„Nevím, co mi život ještě přichystá. Ale politikem jsem se nikdy necítil. V tom, co mě potkalo, jsem se snažil pohybovat v rámci předem určených mantinelů, které jsem si ještě sám zpřísnil. Ale o tom se nechci bavit,“ řekl bývalý jednatel společnosti Sportoviště Přerov na úvod povídání, které se rychle stočilo zpátky ke sportu.

Přeci jen by se jeden pozitivní a hlavně nezapomenutelný moment, který Jaroslavu Hýzlovi dává sílu a motivaci do nového roku, našel. Přinesla jej účast na nejnáročnějším závodu na ironmanských tratích na světě – HimalayanXtri.

„Závod v takovém prostředí byl něčím naprosto mimo realitu. Člověk v civilizovaném světě si něco podobného může jen těžko představit,“ začal Jaroslav Hýzl vyprávění o životním zážitku v Nepálu uprostřed Himaláje.

Jednalo se o světovou premiéru. Na „střeše světa“ na účastníky čekalo 3,8km porce plavání, 160 kilometrů s převýšením 3800 metrů na kole a na závěr ten největší masakr. Přibližně 43 kilometrů dlouhý „běh“.

Proč přibližně a uvozovky? Stoupá se do nadmořské výšky 4000 metrů, s turistickými holemi, nutným doprovodem po kamenitých cestičkách či schodech. A také za tmy po ne zrovna ideálně značené trase, na které je jednoduché se ztratit. Což ostatně poznal i bronzový český účastník Petr Vabroušek.

„Nikdo nevěděl, do čeho jde. Přihlásit se mohlo sto lidí. Tolik skutečně zaplatilo startovné, do Nepálu jich ale dorazilo jen 51. No a když všichni zjistili na rozpravě, co je vlastně čeká, odstartovalo nás třiatřicet. Zbytek to vzdal,“ nastínil Jaroslav Hýzl.

Jaroslav Hýzl v Nepálu na extrémním triatlonu HimalayanXtri 2022.Jaroslav Hýzl v Nepálu na extrémním triatlonu HimalayanXtri 2022.Zdroj: archiv Jaroslava Hýzla

Přílet, špína i skvělé jídlo

Na prvního máje dorazila česká výprava čítající šest závodníků do hlavního města Nepálu Káthmándú, odkud ještě byla potřeba se menším letadlem přemístit do dějiště závodu a druhého největšího města v zemi – Pokhary.

„Letiště tam připomínalo spíše nádraží v Horní Dolní před padesáti lety. Nečistily se tam záchody, byl tam smrad a špína. A kvantum lidí. Včetně nás s našimi drahými koly a všemi věcmi,“ líčí přerovský triatlonista mimo jiné i strach o věci, které ale všichni čeští poustevníci v jakési boudě sloužící coby letištní hala přes „okénko“ naštěstí dostali.

Poté už výpravu přivítala Pokhara. Podle počtu obyvatel by mělo jít o město srovnatelné třeba s Brnem.

„Bylo to spíše spojení mnoha vesnic a bláta. Pršelo a když jsme viděli to, co mělo být asfalt, jsme si uvědomili, říkali jsme si, že jízda na kole v tomhle snad ani nebude možná,“ přiznal s úsměvem Hýzl.

Co ale příjemně potěšilo, byla místní strava a její cena. I dobré himalájské pivo bylo dražší. Stačilo navštívit pofidérní budku s občerstvením.

„Nevěděli jsme, co si objednáváme. Přinesli nám nějaké nudle s kukuřičnými plackami. Vše bylo ostré, nicméně tak jednoduché a chutné jídlo jsem dlouho nejedl. Člověku po něm nebylo zle nebo těžko,“ chválil Ironman.

Jaroslav Hýzl v Nepálu na extrémním triatlonu HimalayanXtri 2022.Jaroslav Hýzl v Nepálu na extrémním triatlonu HimalayanXtri 2022.Zdroj: archiv Jaroslava Hýzla

Trek na zkoušku. Nepálci odpadli

Od pondělí do středy si pak čeští závodníci chtěli vychutnat trasu horského treku. Cílem byla aklimatizace ve výšce až do 4000 metrů nad mořem. Ale také seznámení se s tratí očekávaného běžeckého maratonu – klíčového závěru závodu.

„Oficiálně by tento trek trval čtyři a půl dne, my ho šli dva dny. Našimi průvodci byli Nepálci, ale utahali jsme je. První noc jsme šli spát ve výšce 2500 metrů,“ vypráví Jaroslav Hýzl.

V úterý ráno na něj čekalo krásné probuzení s pohledem na vzdálené himalájské vrcholy. V dáli se měla tyčit i slavná Anapurna.

„Vydali jsme se na asi tříhodinovou cestu pralesem. Najednou jsme vyšli na planinu, podívali se za sebe a prales za námi zčistajasna skončil. Před námi se naopak otevřely pětitisícové až osmitisícové hory,“ popisuje Přerovan jeden z nejsilnějších zážitků nepálského výletu.

„Všem nám spadla huba. Bylo to něco úžasně pozitivního. Modrá obloha, do toho štíty plné sněhu a vítr. Byl to příval energie, chci to zažít ještě jednou,“ vnukla se Hýzlovi tehdy poprvé myšlenka návratu.

Dokument o české výpravě do Nepálu:

Zdroj: Youtube

To bolestivé ale bylo teprve před ním. Skupina vystoupala přes jeden ze základních táborů treku na Anapurnu ve výšce 3550 metrů nad mořem až k vytoužené čtyřkilometrové otočce trasy maratonu.

