Třeba jako jeho letošní první na Kladně nebo ta poslední. Středeční gól Vsetínu Zubry nastartoval k cennému vítězství v derby.
A není pochyb o tom, že svůj podíl na tom měl návrat Goišova velkého kamaráda, ale také parťáka z útočné formace, Michala Popelky.
„Odehráli jsme spolu hodně utkání, takže si rozumíme. To platí i mimo led. Pro mě jedině super, že nastoupil. Čím více zápasů tady odehraje, tím to bude lepší,“ věří osmadvacetiletý forvard.
To, že spolu duo Popelka – Goiš po delší odmlce opět nastoupí, tušili oba aktéři už den před zápasem.
„Už včera na tréninku podle sestavy jsme to nějak vydedukovali. Tak jsme si hned volali a psali si. Pak jsme si něco řekli k zápasu a snažili se to hrát stejně jako v loňské nebo předloňské sezoně. Nemuseli jsme se nějak sžívat, mohli jsme naskočit hned do zápasu,“ kvitoval Goiš fakt, že Zlín poslal Popelku do Přerova letos sice poprvé, na sehranost těchto dvou to však nemělo vliv.
Michal Popelka se asistencí podílel i na první brance domácích.
„Napadali jsme, z rohu tam vypadl puk a získal ho Filip Dvořák. Já jsem na něj mrkl, on mi to nastřelil na hokejku. Jen jsem nastavil hůl a tečoval to. Gólmanovi to nějak propadlo, takže šťastný gól, ale byl důsledkem dobrého napadání,“ pochvaloval si Jiří Goiš.
VSETÍN MÁ KVALITNÍ TÝM
Zároveň ale věděl, jak těžké bylo ve středu tři body proti houževnatému nováčkovi ubojovat.
„Vsetín má kvalitní tým, jen doplácí na to, že hraje první sezonu ve WSM lize. Ty zápasy ztrácí nešťastně v koncovce. Kádr ale má podle mě výborný, do osmého místa určitě. Pro nás je to strašně těžká a ubojovaná výhra. O to je cennější,“ hodnotil oblíbenec přerovských fanoušků.
To u Valachů je jméno Goiš tak trošku „sprosté slovo“. Také tentokrát se útočník Zubrů dočkal spršky ostrých slůvek na svou osobu.
Vsetínští příznivci mu těžko odpouští hlavně klíčovou branku z druholigového finále před dvěma lety. To je ale pryč a Jiří Goiš nyní může srovnat rozdíl mezi Vsetínem z roku 2015 a tím aktuálním ambiciózním celkem.
„Ten mančaft hodně obměnili. První a druhá liga je velký rozdíl, na to postupně přicházejí. Ale hrají pořád podobný styl. Hodně bruslí, napadají a snaží se ze všeho střílet. Nepříjemný tým, ale nám zase vyhovuje, že hrají víc hokej než v podstatě juniorské týmy, jako jsou třeba Benátky,“ zamyslel se Goiš.
Kromě kvality soupeře pochválil i tradičně skvělou atmosféru v MEO Aréně.
„Lidé přišli, byl skoro plný zimák a nechyběli fanoušci ze Vsetína. Proto to hrajeme. Čím víc takových zápasů, tím líp pro tuhle soutěž i pro nás. Doufám, že si to diváci užili, my ano. Byl to super vyhraný zápas,“ usmíval se hráč s celkem šestnácti extraligovými starty v dresu Zlína.
PŘESILOVKY? MÁME SMŮLU
Jak už bylo řečeno, on sám na ledě přes svůj post není od toho, aby dával hodně gólů. Aktuální produktivita Zubrů je však přes těsné výhry na bodu mrazu. A to platí i při přesilovkách.
„Myslím, že to nesehráváme špatně. Snažíme se to trénovat. Střely tam od nás chodí, ale máme smůlu. Hráči nám to blokují, nebo gólman klekne a trefí ho to. Někdy je to fakt o smůle, jsou zápasy, kdy góly nepadají. My se teď na ty branky strašně nadřeme. Proto si musíme vážit každého gólu a co nejméně jich dostávat,“ ví dobře Jiří Goiš.
Vstřelit konečně po devíti duelech více než dvě branky za zápas by Přerované mohli už v sobotu. Jenže je čeká boj v Třebíči, kde Zubři během svého působení ve WSM lize ještě nikdy neuspěli.
„Hrají takový specifický styl, vyhráli jsme s nimi za tři roky snad jednou. Jedeme tam tuhle nepříznivou bilanci prolomit. Doma budou muset trošku víc hrát hokej než venku. Snad se nám povede třeba nějaký brejk, uvidíme,“ řekl závěrem populární „Goišák“.
