„Je to pro mě výzva. Své metody si ověřím ve vyšší soutěži,“ říká David Rojka v rozhovoru pro Deník.

Jak probíhaly námluvy s Kvítkovicemi?

S předsedou Pavlem Býmou se známe. Volali jsme si párkrát už dříve. Zájem ze strany Kvítkovic byl dlouhodobější. Pozvali mě na zápas s Hodonínem venku, kde nešťastně prohráli v závěru (1:2 pozn. red.). Tam se to upeklo. Měl jsem zájem. Pak bylo potřeba vyřešit to s Přerovem. Věděl jsem, že mi nebudou v případě zájmu bránit. Už před dvěma lety jsem odmítl Uničov.

Proč jste tehdy nekývl na nabídku jednoho z TOP týmů MSFL?

Protože jsme byli s Viktorkou na čele divize, nechtěl jsem odcházet. Už ale utekla nějaká doba, v Přerově jsem byl čtyři roky. Cítil jsem vnitřně, že se potřebuji posunout. Oslovily mě Kvítkovice. Musel jsem to ale dobře promyslet.

Co vše jste tedy zvažoval?

Pracuji u vězeňské služby, takže jsme to řešili i doma s rodinou. Skloubit práci s MSFL není tak jednoduché. Probrali jsme to s manželkou a rozhodli jsme se, že do toho půjdeme. Pak bylo na Přerovu, jestli mě uvolní, ale věděl jsem, že tohle se vyřeší. Je tam teď Petr Bogdaň, za což jsem rád. Ví, jak pracuji, naváže na to. Jen mě mrzí, že jsme na rozloučenou neporazili Holici. Záchrana ještě není jistá.

Petr Bogdaň
Fotbalový Přerov přebírá Bogdaň. Klub Rojkovi děkuje za skvělou práci

Takže důvodem nebyly špatné výsledky Přerova, který od začátku jara nevyhrál?

Určitě ne. Už na podzim se řešilo to, že sezona není taková, jaká by měla. V klubu ale znali příčiny, věděli, že to dělám na sto procent a horší výsledky nebyly až tolik mojí vinou. V zimě jsme pak neprohráli ani jeden přípravný zápas a vypadalo to dobře. I já jsem byl natěšený. První dva zápasy na jaře jsme sice neprohráli, ale zranil se nám útočník Kašpárek. Věděl jsem, že bez něj to bude těžké, kádr jsme měli úzký. Pak přišly dvě domácí porážky, do toho jednání s Kvítkovicemi… Cítil jsem, že nastal čas se posunout. S Přerovem bychom se do třetí ligy posunuli v horizontu tří, čtyř let.

S čím jdete do nového angažmá?

Je to pro mě výzva, uvidíme, jestli moje metody budou fungovat i ve vyšší soutěži. MSFL je hodně vyrovnaná, osm týmů odspodu v tabulce nemá nic jistého. Situace v Kvítkovicích je přitom podobná jako v Přerově. Nejstarším hráčem Oleksandr Pernatskyj, který je ročník 1995 a má 28 let. Jinak jsou to všechno hráči kolem 22 a 23 let. Takže nejdu do ničeho úplně neznámého, práce to bude podobná jako v Přerově. Nastolím to vlastně stejně, kvalita těch kluků je samozřejmě vyšší, ale jde o podobné rychlostní typy a štírky.

Takže se chcete prezentovat podobným fotbalem jako v Přerově?

Budeme chtít hrát aktivně, nahoře, napadat, presovat. Mladí hráči mají problém se standardkami a je to vidět. Kvítkovice z nich dostaly hodně gólů. Změníme tedy například malinko rozestavení standardních situací, ale na tom se ještě domluvíme s asistentem Peťou Zapalačem.

Fotbalisté Viktorie Přerov prohráli v úvodním divizním kole doma s Novými Sady 1:3. David RojkaDavid RojkaZdroj: Deník/Jan Pořízek

Trenér Petr Zapalač u týmu zůstal, byl to váš požadavek?

Objem tréninků je samozřejmě v MSFL vyšší. Proto jsem měl podmínku, aby Peťa Zapalač u týmu zůstal. Může s klukama trénovat i dopoledne. Já tohle nestíhám, on dostane prostor. Všechno si sedne.

Jste známý vysokou náročností tréninků, od toho asi také neustoupíte, že?

Důležitá je hlavně intenzita tréninku, to po hráčích chci. Zatím to kluci plní, chtějí se zlepšovat, posunout se do druhé ligy. Jsou tam hráči, kteří pokud budou makat, mají na to. Je potřeba tohle z nich dostat. V prvé řadě se ale musíme posunout do klidných vod, protože na nich jde vidět deka. Chybí lídr, který by to zvedl, což je teď na mě.

Jaký jste měl z týmu dojem po prvním tréninku?

Kluci hráli jen fotbal, potřebuji je teď hlavně poznat. Splnilo to mé očekávání. Intenzita tréninku byla super, přidal jsem nějaké nové prvky, na což si hráči zvykají. To si sedne. Byl jsem spokojený, je tam prostor na zlepšování a já si teď alespoň ověřím, jak fungují mé metody. Kluci se chtějí zlepšovat a za nějaký čas to může být vidět. Teď se musíme zvednout mentálně, udělat nějaké body a pak bude čas na práci.

Marek Hradečný a Jan Vítek. Nevlastní táta se synem se proti sobě postavili v derby
Derby přes kopec: Když chybí rozhodčí a souboj táty proti synovi o večeři