás i cítili, rovnou uhýbali, a tím nám pomáhali.

Právě po vítězném domácím zápase s Motorem už jste spěchal, abyste neprošvihl narození dcery. Jak to nakonec dopadlo, vše jste stihl?

Ještě jsme pak hráli s Havířovem. Budějovice byla sobota, Havířov se hrál ve středu. Nakonec jsem měl ještě odjet i do Havířova, ale těsně před odjezdem mi přítelkyně volala a druhý den ráno se nám to narodilo (usmívá se).

Jak velkou změnou je pro vás narození dcery?

Hokejově moc nevím, jak bych to porovnal. Přišel koronavirus a vše se stoplo. Takže zatím nedokážu říct, jaká to pro mě bude změna v hokejovém životě. Doma je to ale změna obrovská. O zábavu je postaráno. Playstation a všechny tyto věci jdou stranou.

Ale něco jste ještě odchytal, když už byla dcera na světě. Nemělo to žádný vliv? Vyspal jste se dobře?

No, odchytal jsem pak ještě dva zápasy. Před těmi jsem s nimi ještě nespal, takže jsem se normálně na zápas vyspal. Ale malá je v noci zlatá, myslím, že by to nemělo mít vliv (usmívá se).

Je pro vás současná karanténa pozitivní alespoň v tom, že můžete být s rodinou? Vnímáte to tak?

Na jednu stranu mi to samozřejmě vyhovuje (směje se). Vidím malou, jak mi roste před očima. Kdyby se hrálo play-off, tak s nimi nejsem skoro vůbec. Podle toho, jak bychom šli daleko.

Byl jste naštvaný, když začalo být jasné, že play-off se letos neuskuteční?

Já jsem si v první moment říkal, co vlastně bude nejlepší řešení. Jestli bych to vůbec chtěl hrát bez diváků. Byl jsem přesvědčený, že letos to můžeme dotáhnout daleko. Nechci říkat, že bychom porazili i Budějovice, ale mohlo se stát cokoliv. Oni měli jednoho brankáře, mohla se jim zranit jedna lajna. Určitě je to škoda, ale zdraví je samozřejmě přednější.

Je pro vás konečné druhé místo tabulky a skvělá sezona nějakou náplastí?

Je to samozřejmě krásné umístění. Otázka, jestli si to bude někdo za pět let pamatovat. I když jsme udělali bodový rekord, pořád je to jen základní část. Když se mě někdo zeptá, kdo byl před pěti lety druhý po základní části, tak nevím.

Navíc před vámi v prvé řadě stál strašák a přerovské prokletí – čtvrtfinále. Tentokrát by to klaplo?

Vždy jsme tam šli z horšího umístění, letos jsme na to fakt měli. Kdybychom pak v semifinále šli na Vsetín, tak ti z nás byli sprostě pos*aní, protože v sezoně se jim na nás fakt nedařilo. Já jsem si na to fakt věřil, nebudu lhát.

Byl tohle nejkvalitnější tým, který jste v Přerově zažil?

To bych úplně asi neřekl. Byl rozhodně výborný, kvalitní. Řekl bych ale, že jsme hráli systém, který nám za těch pět sezon nejvíc seděl. Tím to podle mě bylo.

Čtenáři Deníku vás na webu zvolili nejužitečnějším hráčem Zubrů uplynulé sezony. Komu byste dal hlas vy?

To je strašně těžké. Já vím, že něco řeknu a Roman Pšurný z toho bude mít srandu, že jsem neřekl jeho (směje se). Z pozice brány musím asi říct Jirku Krisla, který za mě každý zápas chytil asi třicet střel. Mohl bych říct ale ze sedmi obránců sedm a ze všech útočníků všechny.

Pojďme se bavit o extralize. Vypadalo to, že dostanete podstatně více prostoru, když už ale přišla šance, nevyšlo to. Proč?

Řekl bych, že se to tak sešlo všechno. Smůla, střídání v půlce zápasu, nechci říct nepřipravenost. Nemám to moc rád. Při těch příležitostech to prostě úplně nevyšlo, ale já jsem si z toho nějak nedělal hlavu. Za dva dny po nepovedeném zápase jsem jel do Přerova, tam jsme vyhráli, zase se mi dařilo, takže si myslím, že jsem uměl přepnout hlavu a nebýt z nezdaru sesypaný čtrnáct dní. V tomhle jsem zase udělal nějaký posun.

Přeci jen, neříkal jste si chvílemi, co víc ještě máte předvádět, abyste dostal v Kometě těch šancí víc?

V první půlce sezony Karel Vejmelka chytal neskutečně, v reprezentační formě. Málokterý trenér by do toho sáhl, to je jasné. Po novém roce, když se vrátil Marek Čiliak, to zase bylo těžké. Ten má za sebou v zádech velké úspěchy. Kometa je obrovský klub a hráči, co přijdou, nemají všechno hned, pokud to nejsou hvězdy z NHL. Každý si tam musí pozici vybojovat a u gólmanů je to dvakrát tak těžké.

Marek Čiliak ale má z Brna odejít. Je pravděpodobné, že v Přerově vás už neuvidíme?

Já nevím nic o tom, že Marek Čiliak opouští Kometu. Víc k tomu neřeknu. Je možné, že já budu zase tam i v Přerově, nedokážu říct.

Mluvil jste o tom, že možná musíte ještě zapracovat na psychice. Máte mentálního kouče, nebo něco podobného?

Nic takového nemám. Já jsem se s tím vždy dokázal vypořádat sám. Možná si občas postěžuju doma. Ani nad tím nepřemýšlím, že bych s někým takto měl spolupracovat. I když, možná to není špatné věc. Ale já to proberu s trenérem brankářů, což mi asi stačí.

Věříte si na to, že tentokrát v extralize prodáte svůj um?

To samozřejmě bude i na trenérech a vedení. Ale nemůžu říct, že si nevěřím. To bych tam neměl co dělat a neměli bychom se o čem bavit. Věřím si, pokud ta šance přijde, tak musím být připravený.

Jak se díváte na současnou koronakrizi? Myslíte, že sezona skutečně začne podle plánu?

Myslím si, že sezona začne. Otázka, jak to bude v extralize a první lize. Už teď to finančně ovlivnilo v první lize hodně týmů. Uvidíme, jak se nastaví herní systém. Ještě se nezačalo nic hrát a už teď to sport ovlivnilo.

Teoreticky by Chance ligu mohlo hrát až 19 týmů. Co na to říkáte, není to moc?

Je to asi už přehnané, ale co jsem slyšel, tak některé kluby ani nenastoupí. Je možné, že jich v lize taky nakonec bude patnáct. V devatenácti ale nevím, jak by se to hrálo.

Vrací se sestupy, dostane soutěž větší náboj?

Mělo by to tak správně být. Už je tam fakt hodně týmů i zápasů. Asi to nebude na škodu, bude to mít šťávu i dole.

Sezona Lukáše Klimeše:

Chance liga: 28 zápasů, 21 výher, 4 čistá konta, 1,66 obd. branky/zápas, 94,22 % úsp. zásahů

Extraliga: 4 zápasy (0 od začátku), 6 obd. branek/zápas, 77,78 % úsp. zásahů