„Byla tam spousta věcí, proč to nevyšlo, ale 0:4 na zápasy, to je hodně kruté,“ analyzuje Hanák v obsáhlém rozhovoru.

Jak s krátkým odstupem času sezonu hodnotíte?
Asi bychom to měli rozdělit na dvě části – tu základní a play-off. První část byla úspěšná, druhá neúspěšná. Už v přípravných zápasech jsme si vyzkoušeli konfrontaci s extraligovými mužstvy v rámci Generali Cupu. Jen škoda, že tady na Třinec, Vítkovice a Zlín nemohlo být více lidí. Zahráli jsme si ale perfektní zápasy, jsme rádi, že jsme pohár absolvovali. Základní část pak byla náročná, specifická a asi taková, jakou v žádném klubu nikdy nezažili. Největším problémem byly stadiony bez diváků. Pak taky testování, rozpouštění ledu, šestitýdenní pauza v půlce. Bylo to zvláštní, ale my jsme to nějak dotáhli na třetí místo, což bylo obrovským úspěchem. Chtěli jsme se pohybovat někde v klidných vodách kolem play-off. O to větší pak bylo očekávání ve vyřazovacích bojích, které bohužel nedopadly dobře. Tam to byl neúspěch.

Čtvrtfinále je pro Přerov nejspíš zakleté. Proč to opět nevyšlo?
Základní část je jedna věc, ale v play-off se rozhoduje. Viděli jsme spousty příkladů, že ti, co byli dole, mohou najednou vyhrát titul nebo postoupit daleko. Ti nahoře zase nemusí uhrát nic, což byl náš případ. Konečně se play-off hrálo, konečně jsme začínali doma, zase jsme tady ale neměli lidi. Narazili jsme na Porubu, která byla obrovsky silná. Musím říct, že je to jeden z adeptů na postup. Vyhlašovala to už před sezonou, její rozpočet je opravdu oproti našemu někde jinde. Byla tam spousta věcí, proč to nevyšlo, ale 0:4 na zápasy, to je hodně kruté.

Hrálo nějakou roli také to, že jste do čtvrtfinále šli po delší pauze, zatímco soupeř byl rozehranější?
Těžko říct. Kluci zase dobře potrénovali. Poruba volno neměla, na druhou stranu spláchla Prostějov 3:0 a měla dostatek času na přípravu. Nevím. Faktem je, že když jsme si dělali nějaké analýzy, tak jsme měli hodně mladý kádr. Byly v něm dvě třetiny kluků, kteří play-off nikdy nehráli. Rozhodovaly ale opravdu maličkosti. Jestli jsme měli delší volno, to podle mě až takový vliv nemělo.

Do vyřazovacích bojů jste postoupili v každé z posledních pěti sezon. Taky jste ale pokaždé vypadli ve čtvrtfinále. Měli jste pokaždé smůlu na soupeře s extraligovými ambicemi, může to být vysvětlení onoho prokletí?
Může to být jeden z důvodů. V první sezoně jsme se jako nováček chtěli zachránit, ale nakonec jsme postoupili do play-off. V dalších sezonách jsme se chtěli dostat alespoň do play-off. Narazili jsme na České Budějovice, na Kladno, na Slavii. Ti všichni před sezonou vyhlašovali postup do extraligy. Bylo to extrémně těžké. Loni jsme konečně měli kádr, který mohl přejít daleko, skončili jsme druzí za suverénními Budějovicemi. Play-off se ale nehrálo. Letos jsme věřili, že konečně prolezeme dál, zase jsme ale narazili na Porubu s ambicemi postoupit. Je to samozřejmě jeden z faktorů, ale soupeře si nemůžeme vybírat. My si to zanalyzujeme a musíme se snažit, abychom se v další extrémně těžké sezoně jednak do play-off dostali, ale taky abychom tam konečně uhráli nějaký výsledek. Přerov si to už zaslouží.

Neuškodila Přerovu přeci jen o něco více než právě Porubě absence fanoušků na stadionech?
My jsme tady na diváky zvyklí. V play-off to mohlo hrát svou roli. Kluci si na to v sezoně dlouho zvykali. Pro všechny týmy to samozřejmě bylo stejné, ale pro nás to bylo strašně divné. Tady v Přerově bývá bouřlivá atmosféra. Když vezmu týmy jako Vsetín nebo Kladno, pro ty to je taky špatné. Poruba je naopak zvyklá hrát bez diváků. Věřím, že minimálně jeden zápas bychom doma s diváky uhráli a série mohla být jiná. Já jen pevně věřím, že taková sezona už se opakovat nebude a lidé zase budou moct na hokej.

Během sezony jste museli také přistoupit na snížení platů…
Ta situace byla daná. Bohužel se nehrálo, nevědělo se, co bude. Měli jsme dokonce rozpuštěný led. Pan jednatel přišel s tímto návrhem, byli jsme v tom všichni. Ode mě přes realizační tým a management až po hráče. Všichni se k tomu postavili dobře, chápali situaci. Bylo to tak dané do doby, kdy to bylo nezbytně nutné. Jakmile se začalo opět hrát, už se na peníze nesahalo. Za to patří poděkování jednateli, týmu, který peníze zajišťuje, a všem sponzorům. Bez nich by to tady nebylo, bez Zubra by se tady hokej nehrál, to je potřeba si uvědomit.