„Snažili jsme se i o běh, abychom otestovali naše výkony. Ve výšce asi 4100 na nás čekaly úžasné výhledy, rychlé změny počasí. Jediné, co jsem vnímal, bylo naprosté neuvěřitelné ticho a klid. Bylo to až uchopitelné,“ líčí Hýzl.

„Jsem roztěkaný a nervózní člověk. Najednou jsem cítil neskutečné zklidnění. Proto se tam chci podívat ještě jednou,“ prozradil.

Cesta dolů do Pokhary trvala jeden den. Právě na ní potkali Češi pozdějšího vítěze závodu, Švéda Johana Hasselmarka. „Pořád tvrdil, že to vyhraje. A fakt to pak paradoxně vyhrál. Přidal se k nám a my blázni jsme s ním závodili směrem dolů, docela jsme se odrovnali,“ zasmál se Hýzl.

Jaroslav Hýzl v Nepálu na extrémním triatlonu HimalayanXtri 2022.Jaroslav Hýzl v Nepálu na extrémním triatlonu HimalayanXtri 2022.Zdroj: archiv Jaroslava Hýzla

Závod? Extrém i strach o zdraví

Na startu sobotního závodu 7. května ale už byl připraven v plné síle. Plavání v absolutní tmě v teplém jezeře, místy nebezpečné sjezdy na rozbitém terénu na kole. To vše Jaroslav Hýzl zvládl a patřil k nejrychlejším.

Problémem ale byl běh, na který se i s Hýzlem vydala jeho podpora Aleš Skřeček. Do kempu před otočkou ve čtyřech kilometrech potřeboval doběhnout v časovém limitu, který nesplnil. Ani ne o minutu!

„Museli jsme zůstat v základním táboře, čímž pro mě závodění skončilo. Od třetího kilometru běhu můj žaludek nedokázal nic sníst. Banán ani tyčinku. Co jsem snědl a zapil kolou, to šlo okamžitě ven,“ popsal Hýzl.

„Z běhu si pamatuji jen Alešovy nohy a hlas – to dáme, to dáme. Nedali jsme to,“ mrzí zkušeného triatleta.

Po osmi hodinách ve vodě a na kole a jedenácti hodinách pokusů o běh byla ještě potřeba se z kempu dostat zpět dolů.

„Jste v Himalájích, ve tmě ve dvou, potkáte divokého buvola a z pralesa se ozývají různé zvuky,“ přiblížil Jaroslav Hýzl. O bezpečný návrat rozhodně nešlo.

„Žádnou jistotu, že by nás někdo objevil podle GPS jsme neměli. Nebýt hůlek, asi bych to nezvládl,“ přiznal.

Do cíle to ale zvládl. V celkovém pořadí bral patnácté místo, třetí nejlepší z borců, které nepustili do nejvyššího bodu maratonu.

„V cíli jsem ani nebyl šťastný, byl jsem mimo. Když v sobě člověk nemá nic, požírá tělo vlastní svalstvo. Zhubl jsem neskutečným způsobem, neměl jsem sílu,“ řekl triatlonista. „Všichni jsme se shodli, že větší extrém jsme neběželi.“

Jaroslav Hýzl v Nepálu na extrémním triatlonu HimalayanXtri 2022.Jaroslav Hýzl v Nepálu na extrémním triatlonu HimalayanXtri 2022.Zdroj: archiv Jaroslava Hýzla

Příště znovu a lépe

Přes všechna tato slova, věřte nebo ne, se Jaroslav Hýzl chce do Nepálu na HimalayanXtri 2023 vrátit. „Prostředí bylo opravdu natolik úžasné. Hned druhý den po doběhu jsem prohlásil, že to chci absolvovat ještě jednou. A pokud možno co nejdřív.“

A tak se už tento víkend přerovský veterán chce vydat na závod 24 hodin na Lysé hoře. Jde o mistrovství republiky v extrémním běhu v podobných podmínkách.

„Má to ještě jedno pozitivum. Když do toho pak člověk půjde podruhé, už ví, co ho čeká a jak se připravit. Loni to pro nás bylo velké dobrodružství a cesta do neznáma,“ zmínil „Železný muž“ z Přerova.

Ten bude za rok slavit 55. narozeniny, což pro veteránské triatlonisty znamená jediné – posun do věkové kategorie, v níž bude patřit mezi „mladíky“. A šance zabojovat o další úspěchy.

„Ve zbytku tohoto roku chci pošetřit síly. Pokud najdu dost energie, sezonu v kategorii 55 plus bych zahájil. Ale nějak mám dojem, že se blíží můj sportovní důchod,“ přiznal Jaroslav Hýzl.

Bude tedy sedm dokončených Ironmanů na Havaji jeho konečnou?

„Chtěl bych tam poosmé a pak si říct dost. Musel bych se tedy soustředit na závodění a kvalifikaci. To se ale možná nestane. Teď jsem rád, že každý den vstanu a hýbu se. Mám nějaké problémy s pohybovým aparátem a beru to tak, že další den bych taky vstát nemusel,“ vysvětluje.

„Hledat motivaci po tolika letech závodění a trénování je čím dál obtížnější,“ řekl Jaroslav Hýzl.

Kdo ale přerovského sportovce tělem i duší zná, těžko takovým slovům věří. Dodá Hýzlovi potřebnou energii letošní návrat do Himaláje?

Hokejisté Přerova (ve žlutém) proti HC Dukla Jihlava. Zdeněk Okál (vlevo)
Okál míří na střídavé starty do Komety. Koho Zubři přivedli?