O dva roky vězení víc uložil v pondělí 24. srpna ústecký krajský soud A. I. Diallovi. Jde o muže s migračním pozadím, jemuž obžaloba kladla za vinu znásilnění 16leté dívky.

Litoměřický okresní soud v květnu uložil za čin spáchaný loni v červnu u Lukavce Diallovi dva roky vězení a ochranné léčení. Za znásilnění nezletilé přitom mohl dostat až deset let. K relativně nízkému trestu přispělo zejména to, že znalci uznali Diallovi duševní onemocnění už i v době spáchání trestného činu. Proti rozhodnutí z Litoměřic se odvolaly obě dvě strany. Pondělní ústecké líčení se konalo za mimořádných bezpečnostních podmínek, vstupu do jednací síně se totiž domáhali členové a sympatizanti Dělnické strany.

K nutnosti ochranné léčby obžalovaného stanovené litoměřickým soudem odvolací soud nic neměl. O tom, jestli ji nastoupí ještě před vězením, rozhodne věznice. Trest vyhoštění Diallo od krajského soudu nedostal. „Policii ani soudu se totiž dosud nepodařilo zjistit státní příslušnost obžalovaného,“ vysvětlil soudce Roman Dobeš. Proti rozhodnutí senátu nelze podat řádný opravný prostředek. Pravomocný se stane po písemném vyhotovení rozsudku. Diallo se pak maximálně může dovolat. K tomu, zda mimořádný opravný prostředek k nejvyššímu soudu poputuje, se obhájce na dotaz novinářů zatím nechtěl vyjadřovat s tím, že se poradí s klientem.

A. I. Diallo u soudu v Litoměřicích
Diallo se odvolal proti trestu za znásilnění mladé dívky na Litoměřicku

S čím šly strany do Ústí? Žalobce chtěl pro migranta vyšší trest. Advokátovi zase vadilo, že od počátku trestního řízení nebyl Diallovi k dispozici tlumočník z francouzštiny. „Už tehdy trpěl duševní poruchou a je otázkou, jestli byl schopný říct, jakým jazykem s ním komunikovat, a jak tedy uplatňovat své právní nároky,“ uvedl Vlastimil Beránek s tím, že obžalovaného vůbec nemá smysl trestat, ale léčit. „Neví, co spáchal, nepamatuje si to,“ řekl advokát a navrhl trest v dolní hranici trestní sazby. Nebo rovnou zproštění viny. „Proč bychom měli trestat duševně chorého?“ zopakoval Beránkek s tím, že už 14 měsíců je beztak ve vazebním vězení. „Je to v rozporu se soudní praxí v ČR i soudu pro lidská práva,“ uzavřel řeč advokát.

Státní zástupkyně Andrea Janáková ale měla s důvodností odvolání obhajoby problém. Podle ní byl už v počátku trestního řízení Diallovi k ruce tlumočník do arabštiny, který se s ním ale pokoušel komunikovat i ve francouzštině. „Veškerá práva obžalovaného byla respektována,“ je přesvědčena žalobkyně. Protestovala ale proti jen dvouletému trestu kvůli závažnosti činu a jeho následkům. „Jednalo se o 16letou dívku bez předchozí sexuální zkušenosti. Rozhodně není na místě ukládat trest na samé dolní hranici trestní sazby,“ uvedla Janáková. Navrhovala přísnější nepodmíněný trest blíž k polovině sazby.

Soud nakonec odvolání obhajoby zamítl. Naopak vyšel vstříc odvolání žalobkyně, když zdvojnásobil trest uložený soudem nižší instance pro Dialla. Z něj se ovšem odečte zhruba 14 měsíců, které Diallo proseděl ve vazební věznici. „Všem úkonům byl přítomen nejméně jeden tlumočník, ať už z arabštiny, nebo francouzštiny,“ uvedl předseda senátu s tím, že s ním komunikovali v arabštině proto, že obžalovaný proti tomu zprvu nic nenamítal. Tlumočníka z francouzštiny nejprve odmítl a arabsky také rozuměl. Dobeš dodal, že zmenšená příčetnost nevylučuje trestní odpovědnost s tím, že trest daný okresním soudem považuje senát za nepřiměřeně mírný.

Eskorta přivádí obžalovaného A. I. Dialla k soudu v Litoměřicích
Uprchlík, který znásilnil na Litoměřicku, je schizofrenik. Dostal 2 roky a léčbu

Sám Diallo v ústecké jednací síni mluvil klidně, ale poměrně nesouvisle a tlumočnice při překládání lehce tápala. „Už jsem ve věznici (míněna vazební věznice v Litoměřicích, pozn. red.). I když jsem tam mnoho měsíců, stejně jsem byl odsouzen na dva roky, a to jako nemocný člověk. Chtěl bych, aby toto bylo bráno v úvahu, pokud jde o můj další život a osud.“ Přísedící se ho zeptala, jak hodlá po propuštění naložit se svým životem. „Já nevím,“ odpověděl muž. Předseda senátu mu napověděl, že původně chtěl podle svých slov z Německa cestovat do Francie. „Nevím,“ zopakoval ale Diallo. Na závěr líčení po rozhodnutí soudce nesouvisle lamentoval, jeho řeč přitom neměla konce. Soudce proto požádal eskortu o jeho vyvedení a jednání uzavřel.

Ostře sledované líčení probíhalo za přísných bezpečnostních opatření. Proč takové manévry, dokonce s „tajnými“ na chodbě? Na líčení si totiž dali „dostaveníčko“ členové a sympatizanti Dělnické strany sociální spravedlnosti (DSSS). Včetně jejího šéfa Tomáše Vandase. „Dělníci“ svou účast předem veřejně oznámili a bezpečnostní složky na ně byly připraveny. Když dva po zuby ozbrojení muži z vězeňské služby se samopalem přiváděli vazebně vězněného Dialla, už dříve oddělený hlouček asi desítky různě starých mužů na něj pokřikoval z několikametrové vzdálenosti nadávky jako „Ty prase“. Poté, co předseda senátu vpustil do jednací místnosti omezený počet novinářů, Vandas a spol se začali dohadovat s justiční stráží o tom, proč je do síně nepustili. Pro toto líčení ale byla vybrána malá místnost a nikdo další by se do ní stejně nevešel.