Poprvé úspěšně zahnízdil tento dravý pták v Praze v roce 2013 a spolu se samičkou odchoval jedno mládě. Od té doby zde hnízdí každý rok, nyní dokonce se dvěma partnerkami paralelně – na komíně spalovny v Malešicích a na komíně teplárny v Michli. Často tak sokolí samec pečoval o mláďata v jednom i ve druhém hnízdě zároveň.

Zdroj: Youtube

Jenže jednoho dne byl nalezen v Malešicích na zemi, kvůli vyčerpání nebyl schopen letu. „Odhalili jsme u něj staré zranění křídla, které pravděpodobně utrpěl při nárazu do nějaké překážky, aktuálně jej ale limitovala především jeho špatná kondice a chybějící energie. Bylo přitom naprosto zásadní, aby se zotavil co nejdříve,“ uvedla Petra Fišerová, mluvčí magistrátní organizace Lesy hl. m. Prahy, která zvířecí záchrannou stanici provozuje.

Právě proto, že na vysíleného sokola čekaly dvě samice, bylo naprosto zásadní, nechtěli odborníci promeškat ani jediný den. „První týden po příjmu do záchranné stanice byl umístěn ve vnitřní vytápěné místnosti v ubikaci s omezeným pohybem, kde nabíral potřebnou sílu. To se naštěstí i díky jeho značnému apetitu rychle dařilo. Poté jsme jej přesunuli do venkovní rozlétávací voliéry, aby před vypuštěním trénoval kondici,“ popsala rekonvalescenci mluvčí Fišerová.

Ornitologové ptáka vybavili satelitním vysílačem

Pracovníci záchranné stanice přizvali k vypuštění sokola zpět do přírody ornitology Dušana Raka, který se věnuje ochraně dravců a monituruje všechna sokolí hnízda v metropoli, a Lubomíra Peškeho, jenž je uznávaným odborníkem na satelitní telemetrii živočichů.

„Satelitní telemetrie je metoda sledování pohybu zvířat pomocí vysílače připevněného na jejich těle. Používá se pro výzkum migračních tras živočichů, pro studium jejich chování a také pro monitoring živočichů vypouštěných ze záchranných stanic s cílem získat zpětnou vazbu o tom, jak proběhlo jejich opětovné zapojení do přírody,“ přibližují Lesy Praha.

Nejrychlejší zvíře
Sokol stěhovavý má dlouhá špičatá křídla a krátký ocas, který se ke konci zužuje. Na zbarvení je nejnápadnější charakteristický tmavý „vous“ na bílé tváři. S maximální rychlostí při střemhlavém letu až 389 km/h představuje sokol stěhovavý zřejmě nejrychlejšího živočicha v současné přírodě.
Zdroj: Wikipedia

Satelitním vysílačem tedy 10. března ornitologové v blízkosti jednoho z jeho hnízdišť vybavili i sokola. Pokud by tedy u zvířete nastaly nějaké další komplikace, mohou k němu veterináři z pražské záchranné stanice vyrazit a pomoci mu. Navíc díky tomuto vybavení bude možné ptáka dále sledovat a zmapovat jeho další pohyb.

„Doufáme, že jeho návrat bude úspěšný a společně se svými sokolími partnerkami odchová další mláďata, která posílí populaci tohoto vzácného a přísně chráněného druhu,“ dodala mluvčí Fišerová. 

Podle ní sokol stěhovavý v druhé polovině 20. století téměř vyhynul a z české přírody na dlouhá desetiletí úplně zmizel.

Sokolí nepřátelé: pesticidy v zemědělství, elektrické sloupy i výr velký

Podle sokolníků, kterým tento dravec dal název, přitom byl ve středověku velmi uznávaný u šlechty a králů. Jenže počty sokolů v Česku klesly kvůli znečištění jejich přirozeného prostředí. „Zásadní negativní roli sehrálo zejména nadměrné používání pesticidů v zemědělství,“ říká Fišerová z pražských Lesů. Problém pro sokoly byly (a pořád jsou) také elektrické sloupy. V přírodě je pak sokolím přirozeným predátorem výr velký.

„Díky zákonům na ochranu přírody, zákazu používání některých toxických látek a záchranným programům ornitologů se od devadesátých let minulého století sokol stěhovavý do české přírody opět pomalu vrací,“ přináší dobrou zprávu Fišerová.