Sklizeň brambor na Vysočině: Brigádníci nemají zájem, pomáhají hlavně důchodci

Mlékaři z Vysočiny se bojí o budoucnost. Ceny výrobků podle nich nadále porostou

Problémy při sklizni, nedostatek brigádníků, nízké ceny výkupu. To jsou podle Václava Posáda předsedy Zemědělského družstva Budkov na Třebíčsku důvody, proč někteří zemědělci pěstují brambory jen ve velmi malém množství. „U nás velké lány brambor nejsou. Máme pár hektarů pro vlastní potřebu. Pořád slyším, jak zemědělci zdražují brambory, ale to není pravda,“ zdůraznil.

Jak upřesnil, že na pultech obchodů jdou ceny brambor vzhůru, není vina zemědělců, ale obchodních marží. Například zemědělská společnost Lípa na Havlíčkobrodsku nabízí brambory konzumní přímo ze dvora zájemcům za 10 korun kilo. Podle předsedy Českého bramborářského svazu Josefa Králíčka je výkupní cena brambor pro zemědělce 4 až 4,50 za kilo.

Brambory vypadají pěkně 

Do polí vyjely za sklizní i bramborové kombajny v Hořicích na Pelhřimovsku. „Už sklízíme týden. Sklidili jsme sadbové a začínáme konzumní. Škrobárenské sklidíme jako poslední,“ popsal předseda zemědělského družstva Josef Zach. V Hořicích mají brambory na 80 hektarech. „Brigádníky nemáme. Pomáhají nám důchodci, kteří jsou ještě schopni nastoupit na třídící linku,“ poznamenal. Co se týče kvality brambor, zatím podle Zacha vypadají pěkně.

„Záleží na odrůdách a co to pak udělá ve skladech. Dost pršelo. U nás je možnost nějaké protiplísňové ochrany nízká. Protože jsme blízko vodní nádrže Želivka,“ vysvětlil. Počasí se podepsalo na kvalitě brambor na Havlíčkobrodsku. „Některé brambory jsou už napadené hnilobou,“ přiznal předseda představenstva společnosti Lípa Ondřej Baloun. „Vlivem srážek brambory popraskaly a hrozí hniloba,“ dodal Miloš Růžička z bramborárny družstva Kámen.

Pandemie zdraží i nábytek. Ten český míří hlavně na export

Podle statistických údajů činí osázená plocha brambor v Česku letos 22 824 hektarů. To je přibližně o tisíc hektarů méně než v loňském roce. Na Vysočině je osázených bramborami 7 662 hektarů. „Za poklesem osázených ploch stojí loňský rok, kdy ceny a odbyt hlavně konzumních brambor byl negativně ovlivněn koronavirovou pandemií. Nejvíce prodělali pěstitelé, kteří zásobují školní jídelny a restaurace. Část jejich produkce musela být zlikvidována, například prodána s velkou ekonomickou ztrátou do bioplynových stanic,“ řekl na Bramborářském dnu letos v srpnu předseda Českého bramborářského svazu Josef Králíček.

Sklizeň brambor, ať už sadbových, konzumních nebo určených k průmyslovému zpracování, se vloni podle Králíčka pohybovala v Česku na úrovni 30,27 tun na hektar, v Kraji Vysočina to bylo 32,29 tun na hektar.