Na Slavii málem přelomil v zápasnickém souboji domácího mladíka Davida Zimu. Bylo nepochopitelné, že ho sudí nepotrestal. Tím však jen začala Chorého nebezpečná jízda posledním týdnem. V následném duelu proti Zlínu to znovu potvrdil. Na hřišti strávil pouhých jedenatřicet minut, přesto zase dostal žlutou kartu.

Už osmou v sezoně, Viktorii bude proto dvakrát chybět. „Měli jsme nějaký záměr. Tom je z toho smutný, ale osm karet na hrotového hráče je vážně hodně. Nemohu hodnotit prvních šest žlutých, to jsem tady nebyl, za sebe ale říkám, že na těchto věcech intenzivně pracuje. Jak vstupovat do zápasů, jak reagovat na určité herní situace. “ uznal plzeňský kouč Adrian Guľa. „Řekl bych, že Chorase doběhly věci z předchozích zápasů,“ dodal.

Jako Ramos

Ano, Chorý má pověst zlobivého muže. Potvrzuje to i jedna statistika. V historii ligy není nikdo, komu by stačilo na jednu žlutou kartu tak málo času.

Pětadvacetiletý forvard se dostal na číslo 137, které však pozor v této sezoně ještě výrazně vyšperkoval. Osm žlutých nastřádal za pouhých 560 minut, napomínán byl v průměru každých sedmdesát minut. Pro srovnání: Za tuto dobu dal čtyři góly. V kariéře pak zapsal za 103 zápasů jen 17 branek a 29 karet…

Nakonec on sám ví, že nehraje v rukavičkách což se s ním táhne vlastně od mládí.

Až do starších žáků kopal středního obránce, ale na stopera byl až příliš ostrý. „Až pak mě trenér přesunul do útoku. Vlastně ani nevím proč. Dost možná kvůli postavě,“ vzpomínal hráč, když se dostal do nominace české reprezentace na mistrovství Evropy do jedenadvaceti let v roce 2017. Hledal důvody, které ho dovedly k tomuto úspěchu. „Moc gólů jsem nedával, ale pracoval jsem pro tým a dokázal udržet míč. Možná se trenér taky bál, abych nedopadl jako Ramos z Realu a nebyl pořád vylučovaný,“ dodal bezelstně.

Tehdy kopal za Olomouc a cejch rabiáta ještě neměl tak výrazně vypálený. Byť samozřejmě při své postavě rozdal spoustu ran, často drsných.

Například v listopadu 2017 šlápl na obránce Davida Hovorku, tehdy ještě zadáka pražské Sparty. Chorého pozdější spoluhráč z Plzně Milan Petržela byl za podobné úlety třikrát distancován, útočník trestu unikl. Bylo to podivné rozhodnutí. „Tomáš hraje občas zákeřně, což jeho hru sráží,“ řekl tehdy v televizním studiu expert Jan Rajnoch, mimochodem Chorého někdejší spoluhráč ze Sigmy.

Rodeo v Chlumci

Chorého si dozajista „zamilovali“ také v Chlumci nad Cidlinou. Do městečka s třetiligovým týmem přijela Plzeň minulý podzim k pohárovému utkání. Domácí hrdinně vzdorovali, padli až po prodloužení.

Bylo to kouzelné odpoledne, které narušil právě host z Viktorky. Vztekal se, filmoval, gestikuloval na diváky. Choval se směšně. „Zklamal mě. Je to ligový fotbalista, tady padá, válí se po zemi. Navádí míč k rohovému praporku, to mi přišlo ubohý,“ řekl domácí brankář Radek Petr.

Kouč Guľa vše vidí. Dokáže obra umravnit a vyslat lepším směrem?

V čem je číslo 1?
Tomáš Chorý vládne jedné nepříliš lichotivé statistice. V historii první ligy žádný fotbalista nesbírá tak rychle žluté karty. Habánovi z Plzně na to stačí přibližně zápas a půl.

Kolik minut potřebují fotbalisté na jedno napomínání?
137 Tomáš Chorý (29 ŽK)
147 Aziz Ibragimov (11)
159 Aldo Baéz (11)
163 Petr Knakal (20)
164 Vladimír Sedláček (19)
165 Adrian Vizingr (10)
168 Petr Kaspřák (11)
168 Petar Musa (10)
Zdroj: CS fotbal (hráči s minimálně 10 žlutými kartami).