Vleklé problémy s kolenem jej dohnaly i po návratu do Přerova. Naposledy za Viktorku nastoupil v září roku 2018. Pak už klubu pomáhal jen jako trenér mládeže. To by se ale mohlo změnit. Bogdaň se ve svých 35 letech zapojil do zimní přípravy Přerova a Viktorii by rád na jaře pomohl i na hřišti.

„Už jen nabrat fyzičku, na to je čas přes zimu,“ hlásí velezkušený stoper.

Co přesně stálo za vaší dlouhou herní absencí a jak to vypadá nyní?

Byla to operace křížového vazu v koleni. Ještě v Hlučíně jsem měl první operaci. Teď se mi to asi po sedmi letech ozvalo znovu. Musel jsem jít na zákrok, aby bylo všechno v pohodě. Zkouším se vracet, uvidíme, jaká bude zátěž, jak koleno bude reagovat. Podle toho se pak domluvíme s trenérem. Snad to bude dobré a budu moct klukům pomoct na hřišti.

Jak se cítíte po prvním zimním tréninku?

Cítím se dobře, koleno drží. Je potřeba ho ještě pořádně posílit. Musím si jen dávat bacha tady na umělce, je to něco jiného než na přírodní trávě. Už jen nabrat tu fyzičku, kterou po dlouhé pauze postrádám. Na to je čas přes zimu.

Jaké pro vás bylo jen sledovat ne zrovna povedené výkony Viktorky v divizi?

Vždycky je to složité. Dívat se jen z tribuny a fandit, povzbuzovat kluky v šatně. Zná to každý, kdo nemůže nastoupit, je to těžké.

Co čekáte od jara?

Cíle máme dané. Chceme se co nejdříve zachránit, ať pak můžeme mančaft stabilizovat. Jsou tady mladí kluci z dorostu, tak aby dostali i oni nějakou šanci. Prvotní je určitě záchrana.

Sám jste to nakousl. Vy jste trenérem kategorie U19, spolupráce dorostu a A-týmu funguje dobře?

S Davidem jsme vždy domluvení. On dá vědět, koho potřebuje do tréninku nebo do zápasu, my nemáme problém s tím mu vyhovět. Ta spolupráce funguje dobře. V áčku už jsou Honza Masný a Viktor Kocian. Věkově jsou to ještě dorostenci, už jsou to ale stabilní hráči A-týmu, což mě velmi těší. Když potřebujeme v dorostu pomoct a nekříží se to se zápasy mužů, trenér nám taky vychází vstříc.

K týmu se v přípravě připojili další dva vaši svěřenci. Jaké pro vás bude potkat se s nimi na jednom hřišti?

Bude to zvláštní. Určitě to bude: „Pane trenére, přihrajte!“ (směje se) To si musíme vyříkat. Pokud jsme spolu v mužské kabině, tam je jasná tykačka.