Jaké bylo rozhodování, zda nabídku pokračovat místo Václava Jílka přijmout?

Bylo jednoduché, protože mě zajímala jen reakce Venci, kterého jsem se ptal, jak se na to dívá. Popřál mi štěstí, ať se nám daří a i před mužstvem vyjádřil, že je rád, že pokračujeme, takže to bylo nejzásadnější a už nebylo co řešit. Člověk je profík. Navíc jde prozatím o dočasné řešení, ale víte, jak to ve fotbale chodí. Naším cílem je znovu to nastartovat. To jsou krásy fotbalu, že jsme teď dole a jako tým se chceme dostat jinak a říct si, že nás to baví.

Kdyby vám pan Jílek nevyjádřil podporu, tak byste skončil s ním?

Bylo by to pro mě rozhodně těžké a kdyby to nevyjádřil, tak si myslím, že bych skončil. Pokud by to mělo narušit náš vztah, který je skvělý, kamarádský a mělo by to být, že by na mě koukal skrz prsty, tak bych do toho nešel. Ale Venca byl na představenstvu, přišel, řekl, že je konec a mám jít nahoru a pokračovat. Řekl, že mi to přeje a chce, abych to dělal. Díky tomu jsem nad tím nemusel přemýšlet.

Ladislav Minář
Sigma čeká od Američanů na nabídku. Minář: Jílkův vyhazov dávám za vinu hráčům

Není to přece jenom nepříjemná situace?

Je. Sociálně jste s někým více než s manželkou, probouzíte se spolu, dáte si kafe ráno a najednou tam ten člověk není. Je to pro nás oba těžké, ale jsem rád, že nám Venca podporu vyjádřil. Teď chceme udělat maximum pro práci, kterou jsme začali.

Byl pro vás šok, že jste ani nedostali ultimátum?

My jako trenéři bychom to i očekávali, ale nejsme v kůži vedení klubu, které má své pravomoce. My jako trenéři můžeme ovlivňovat skladbu tréninkového procesu, nachystat mužstvo, sestavu, taktiku a tak dále. Nechodím v botech vedení, že bych říkal, jo, jsme oběť, čekali jsme ultimátum. Můžu mít takový názor, také jsme si říkali, že jsme ho mohli dostat, ale zase vám někdo řekne, že to je zbytečné. Taková je realita.

Je šance, že to nebude jen dočasné řešení, ale budete pokračoval déle?

To je otázka. Petr Rada, myslím, říkal, že jdete spát, obléknete se do pyžama a druhý den si oblékáte jiné pyžamo. Nevíte, jestli budete, nebudete. To je trenérská práce a nechci teď myslet na to, jak to bude. Dostal jsem úkol a chci ho splnit.

Podle posledních výkonů vás čeká těžká práce.

Smutek a to že jste dole k tomu patří. Když se daří, tak to může trénovat každý. Je pro nás všechny výzva a byla to výzva i pro nás s Vencou. Jsem teď v pozici lídra a můžete očekávat, že se pro skupinu obětuji, abychom se zvedli. Děláme fotbal, kulturu a kdyby to bylo jednoduché, tak to dělá každý.

Co budete muset změnit?

Není to nic o měnění. Nebudu tady chodit a říkat, že bychom měli něco měnit. S Vencou jsme to dělali dobře a teď se chceme dostat ze série, kdy jsme nějakou dobu nevyhráli a mužstvo zvednout. Tým pracoval, pracuje, měl nějaké výsledky a hrát fotbal nepřestal umět. Je to prostě týmový sport a když to srovnám s hokejem, tak pan Jalonen vyhrál medaili a pak skončil sedmý. Určitě pracoval stejně. To jsou krásy týmového sportu.

Fotbalové střípky David Kobylíka
Střípky D. Kobylíka: Minář si Jílkem umyl ruce, ale fandy už neoklame

Uděláte v sestavě nějaké větší změny? Měli jste s panem Jílkem podobné názory na základní jedenáctku?

Od toho jsme byli kolegové. Vím, že si mě vážil, že mě nebral, abych byl ten, kdo jenom kýve. Není potřeba dělat nějaké revoluce. Měli jsme různé názory na sestavu, jak to zvládnout proti soupeři. I jsme se „dohadovali“ a v tom si myslím, že byla naše síla a naopak pozitivní energie. K rozhodnutí, kdo nastoupí, se ještě musím podívat na Bohemku, mluvit s kluky a potřebuji trošku času. Je to čerstvé a není to jednoduché.

Proč se tým dostal tam, kde je?

Kdyby na to byla tak jednoduchá odpověď, tak by to nebyl fotbal. Je to týmový sport, kdy pracuje 25 hráčů, realizační tým, fanoušci, vedení a to všechno musí zapadat. Pak stačí maličké zaváhání v koncentraci, v čemkoliv ve vztazích a může se to změnit. Všichni jsme nastavení, že už delší dobu hledáme odpovědi. Chceme všem ukázat, že jsme bojovníci.

Mluví se o tom, že kabina za trenérem nestála.

