Populární „Kokinátor" Martin Vojtek srovnává aktuální úspěch Zubrů s vítězstvím v extralize v barvách Třince či primátem nejlepšího brankáře nejvyšší soutěže u nás.

Jak jste si užil oslavy postupu?
Oslavy probíhaly celý víkend, všichni jsme si to užívali v plné parádě, taková věc se podaří jednou za dvacet let, takže paráda. Byli jsme celý tým pohromadě, v sobotu byla taková společná závěrečná akce.

Co bylo vlastně na cestě za postupem nejtěžší?
Celé play-off a kvalifikace byla těžká. My jsme šli skromně za svým cílem, který jsme si dali, a vyšlo to.

V posledním zápase jste na rozhodující nájezdy přepustil místo Jiřímu Slovákovi. To jste mu opravdu věřil víc?
Byli jsme tak domluvení s trenérem. Naštěstí to parádně vyšlo. Kdo je lepší, to nevím. Já Jirkovi ještě pořád na tréninku radím, co by měl dělat, co by neměl dělat, protože je přeci jen o patnáct let mladší než já. Chtěli jsme taky soupeře něčím překvapit, a to se podařilo.

Co pro vás mezi všemi těmi velkými úspěchy znamená postup do 1. ligy?
Stavím to hodně vysoko. Před dvaceti lety jsem také chytal postup, ale to mi bylo dvacet. Ve třiatřiceti jsem byl nejlepší gólman extraligy, v pětatřiceti jsme vyhráli s Třincem extraligu. Takže jsem docela dlouho čekal zase na nějaký úspěch. Prostě něco vyhrát. Ta euforie je pak úplně stejná, jestli vyhrajete druhou ligu nebo extraligu. Je skvělé, když je poslední zápas vítězný.

Před dvaceti lety se vám povedlo to samé. Dá se to nějak srovnat?
Srovnávat se to nedá. Je to strašně dávno, byl jsem ještě mladý kluk, byl jsem vlastně na vojně. Teď si toho opravdu strašně vážím, jsem rád, že se to povedlo. Tenkrát po postupu tady byl pak úplně nový tým. Přišli hráči z extraligy. Hned jsme pak hráli baráž o extraligu.

Říkáte poslední zápas. Byla to snad vaše poslední sezona?
Ne, to ne. Myslel jsem poslední zápas sezony. Neříkám kariéry. Samozřejmě chci dál pokračovat, uvidíme, jak to dopadne. Samozřejmě se to bude odvíjet i od toho, co mi dovolí zdraví.