Kliknutím zvětšíte
Seriál Deníku V rukavicích. Každý týden se můžete těšit na exkluzivní příběhy a rozhovory s gólmany z vašeho regionu.
„Borec na konec“ po více než čtyřech letech přiznává, že vyrovnávací gól ze čtvrté minuty nastavení si o den dříve spirituálně přivolal a doteď nechápe, jak se to celé mohlo seběhnout. „Pomohla vyšší moc. Den předtím, když jsme s klukama šli do sprch, jsem říkal, že bych někdy v životě chtěl naběhnout do šestnáctky a srovnat na 1:1. A den poté se to stalo,“ kroutí hlavou dnes 30letý brankář FC Želatovice.
Těžko říct, co se dělo ve zmíněných sprchách, každopádně to pomohlo. „Když jsme v osmdesáté minutě dostali gól na 0:1, fakt jsem si říkal, že to budu já, kdo půjde do šestnáctky a vyrovná,“ pokrčil „Čechino“ rameny.
Ještě v den zápasu se navíc stal hrdinou televizních Sportovních novin. „Asi to tam někdo z Želatovic poslal. Dodnes nevím kdo. Lidé mi hned psali, že jsem na Nově, zrovna jsem byl někde na večeři. Nechápal jsem, co se děje, nic jsem nevěděl,“ směje se konstruktér ve strojírenství.
Sám tuší, že další takový gól už asi nepřijde. „Kluci v šatně si občas vzpomenou. Už se to asi nikdy nepovede. Situace na to byly, ale balon už se ke mně nikdy nedostal. Náhoda. Ale byl to skvělý zážitek,“ říká Čech.
Umí dát i čtyři!
Představujeme seriál Deníku „V rukavicích“
Ve stínu kanonýrů a hvězd v poli jsou často opomíjeným klíčovým jazýčkem na misce vah mezi úspěchem a neúspěchem. Co by se stalo, kdyby Emiliano Martinez ve finále MS v Kataru nepředvedl fantastický zákrok v závěru prodloužení? Také brankáři bývají hrdiny okamžiku a Deník na ně v novém seriálu „V rukavicích“ nezapomíná. Každý týden se můžete těšit na exkluzivní příběhy a rozhovory s gólmany z vašeho regionu.
Trenér ho poslal do brány, když mu bylo asi devět let. „Asi jsem hrál rukama, nevím, čím to mohlo být,“ zavtipkoval Čech, který má myslivecké zkoušky a je i vášnivým střelcem. To tedy ledasco vysvětluje.
Ale pozor. Soutěžních gólů dal Tomáš Čech více. Nikoliv jako brankář, ale coby hráč B-týmu Želatovic v minulosti hrajícího okresní přebor.
„Nejlepší zápis mám proti Hustopečím. V okresním přeboru jsem dal čtyři góly během asi šedesáti minut. Po postupu do I. B třídy už to bylo sporadicky, to bych neuběhal,“ pousmál se gólman, který s fotbalem začínal v Soběchlebích. Pochází totiž ze sousední vesnice – Dolních Nětčic.
V bráně to nejdále dotáhl do divize, kde působil na jaře roku 2017 v Přerově. Zachytat si tak mohl i proti exligovým hráčům jako jsou Miroslav Matušovič nebo Zbyněk Pospěch. V krajském přeboru v dresu Želatovic proti němu stáli třeba Marek Heinz nebo Laco Onofrej.
Želatovice chtějí výš
Jeho tým je tradičním účastníkem olomouckého krajského přeboru. V letošní sezoně patřil mezi adepty na nejvyšší příčky, po podzimu mu ale patří až sedmé místo vyrovnané tabulky.
„Měli jsme myšlenky, že budeme úplně top. Na začátku se to nedařilo a přišlo mi, že na nás je deka, protože musíme,“ myslí si Tomáš Čech. „Soutěž nemá favorita. Budeme chtít bojovat o nejvyšší příčky. Musíme dobře potrénovat, je vidět, že kluci chtějí,“ dodal.
K posunu do vyšších pater bude potřeba i vylepšení defenzivy. Želatovice v první půlce sezony dostaly 28 branek, Čech se jen třikrát mohl radovat z čistého konta. Alespoň tedy ušetřil.
„Za nulu platím padesát korun. To je ještě dobré. Jsme chudý klub, hrajeme za pivo a párek, nemůže to být nastavené vysoko,“ prozradil Čech.
A jak to má v kabině se spoluhráči, kteří často mají brankáře za podivíny a zvláštní individua? „Brankář je sám za sebe, hráči jsou všichni proti jednomu. V každém týmu si z brankáře dělají srandu. Nic si z toho nedělám, naopak si legraci umím udělat sám ze sebe,“ řekl závěrem želatovický gólman, jehož vzory byli v mládí Gigi Buffon a Iker Casillas.
16
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
