Pekr míří z první české ligy do třetí německé. Přestávalo mě bavit ji hrát, říká

Slyším to od více lidí, ale ono není lehké se do Německa dostat. Ve třetí lize můžou hrát jen dva zahraniční hráči. Samozřejmě mám ambice si vyzkoušet i vyšší soutěž, takže třeba v příští sezoně, kdyby se mi dařilo. Nemyslím si, že tamní třetí liga je špatná, myslím, že bude na vyšší úrovni než tady druhá liga.

Co rozhodlo pro nabídku z Německa?

Už loni před sezonou mě lákalo zahraničí, ale přišel covid, čímž se to zkomplikovalo. Přestup jsem tedy o rok posunul a zůstal jsem v Jihlavě. Cítil jsem totiž šanci, že bychom mohli udělat dobrý výsledek a když se na to podívám zpětně, tak se nám to podařilo. Do poslední chvíle jsme hráli o postup, což bylo fajn.

Jak se váš přestup rodil?

Už před Vánoci jsem byl kontaktovaný od Memmingenu, že bych mohl jít, ale mně se nechtělo odcházet v rozehrané sezoně. Někdy v lednu, únoru se mi ozvali znovu, že mají velký zájem a mě to oslovilo, tak jsem si řekl, že od příští sezony bych to už chtěl zkusit.

Brankářská legenda Uničova? Uvízl v klubu odstartoval 16. sezonu!

Hrál roli i váš věk, že mohlo jít o jednu z posledních šancí odejít do zahraničí?

Určitě. Navíc mě už trošku nebavilo hrát první ligu. Ono je to takové nevděčné. Hraje se tam více zápasů než v extralize, hraje se každé pondělí, třikrát týdně. V extralize se hraje dvakrát týdně. Ne, že by to bylo náročné, ale to finanční ohodnocení není takové jako v extralize. Ne, že bych si stěžoval na peníze, ale v 1. lize je více mančaftů a místo toho, aby se soutěž zkvalitnila, tak se to nesmyslně neustále rozšiřovala, takže kvalita nešla nahoru. Přestalo mě to bavit. Je nejvyšší čas vyzkoušet si něco jiného. Mohl bych to ještě o rok posunout, ale když už byla konkrétní možnost, snažil jsem se ji využít.

Jak jste na tom s němčinou?

Němčina určitě bude problém, nemám žádné základy, ale jsem domluvený, že bych mohl chodit do nějaké školy. Ze začátku s tím asi budu trochu bojovat, ale do týmu přišli také dva Češi Petr Pohl a Jaroslav Hafenrichter, kteří ale mají německé občanství, takže jsou bráni jako Němci a snad mi v začátcích pomůžou. Osobně je ještě neznám, ale je možné, že mi to také uškodí, protože kdyby tam nebyli, tak se mi budu jazyk učit rychleji. Ale naopak mám nějaké základy angličtiny, tak snad se nějak domluvím.

Puberta byla divoká, popisuje hokejistka Přibylová pobyt v chlapecké šatně

Máte zprávy, jaká je úroveň ve třetí německé lize?

Řešil jsem to s mým bývalým spoluhráčem Richardem Divišem, který v Německu působí třetím rokem a ten mi hodně poradil. Říkal, že se tam nehraje tolik do těla. Je tam spoustu šikovných hráčů, hlavně cizinci, kteří mají německé pasy, takže kvalita tam bude. Více se tam bruslí a zahraniční hráči dostávají více prostoru.

Je to styl, který vám bude sedět?

Uvidíme. Nemyslím si, že jsem se bál hrát do těla. V play-off se hraje hokej jenom do těla, a to mi celkem vyhovovalo. Mám z toho zdravý respekt, protože nevím, co mě čeká, do toho ještě cizí jazyk, ale těším se.

V Česku jste se mnohdy pohyboval mezi první ligou a extraligou, jak moc vás mrzí, že jste se nikdy stabilně neprosadil v nejvyšší soutěži?

Nejsem takový, že bych něčeho litoval, občas nad tím člověk přemýšlí, ale na konkrétní důvod jsem nepřišel. Možná mě zbrzdilo jedno zranění před sedmi, osmi roky, kdy se mi v Olomouci dařilo. Samozřejmě, když vidím své bývalé spoluhráče, kteří hrají extraligu stabilně, tak mě to mrzí víc. Ale nedá se nic dělat.

Ale vždycky jste sbíral v první lize spoustu bodů.

Přece jenom v extralize je daleko větší konkurence a člověk si musí držet herní hranu výše než v první lize. Možná mi chyběla dlouhodobá vyšší výkonnost, že jsem dokázal odehrát kvalitně čtyři zápasy, ale pak jsem třeba dvě utkání nepředvedl to, co jsem chtěl a co bych mohl a na moje místo se tlačila konkurence, která tu šanci mohla využít. Ale v minulé sezoně jsem přes Vánoce odehrál pět zápasů v Olomouci a měl jsem z toho dobrý pocit. I dva trenéři v Olomouci mi řekli, že jsem to mohl v klidu hrát, což mě potěšilo.

Nebude vám chybět právě to, že si nebudete moct v Německu odskočit na pár zápasů do extraligy?

Taky jsem nad tím přemýšlel a bral jsem to v potaz, že jsem si asi de facto zavřel dveře, pokud bych se příští rok nevrátil do Česka. Asi mě to mrzet nebude, chci se posunout lidsky, naučit se jazyk a na to je nejvyšší čas.

Mistr ligy Langer po návratu do Uničova: Nostalgie. Popichování s fanoušky bylo

Jak jste se přes léto připravoval?

Individuálně v Uničově a ještě jsem jezdil dvakrát týdně s Ondrou Kavuličem do Vyškova na led, takže jsem zapojil už podruhé v létě led, nějaká posilovna, tenis. Do Německa bych měl odjíždět na kemp někdy koncem srpna a zkraje září bychom měli začít hrát zápasy. Sezona začíná, tuším, 7. října.

Jak budete vzpomínat na Jihlavu, osobně se vám v ní dařilo.

Nechtěl bych to brát individuálně. Šel jsem tam před třemi lety s tím, že bychom se chtěli pokusit o postup. Podařilo se nám o něj hrát až v poslední sezoně, takže z tohoto hlediska jsem nebyl spokojený. Když jsem se na to podíval zpětně, tak to nebyla týmově vydařená štace. Ale vždycky, když jsme vypadli, tak to bylo s kvalitním soupeřem, který byl v té době lepší.

Je vám 33 let, jak vidíte svoji kariéru?

Chtěl bych zůstat u hokeje co nejdéle, dokud mě bude bavit. Hlavně o mě musí být zájem. Chtěl bych si vybudovat nějaké trenérské zkušenosti a přidat další pohled na hokej v Německu, jak to chodí v cizině. Navíc budu mít porovnání tady s Českem.

Druhá liga zpět v Uničově? Hokejový předseda má jasno

Uvidíme vás ještě někdy v dresu Uničova?

Asi bych si ještě v Uničově chtěl zahrát, ale uvidíme, jak na tom budu zdravotně a jestli mě hokej bude bavit.