„Moje nejstarší fotbalová vzpomínka je z mojí vesnice, Hustopeč nad Bečvou, kde jsem začal zhruba v šesti letech s fotbalem. Byli tam jen jedni žáci, od šesti let do nějakých patnácti, takže jsem trénoval s klukama o tři hlavy většíma. To člověku hodně dá do budoucna,“ začal Michal Frydrych své povídání v rozhovoru pro internetovou ESAM TV.

V osmi letech už zamířil do SK Hranice, kde rostl coby jeden z největších talentů svého ročníku 1990.

Možná vůbec největší zlom kariéry pak přišel pro Frydrycha ve 14 letech, kdy si jej vyhlídl ostravský Baník jakožto šikovného hráče výběru Olomouckého kraje.

„Tehdy asi chtěli víc Milana Lukáše, on ale nechtěl jít sám, tak řekli, že si vezmou ještě jednoho,“ vzpomíná dnes třicetiletý obránce.

Jen pro zajímavost, Milan Lukáš to nakonec nejdál dotáhl do třetiligového Hlučína. U Michala Frydrycha započal v Baníku obrovský progres, který skončil až u kapitánské pásky věhlasného klubu. Začátky ale jednoduché nebyly.

Filip Dvořák
Zubři si zajistili služby dvou forvardů z Komety Brno

VE ČTRNÁCTI NA INTR

„Naši už byli rozvedení a taťka v té době asi úplně nechtěl, abych šel do Ostravy. Mamka ale řekla, ať si to rozhodnu sám. Když jste ve čtrnácti letech sám na intru, tak se naučíte spoustu nových věcí, musíte se starat sám o sebe, byla to velká škola,“ uvědomuje si Frydrych.

V roce 2015 tak v té době už 25letý fotbalista zažíval malé déjà vu. Z Ostravy se stěhoval do Prahy. A do ještě většího klubu, kterým Slavia byla i před finanční injekcí z Číny.

„Ten rozdíl tam byl. Ať už v tom, že jsem přišel do většího města, nebo do většího klubu. Abych řekl pravdu, tak mi to dělalo ze začátku velké problémy,“ přiznal Michal Frydrych.

„Zjistil jsem, že na tom nejsem po fyzické stránce tak dobře, jak jsem si myslel. Taky jsem potřeboval vyspět. Zjistil jsem, že musím daleko více pracovat,“ prozradil.

Ani osobní život v hlavním městě zpočátku nebyl úplně ideální.

„Neznal jsem město vůbec. Jen z fotbalu nebo z výletů s manželkou. Jezdil jsem pořád s navigací a vlastně s ní jezdím doteď. Začátky byly těžké, žena navíc ještě pracovala v Ostravě, byl jsem v Praze sám,“ ohlédl se Frydrych.

Modrožlutý kvíz. Unikátní soutěž pro fanoušky Zubrů.
Unikátní Modrožlutý kvíz se Zubry! Jste lepší analytik než videokouč Sklenář?

VE TŘICETI PROTI INTERU

Jeden z uznávaných ligových beků ale měl jasno. V pražské Slavii si mohl plnit další sny.

„Motivace v Baníku už celkem klesala, měl jsem vyšší cíle. Chtěl jsem něco ve fotbale dokázat. Chtěl jsem se chopit šance,“ vysvětlil dnes už dvojnásobný mistr ligy.

Odměnou jsou kromě titulů i starty v Lize mistrů. V letošní sezoně byl Frydrych součástí sympatického tažení Pražanů nejprestižnější klubovou soutěží, během kterého se slávisté potkali se třemi evropskými velkokluby – Barcelonou, Dortmundem a Interem Milán.

Teď už se Frydrych může naplno soustředit na domácí soutěž.

„Byl bych rád, kdybychom tento ročník dotáhli do úspěšného konce a slavili titul. Do budoucna nějak neplánuji. Jedním z mých snů je dostat se do reprezentace. Uvidíme, jestli se to podaří někdy naplnit,“ řekl hranický odchovanec se svým lehce ostravským přízvukem.

Právě ten mu zůstal i ve světě velkého fotbalu. Jen ať všichni ví, kde má Michal Frydrych kořeny.

„Říkají mi doma, že jsem snad jediný z těch, co odešli z Ostravy do Prahy, který nepřešel na pražský přízvuk. Kluci si ze mě doteď v kabině dělají kvůli přízvuku srandu,“ uzavřel obránce.

Přerovští Zubři. Ilustrační foto
Baráž i play-down. Jak se bude hrát nabitá Chance liga?