Tohle nebylo vůbec téma. Šňůra patnácti soutěžních utkání, ve kterých jsme jen dvakrát vyhráli, na nás spadla. Naším úkolem je napnout veškeré síly. Kdo ví, jak tady můžu být dlouho, jestli dva týdny nebo dva roky. Fotbal je takový. Naší povinností je pro fanoušky, vedení a klub se z toho dostat.

Také se skloňuje špatná kondiční připravenost.

V principu si to nechci připustit. Nohy sice nejedou, ale chápal bych to, kdyby nejely od sedmdesáté minuty, tak bych řekl, že jsme na tom kondičně špatně, ale když to nejede prvních dvacet minut? Opakovaně a pak to jede? Tak si myslím, že to není úplně o kondici. Mluví se o tom, píše a hledají se blbosti, v čem to je a tyhle věci nás odtahují od té podstaty, že musíme držet při sobě, obětovat se jeden za druhého a nakopnout se.

Skloňuje se také přestárlé mužstvo.

To odmítám, můžeme pranýřovat věk, ale jsou Jindřišek s Hübschmanem staří? Kdybyste s nimi byli, ti by vám ukázali, jak jsou staří. Věk není limit a chtěl bych se proti tomu ohradit. Máme své problémy a musíme na tom pracovat. Nemyslím si, že by měli zenit za sebou. Kdo je ten bůh, že řekne, že mají zenit za sebou? Byl jsem před osmi lety v Jablonci a Tomáš Hübschman už tehdy tyhle otázky dostával. Samozřejmě hraje i silvestrovská derby, ale na hřišti tak nevypadá. Každý má svoji roli a my s těmi hráči počítáme.

Nehrává ani příliš odchovanců, nechybí tedy klubismus?

Já tu otázku otočím, podívejte se, kolik našich odchovanců hraje v Spartě, Slavii a Plzni. Tohle klub dělá dlouhodobě dobře a kluby, které tady vévodí fotbalu, hrají evropské poháry, tak tam mají spoustu olomouckých odchovanců. To je produkt mládeže. Teď jsme ve fázi, že tolik nevidíte ty mladé, kteří jsou v béčku a to bojuje ve druhé lize. Klubismus určitě nechybí. Když vezmete Radima Breiteho, který se nenarodil v Olomouci, není to odchovanec, ale jak miluje Sigmu a jak za ni bojuje, to je pro mě klubismus.

Anketa o nejlepšího trenéra v Olomouckém kraji
FINÁLE! Volíme nejlepšího fotbalového trenéra. Bude to ten váš? Hlasujte!

Na jaře jste ve čtyřech duelech dali jen jeden gól, budete pracovat na ofenzivě?

Nebudu prozrazovat nějaké věci, které chystáme. Musíme vyladit každý detail. Kluci umí hrát fotbal, umí dávat góly, ale je potřeba mít vybalancovanou ofenzivu a defenzivu. Nebudu říkat, že se zaměříme jen na ofenzivu. Ono je to vrtkavé, v Budějovicích jsme měli dvě šance ze standardek v první půli a kdybychom je proměnili, tak tady teď nestojíme.

Když se mění trenér mluví se o impulsu, jaký ale bude, když máte podobnou filozofii jako trenér Jílek a u týmu jste působil?

O impulsu se mluví, ale myslím si, že nikdy nepřijde kněz a nenaservíruje nové ingredience. Mužstvo má nějaké principy, na kterých děláme dva a tři čtvrtě roku, co jsme tady. Myslím si, že ani nový trenér by je neměnil. Jestli má přijít nějaký impuls, tak možná přijde ve vyhecování hráčů, aby to vzali více za své. Tenhle impuls bych očekával.

Je pro vás velká výzva ukázat, že můžete vést prvoligový tým?

Teď to není o mně. Jsem v pozici lídra a chci se pro tým obětovat. Venca Jílek i Laďa Minář mi říkají, že na to mám. Je obrovská výzva a čest být trenérem Sigmy Olomouc. Chtěl bych, aby lidé jako Petr Uličný, Venca Jílek, Laďa Minář, pan Máčala, tyhle trenérské legendy, co tady byly, mi řekl, ano, Jirko, byls tady a odcházíš s hlavou vztyčenou.

Berete to jako nastartování kariéry hlavního trenéra v nejvyšší soutěži?

Je těžké se o tom teď bavit. Už když jsem sem šel, tak jsem byl hlavním trenérem béčka Slovácka a vyjadřoval jsem, že je mým snem ligu trénovat.

V Budějovicích skočili do sestavy překvapivě Spáčil s Uričou. Jak jste k tomuto rozhodnutí došli?

Bylo to kvůli zranění Juraje Chvátala, kdy jsme chtěli dát zprava více útočného hráče než Kříšťála, proto hrál Uriča, který naskočil i dobře v Teplicích. Chtěli jsme také vsadit na velice pracovitý střed a do toho nám nejvíce padl Jirka Spáčil.

Jak jsou na tom zranění hráči?

Juraj Chvátal začal trénovat, tak uvidíme, jestli to stihneme. Tonda Růsek má nějaký program a půjde ještě na velké vyšetření. Macík byl nemocný a cítí se lépe a Fiala už také trénuje s týmem.