Zakuklenci na hřišti i nová smlouva. Pospíšil už myslí i na návrat do Sigmy

Ambiciózní Jagiellonia skončila letos až na deváté příčce. Jak se to přihodilo?

Byla to asi nejhorší sezona, co jsem v Polsku. Po novém roce nám to vážně nešlo. Byla tam spousta zbytečných ztrát. Třikrát jsme přišli o vítězství v poslední vteřině. Ne minutě, ale opravdu vteřině. Kvůli tomu jsme pak ani nemohli poskočit tabulkou výš. Výsledkově ani herně to hlavně ve druhé polovině sezony nebylo ono.

Co na to fanoušci, kteří jsou tradičně v Polsku velmi bouřliví?

Mají velkou sílu. Když se nám nedařilo, tak v jeden moment přišli na trénink. Dvě stovky zakuklenců dorazily na hřiště a z toho musí mít člověk respekt. Mají tady opravdu velkou sílu a když se jim něco nelíbí, tak to dovedou dát najevo. Fotbal je pro ně náboženství. I proto budeme chtít příští rok být zase nahoře. Neříkám, že půjdeme na titul, ale o pohárovou čtyřku určitě bude chtít klub hrát. Kdyby měl vyhlásit nějaký ústup z cílů, u fanoušků by nepochodil.

Jak moc chyběla podpora fandů na tribunách?

Strašně moc, aspoň mě tedy určitě. Bylo to první, co mě uhranulo, když jsem uvažoval, jestli mám do Polska jít. Kvůli nim jsem tam vlastně šel. Výkon s fanoušky za zády okamžitě roste o spoustu procent. Ještě když byl člověk zvyklý, že to za ním pumpovali. Teď se rok hrálo bez nich, jako v přátelácích. Obrovský rozdíl. Bylo to pro všechny stejné, ale já jsem si na to ticho nemohl zvyknout. Na poslední kolo mohla přijít čtvrtina stadionu a už to bylo o mnoho příjemnější.

OBRAZEM: Dorostenci Sigmy vyhráli v Litovli

S klubem jste prodloužil smlouvu až do roku 2024.

Už v lednu. Trochu mě zarazilo, že v Česku ta informace vůbec neproběhla, protože se to řešilo po celém Polsku. Nebyla to lehká jednání. Musím přiznat, že jsem měl během zimy trochu zamotanou hlavu. Ozývalo se hodně zájemců a sám jsem se nějakou dobu neuměl rozhodnout. Stanovil jsem si podmínky, na které nejdřív Jagiellonia nechtěla přistoupit, ale nakonec je akceptovala.

Prozradíte, odkud byli zájemci?

Bylo tam hodně klubů z Turecka, nějaké ruské kluby, jeden klub z Rumunska.

Ze západu nic?

Čekal jsem na to, ale nic (směje se). Vzhledem k tomu, že už nejsem úplně nejmladší, tak to nebylo ani žádné velké překvapení. Byla tam druhá bundesliga, ale to bych nebral jako krok dopředu. I kvůli situaci s covidem a kvůli rodině jsem rád, jak to dopadlo.

Reakce z valné hromady FAČR: Očista, emoce i ostudná organizace

Zvolil jste raději jistotu?

Přesně tak. Nejde ani tak o mě, ale o moje holky. Kdyby covid nebyl, tak bych šel možná do jistého rizika. Možností bylo hodně, měl jsem z čeho vybírat. Jistota a znalost prostředí však nakonec jasně převážily. Jagiellonia plus mínus splnila to, co jsem si představoval, takže nakonec nebylo moc nad čím přemýšlet.

Jak dlouho ještě plánujete hrát v zahraničí?

Já jsem se nikdy netajil tím, že se chci vrátit ještě do české ligy a do Olomouce. Rád bych ještě pomohl a vrátil klubu to, co mi on dal. S majitelem Jagiellonie jsme o tom mluvili při podpisu smlouvy. Říkal jsem, že to je asi poslední smlouva a pak domů a on mi říkal, ať nejsem blázen, že mám před sebou spoustu let. Člověk samozřejmě nikdy neví. Ale v hlavě to mám takhle nastavené. Chtěl bych se vrátit včas, ne až někdy v 37 letech jen na dohrání. Přál bych si udělat nějaký úspěch.

V Jagiellonii s vám válčí i další olomoucký odchovanec Tomáš Přikryl, který jednu chvíli vedl pořadí asistencí. Šéfují v klubu Češi?

To zase ne. Mě už tam berou tak trochu za místního, ale jinak držíme všichni pohromadě. Když byl Tomáš zdravý, tak byl velkým přínosem. Bylo to vidět i na číslech. Měl asistence, vytvářel gólové šance. Bohužel pokaždé, když se dostával do formy, tak jej něco srazilo. Buď zranění, nebo pak covid. Věřím, že v příští sezoně mu hlavně to zdraví bude držet.

Za rohem je mistrovství Evropy. Patříte do širšího reprezentačního kádru. Nepomýšlel jste třeba na nominaci?

Abych řekl pravdu, tak kdybychom skončili první nebo druzí, tak bych si nějaké naděje dělal, ale po takové sezoně jsem s tím vůbec nepočítal. Samozřejmě jsem rád, že sem tam jsem s trenéry v kontaktu a ví o mě. Sám jsem ale realista a vidím, jaká je na mém postu v mužstvu konkurence. Pokud všichni budou zdraví a budou hrát v klubech, tak to bude extrémně těžké.

Sigmák Daněk na jednadvacítce zazářil hattrickem!

Takže místo Eura bude rodinná dovolená?

Tu už už mám za sebou. Končili jsme 16. května, takže už jsme něco stihli. Teď už jsme s rodinou v Olomouci a užíváme si setkání s kamarády. Přes covid jsme nebyli pořádně doma skoro rok a půl. Vždycky maximálně na otočku. Teď je čas, tak můžeme všechno dohnat. Za dva týdny už ale zase jedeme do Polska.

Jak vidíte šance českého týmu na turnaji?

Věřím že můžeme překvapit. Pod trenérem Šilhavým se to hodně zvedlo. Ukázali jsme tvář a dobré výsledky i proti silným týmům. Jsou tam kluci z Premier League, z Německa. Taky ze Slavie, která je úspěšná. Tým je dobře poskládaný. Myslím, že nepostup ze skupiny by byl neúspěch. I když skupina zase není lehká. Hodně se jako fanoušek těším.