Král s Hrabalem neměli v první lize konkurenci

Trenér Vladimír Kočara třetí místo po základní části označil za malý zázrak. Myslíte si to také?
Dá se s tím souhlasit. Před sezonou jsme měli existenční problémy, pan jednatel (Tomáš Pluháček, pozn. red.) vyhlašoval, že neví, jestli se vůbec do soutěže přihlásíme. Tím to začalo, pak jsme to různě skládali. Protáčeli jsme spoustu hráčů na střídavé starty, kluci šli s platy dolů. Na začátku jsme řešili velké problémy. Kádr byl hodně mladý, bylo podepsaných méně hráčů. Ale i díky trenérům, systému a zázemí kolem áčka jsme favority trápili. Taky nám vyšly některé střídavé starty, ať už to byl Filip Král nebo třeba Ondřej Kacetl. V tomto jsme měli i štěstí.

Filip Král se nejprve přesunul do extraligy, nedávno si jej stáhlo i Toronto. Takového hráče už asi v první lize jen tak neuvidíme.
Všichni kluci, i ti starší, viděli, jak takový hráč vypadá na tréninku a v zápase. Filip od začátku dokazoval, že je minimálně extraligový, ne-li hráč parametrů NHL. Samozřejmě mu přeji, ať mu to vyjde, aby z AHL poskočil co nejdříve výš a zahrál si NHL. Zaslouží si to. Když naskakovali v obraně s Pepou Hrabalem, byla radost se na ně dívat. Byla to jednoznačně nejlepší dvojice soutěže. Neměli konkurenci.

Těžká byla sezona pro hráče mládežnického věku či na pomezí A-týmu a juniorky. Jak velkou komplikací bylo zastavení druhé ligy mužů, kde mohli mladíci dostat šanci na rozehrání?
Byl to samozřejmě problém. Mladší hráči se nedostali tolik do hry. Měli jsme pro ně vyřízeny střídavé starty, mohli hrát více zápasů. Bohužel, někteří stáli. Na druhou stranu, nebýt toho, že druhá liga stála, neměli bychom tady hráče jako je Rok Macuh. Mělo to dvě roviny. Pro naše mladé hráče to bylo velice špatné. Třeba Míša Postava nechytal přes dva měsíce žádný zápas, což byla velká škoda. Ovšem v závěru sezony šanci dostal a ukázal, že je velice platný.

Byl právě Michal Postava nejpříjemnějším překvapením sezony?
Co se týká hráčů, které tady máme z naší juniorky, tak určitě ano. Michal potvrdil, co do něj vkládáme, a pevně doufám, že to bude potvrzovat i dál. Někteří další nedostali třeba tolik příležitostí, ale děláme na tom, aby tady s námi zůstali i příští rok a získávali zkušenosti. Doufám, že co nejvíc z nich potvrdí kvalitu, řeknou si o A-tým a budou členy základního kádru.

Máte už představu o podobě kádru pro další ročník Chance ligy?
Musím říct, že představu máme, někdy se ale neslučuje s požadavky hráčů a agentů. Je to složité, víme o několika odchodech, které ovlivnit nemůžeme. Něco máme předjednané, něco i podepsané. Tým se skládá za pochodu, děláme na tom prakticky každý den a neustále se to mění.

Trenéři? Na 99% budou pokračovat

Jisté už jsou odchody brankáře Holíka a obránce Zbořila.
Kluci jsou ještě do 30. dubna pod smlouvami, ale Martin Holík už vyběhl v Šumperku. Požádal nás, že příští rok by tam měl dostat více příležitostí. My to respektujeme a nemáme s tím problém. Šumperk už to zveřejnil, což je podle mě nefér, ale bohužel. Je to potvrzené. S dalšími hráči jednáme. Citelně mě mrzí odchod Mikuláše Zbořila, který od nás dostal velmi dobrou nabídku, ale u něj to není ani tak o penězích. Je to spíš o nějaké jeho motivaci do dalších let. Rozhodl se, že neprodlouží smlouvu a půjde za novou výzvou. Nemáme mezi sebou zle, Mikuláši poděkujeme a pokud by se někdy chtěl vrátit, má tady dveře otevřené. Samozřejmě mě to mrzí, ale chápu jeho motivaci a je potřeba to respektovat.

Úspěšný realizační tým zůstane pohromadě?
Není to ještě dotažené úplně do konce, ale můžu říct, že trenéři včetně celého realizačního týmu na devadesát devět procent budou pokračovat. Vladimír Kočara, Jakub Grof, videokouč Jiří Sklenář, skills kouč Víťa Černohous, Jakub Fryč jako kondiční trenér i kustodi a maséři jsou nedílnou součástí týmu a jedním z hlavních důvodů, proč tady kluci rádi hrají a proč jsme na takové úrovni.

Sezona Chance ligy ještě neskončila. Kdo je podle vás největším adeptem na postup?
Těžko říct. Pevně jsem věřil tomu, že ve čtverce budeme my (úsměv). Když vidím ty dvojice, Kladno – Poruba je za mě předčasným finále. Dostaly se tam týmy, které jsou obrovsky silné. Postoupit může prakticky kdokoliv, ale všichni víme, že Jarda je jen jeden. Play-off je specifická soutěž, ale pokud ji hraje Jarda s Plekym, tak Kladno bude mít největší šance a ambice se do extraligy vrátit.