Ve středu už naskočil do druhého duelu s chomutovskými Piráty, hokej ale tentokrát nechme trošku stranou.

„Klobouk dolů, co ženy musí zvládat. Manželku musím strašně pochválit,“ usmíval se čerstvý táta.

Jirko, nastoupil jste pouze do druhého duelu proti Chomutovu. Sledoval jste ale i úterní utkání a věděl jste, co máte očekávat?
Jo, díval jsem se, měl jsem to puštěné na počítači. Ale sledoval jsem to jen první třetinu, pak už jsem měl trošku jiné starosti, koupali jsme malou. (usmívá se) Jedním okem jsem to sledoval. Věděl jsem, co Chomutov hraje. Byl jsem v úterý ráno normálně na rozbruslení, přípravu jsem absolvoval stejnou jako kluci, věděl jsem, co mě dneska čeká.

Měl jste mít ještě dle původního plánu volno na užívání si nových rodičovských povinností? Nenabouralo vaši pohodu náhlé zranění Matouše Kratochvila a Jakuba Navrátila?
Už jsem měl hrát dnes bez ohledu na ta zranění. S Láďou (hlavním trenérem Kočarou, pozn. red.) jsem ale byl domluvený, že mi dá jeden zápas volno, protože přes repre pauzu jsem nebyl čtyři dny na ledě, jelikož manželka rodila. Touhle cestou chci poděkovat Láďovi, zachoval se parádně, že mi volno dopřál a mohl jsem si to maximálně prožít s manželkou.

Jak jste si to užil? Jaké máte jako čerstvý otec pocity?
Úplně super. Manželku musím strašně pochválit, protože to zvládla úplně parádně. A jako klobouk dolů, co ženy musí zvládat. To tady nějaké zápasy a sport jde úplně stranou. Fakt to zvládla parádně.

Věděli jste dopředu, že to bude holčička? Netoužil jste po klukovi?
Ne, to ne. (usmívá se) Věděli jsme to. Jsem moc rád, zatím všechno super. Malá je zdravá, takže všechno v pohodě. Je úplně milionová.

Vraťme se přeci jen k zápasu s Chomutovem. Jak druhé utkání ve dvou dnech se stejným soupeřem hodnotíte?
Myslím si, že to bylo takové vyrovnané play-off utkání. Čekalo se na nějaký faul a přesilovku, oni před naším gólem měli šanci do prázdné brány, kterou Klíma výborně chytil. Pak jsme dostali přesilovku my a proměnili jsme. To si myslím, že rozhodlo a přiklonilo to štěstí na naši stranu. Dali jsme druhý šťastný gól a pak už jsme je k ničemu velkému nepustili.

Poněkolikáté jste dokázali uhájit nikterak výrazné vedení a dojít si zkušeně pro tři body. Čím to je, že se vám to v této sezoně tak často daří?
Změnili jsme už vloni obranný systém a vychází nám to. Hrajeme vzadu výborně, máme to tam propracované. Jelikož nedáváme až tolik gólů, musíme se zaměřit právě na obranu. Výborně nám taky chytají gólmani. Když gólman pustí maximálně jeden gól, stačí nám třeba jen dva a jsme blízko třem bodům.

Pomáhá vám to v závěrech zápasů, že jste většinu takových zápasů dotáhli do vítězného konce?
Jsme zvyklí takhle hrát s těsnými výsledky. Myslím, že takhle to bude i za měsíc v play-off. Asi tam nebudou zápasy 8:0 nebo 9:0 jako třeba v té druhé skupině. Je jenom dobře, že hrajeme s těmito silnými soupeři a jsme schopni v těch zápasech udržet vedení na málo gólů.

Co až přijde utkání, kdy budete muset po delší době otáčet nepříznivý vývoj?
Teď zrovna máme celkem fazonu, pomohli jsme si v domácích zápasech. Ale i když jsme třeba prohrávali o gól nebo o dva, tak jsme byli schopni to otáčet. V mančaftu je síla a tohle by nás určitě nemělo položit.