„Mrzí mě, že mě skrze první horší sezonu a zranění nepodrželi. Doufal jsem, že dostanu šanci se dostat zpátky na svoji úroveň, pracoval jsem na tom tři měsíce,“ připomíná Goiš, který vinou zranění do uplynulého ročníku zasáhl až během ledna.

Jak došlo k vašemu konci v Přerově?
V přípravě jsem byl zraněný, utrpěl jsem tržnou ránu na noze. Delší dobu jsem se s tím dával do kupy. Nakonec jsem naskočil do 15 zápasů. Nebylo to však úplně ideální, čtyři měsíce jsem nehrál. V Přerově mi po sezoně řekli, že se mnou nepočítají.

Odepsali vás tedy v klubu?
Spíše mě mrzí, že mě skrze první horší sezonu a zranění nepodrželi. Doufal jsem, že dostanu šanci se dostat zpátky na svoji úroveň, pracoval jsem na tom tři měsíce. Křivdu ke klubu však necítím. I nadále mu budu fandit.

Martin Podešva od začátku sezony bude působit ve Valašském Meziříčí.
Podešva: Napadly mě myšlenky na konec kariéry. Na ledě byl po 7 měsících

V Přerově jste skončil před více než čtvrt rokem. Hodil jste to už za hlavu?
Snažím se to hodit za hlavu, i když to nejde tak rychle. Pořád mě to mrzí, asi to ještě chvíli úplně neskousnu. Na druhou stranu mám v klubu hodně kamarádů, se všemi se bavím. Toto rozhodnutí musím brát tak, jak je, je to sport. Nemůžete hrát patnáct let na jednom místě.

Na led jste se uplynulou sezonu vrátil až v lednu. Jak vás zranění limitovalo ve zbytku ročníku?
Ze začátku to stoprocentní nebylo. S trenérem jsme byli domluveni, že naskočím a uvidím, jak to bude vypadat. Na ledě vše bylo v pořádku. Mimo něj jsem však nemohl absolvovat běhání, skákání. To až nyní v létě. Doposiloval jsem, dotrénoval. Teď se to vrátilo na sto procent.

Za Zubry máte 506 startů, postup do první ligy. Na co nejradši vzpomínáte?
Určitě na hodně kamarádů, postup do první ligy, premiérovou sezonu v této soutěži. Všichni byli natěšeni, chodil plný dům. Klub šel postupně nahoru, pak se to zprofesionalizovalo, je to na dobrý úrovni. Lidé z klubu jsou Přerováci, starají se o to dobře.

Má klub na extraligu?
Vzhledem k zázemí, zimnímu stadionu a regulím je první liga asi strop. Když však vezmeme, jak se v Přerově dělá hokej, tak to zase není zcela nereálné.

Brankář hokejistů Vsetína Jakub Málek byl o víkendu draftovaný do NHL.
Draft NHL ještě vstřebávám, usmívá se Málek. Skauti mají hráče zmáknuté

Od nové sezony budete působit ve Valašském Meziříčí. Kdy poprvé přišla nabídka?
Bývalý spolužák Lukáš Finsterle věděl, že řeším kluby v první lize. Kdyby tehdy nevyšla první liga, tak přibližně dva měsíce zpátky se ptal Plcha (Lukáš Plšek, hlavní trenér – pozn. red.) na toto angažmá. Čekal jsem, jak se vyvine situace.

Před příchodem k Bobrům jste byl předběžně domluvený v jiném klubu II. ligy. Prozradíte kde?
Sehnal jsem si práci v Kunovicích, předběžně jsem se tak domluvil v Hodoníně. V klubu jsem dříve nastupoval, znám tamější lidi. Jelikož bydlím kousek od Holešova, tak bych to měl na půl cesty. Na konci července se to však zamotalo, oslovila mě odlišná pracovní nabídka. Kontaktoval jsem tak Lukáše Plška – řešili jsme možnost, zda o mě klub ještě má zájem.

Pořád jste v nejlepších letech, teprve je vám 32 let. Není II. druhá krok dolů?
Řešila se otázka první ligy, kde to nakonec nedopadlo. Ohledně zahraničí se mi dále už nechtělo čekat. Kousek od Holešova navíc mám postavený dům, s manželkou máme malou dceru. Poté přišla dobrá pracovní nabídka, řešil jsem tak právě druhou ligu. Práci bych stejně řešil za tři pět let, tato varianta by později nastala.

Vít Jonák ve Vsetíně vykonával pozici kapitána.
V šatně je akorát větší televize, směje se Jonák. Promluvil o Pechancovi

První ligu tedy už zavrhujete?
Nikdy neříkejte nikdy. Uvidíme, jak to vlastně bude vypadat s druhou ligou. Během přípravy jsem se ještě chystal na vyšší soutěž, trénoval jsem jako vždy. Jednání však stála. Kdyby nějaká nabídka přišla, tak by to pro mě muselo být zajímavé, i co se týče kombinace s prací. V této chvíli to jde říct jen těžko.

Tým Bobrů je letos zajímavě poskládaný. Kde by se mohl pohybovat?
Nedokážu říct, jak budou vypadat ostatní týmy. Určitě však chceme hrát nahoře, předvádět útočný hokej. Nikdo nechce prohrávat. Ostatní kluky zatím poznávám, na tréninku vypadají dobře.

Trenérem je Lukáš Plšek, který během kariéry chytával. Zažil jste už něco podobného?
V Přerově mě jako asistent trenéra vedl Jiří Sklenář, rovněž bývalý brankář. Přímo Lukáši Plškovi jsem při postupu do první ligy proti Vsetínu dával rozhodující branku. Zatím si na to nevzpomněl, tak uvidíme, zda to přijde. (se smíchem)