Třetí místo po nadstavbové části soutěže a finálová účast v play-off daly zapomenout na nepříliš výsledkově povedenou letní přípravu.

Zubři navázali na vydařenou loňskou sezonu, kdy jim až v semifinále ukončil vítězné tažení Šumperk, pozdější vítěz a účastník 1. ligy.

Samotný vstup Přerova do hokejového ročníku 2007/2008 byl jako z pohádky. Osm zápasů v řadě neokusilo Meo hořkost porážky a po třináct kol dokonce vládlo celé soutěži.

Na dlouhodobé výsadnosti měla velký podíl i nedobytnost domácí tvrze, kterou přerušil až 5. prosince celek Šternberku. Neporanitelnost v šestnácti zápasech v normální hrací době byla impozantním faktorem, který znamenal status nejúspěšnějšího týmu na vlastním ledě.

Přišel ale i útlum, který se projevil zejména na výsledcích z venku, kdy tým body sbíral jen střídmě. V průběhu soutěže byl kádr doplněn o několik hráčů.

Konkrétně se jednalo o beka Pavla Rajnohu a útočníky Michala Čecha, Kamila Rajnohu, Michala Raka, Milana Chlupa a Jakuba Svobodu. Kromě posledně jmenovaného se všichni představili i ve vyřazovací části.

Trenér Radoslav Svoboda se musel vypořádat s mnohdy početnou marodkou, která v nejednom případně zkomplikovala připravované plány. Zranění znemožnilo na dlouhou dobu zápasovou zátěž nejproduktivnějšímu hráči klubu Antonínu Sprušilovi.

Zdravotní patálie postihly i jeho „dvojče“ Marka Ditricha, gólmanskou jedničku Michala Láníčka či Pavla Ruska. I přes mnoho překážek se však zubří komando dokázalo v tabulce vydrápat až na třetí stupínek a play-off tedy zahajovalo na domácím ledě. Prvním soupeřem byl nepříjemný celek Valašského Meziříčí, se kterým Zubři sváděli těžké boje.

V úvodním zápase si Meo s chutí zastřílelo a pětigólová výhra byla na světě. Druhé utkání bylo o poznání vyrovnanější a definitivní klid přinesla až trefa Jelínka při power play.

První mečbol ještě doma Bobři dokázali odvrátit, ale ve čtvrtém zápase už spadla klec. Semifinálovým soupeřem přerovských hokejistů byl poté Nový Jičín, první tým po základní a nadstavbové části ligy.

Zubři dvakrát senzačně udolali svého soupeře na jeho vlastním ledě a i přes první domácí klopýtnutí dokonali celkový triumf. Právě čtvrtý zápas trhal snad všechny nervové články nejednoho diváka.

Přerovští během posledních tří minut smazali dvougólové manko a obrat dokonali v samostatných nájezdech. Tím tak našli klíč k finálovým branámvyřazovacích bojů. Série s Technikou Brno ale už tak růžová nebyla. Meo prohrálo oba úvodní domácí zápasy a jakoby nevědělo, jak se soupeřem hrát.

Ve třetím střetnutí na brněnském ledě přišla toužebná výhra, ale finálový obrat se už nekonal. I přízeň rozhodčího nakonec dopomohla Technice ke třetímu vítězství a potažmo také postupu do kvalifikace o první ligu.

„Kdyby mi někdo před sezonou řekl, že budeme hrát finále, tak bych tomu moc šancí nedával. Ne že bych nevěřil klukům, ale já vždy říkám, že jdu zápas od zápasu. Finále byl možná požadavek až během play-off, což se povedlo. Bylo to nádherné hlavně díky klukům, před kterými je za celou sezonu nutno smeknout klobouk,“ ocenil přístup svých svěřenců Radoslav Svoboda, hlavní trenér Přerova.