Dnes bud o své hokejové kariéře vyprávět bývalý obránce Stanislav Svozil.

12. díl

„S hokejem jsem začínal jako chlapec v rodných Troubkách. Hráli jsme na rybníku za jezem nebo na hřišti. Organizovaný hokej jsem začal hrát až za muže okresní přebor, a to koncem šedesátých let v Troubkách, odkud jsem v roce 1972 přestoupil do Přerova, který hrál krajský přebor.

Postoupili jsme do divize a po baráži se Slovanem Hodonín potom do druhé ligy. Celou svoji kariéru jsem hrál pravého obránce. Nejvíce sezon jsem v obranné dvojici odehrál s Bohumilem Šromem. Dále jsem hrál také s Josefem Neplechem, Gilbertem Karolákem a Luďkem Chytilem. Zažil jsem také v roce 1977 postup do první ligy po vítězné baráži s Duklou Písek.“

„Další sezony jsem hrál první ligu až do památné baráže o postup do nejvyšší soutěže se Slovanem Bratislava. V dresu Meochemy jsem hrál až do roku 1986. Dá se říci, že za moji hokejovou kariéru v Přerově jsem zažil postupy z okresního přeboru až do první ligy.“

„Po skončení kariéry jsem se věnoval jen rekreačnímu hokeji v Troubkách. V mých šlépějích pokračoval můj syn Stanislav, který hrál od mládeže ve všech výběrech. Na vojně hrál za VTJ Jindřichův Hradec. Po návratu hrál první a druhou ligu za muže. Bohužel však kvůli vleklým zdravotním problémům musel aktivní kariéru ukončit. Dalším pokračovatelem rodu Svozilů v ledním hokeji je můj vnuk, také Stanislav, který s hokejem začíná v přípravce.“

„Rád vzpomínám na utkání proti Kometě Brno, za kterou chytal reprezentační brankář Karel Lang. Utkání mělo zajímavý průběh. Prohrávali jsme 2:4 a podařilo se nám utkání otočit na 5:4. Při power play osm vteřin před koncem utkání však za Kometu vyrovnal na 5:5 Boby Hrstka. Po vhazování uprostřed kluziště jsem pak ze zlosti plácl do puku a ten k překvapení všech hráčů a diváků skončil dvě sekundy před koncem zápasu v brance Brna. Znamenalo to naše vítězství 6:5.“

„V současné době lední hokej stále sleduji, i když mými hlavními koníčky jsou myslivost a rybaření. Jsem také předsedou mysliveckého sdružení v Troubkách. Za mých prožitých čtrnáct hokejových sezon se v družstvu vystřídala řada trenérů a spoluhráčů. Rád vzpomínám na partu, která v Přerově hrála v letech 1977 až 1982.

Mými největšími kamarády, a tím i spoluhráči, byli Fous, Gáj, Foldyna, Šrom, Ovčáček, Svoboda, Franěk, Mareček, Luzar, Dvořák, Řezáč, Trnka, Stuchlík a řada dalších. Z trenérů pak pánové Podlaha, Grábl, Mrlík a Koníček.“

„Přerovskému hokeji přeji to, co už přáli i ostatní zpovídaní spoluhráči přede mnou, a to je postup do první ligy a takový zájem fanoušků o hokej, jaký byl v dobách naší největší slávy. Rád se zúčastním utkání k oslavám 80. let od založení ledního hokeje v Přerově a těším se na setkání s bývalými spoluhráči, funkcionáři a trenéry.“

Za týden si přečtěte o hokejové kariéře Jaroslava Luzara

Aleš Novotný, Miloš Šidlo