„Pan Matějka mě kontaktoval, že by potřeboval typologicky podobného hráče, jaký jsem já. Dal mi pár dní na rozmyšlenou, ale upřímně nebylo o čem. Jelikož studuji v Brně, tak jsem pouze přemýšlel ohledně vzdálenosti. Pro mě to však představovalo malou překážku,“ uvedl někdejší hráč Sigmy Olomouc.

V čem vidíte hlavní výhody pana trenéra Matějky?
V Kozlovicích mě trénoval tři roky, takže moc dobře ví, co ode mě může očekávat. Zajisté je pro nás výhoda, že se známe. S jeho herním stylem jsem se už sžil. Po týmu pokaždé chtěl, aby předváděl jednoduchý, ale zároveň zodpovědný fotbal založený na pracovitosti.

Jak proběhlo vaše zařazení do kabiny?
Působím tady přibližně od začátku července, kabina je výborná. Některé hráče jsem dokonce potkal už v mládežnické Sigmě, s Martinem Schlehrem a Filipem Přikrylem jsem hrál v Kozlovicích.

Kozlovice na rozdíl od Otrokovic hrály jen divizi. Co bude při přechodu nejsložitější?
Zásadní rozdíl vidím v tom, že se více běhá. Hráči mají větší individuální kvalitu s míčem. Nejvíce si musím zvykat po chybě. Když jsem v divizi ztratil míč, tak soupeř zakončoval za deset vteřin. V MSFL jsou protiútoky mnohem rychlejší a kvalitnější.

Jak byste doposud zhodnotil přípravu v Otrokovicích?
Trénovali jsme téměř každý den. O víkendu nás vždy čekal přípravný zápas a den volna. Hodně jsme toho naběhali, i s míčem. Dali jsme si do těla..

V mládežnické kategorie jste hrál za Olomouc. Proč jste tam nevydržel déle?
Nebyl jsem jejich kmenovým hráčem, takže si mě stáhli zpátky do Prostějova. Začal jsem trénovat s muži. Zrovna však postoupili ze třetí ligy do druhé, takže jsem odešel, abych nabral herní praxi.

Na koho ze Sigmy rád vzpomínáte?
Nejlépe jsem tam vycházel s hráči, které jsem zrovna potkal v Otrokovicích. Ať už jde o Lukáše Vychodila nebo Filipa Markoviče. Hrál jsem také s Kubou Yunisem (působí v prvoligové Olomouci). Přehled o Sigmě nyní už tolik nemám.

Chtěl byste se jednou vrátit do Olomouce?
Jsem voják z povolání. Co se týče profesionálních smluv, tak u mě je to složitější. Fotbalisté působí jako OSVČ, což nejde skloubit s armádou. Musel bych tak dostat výjimku, kterou má brankář druholigové Líšně Jan Vítek. Zaměstnání a škola jsou však pro mě přednější. Momentálně je mým cílem se prosadit ve třetí lize.