Kudy trasu povede, měl průvodce Michal Doležel jasno rychle. „Nejhorší místa jsem den před první prohlídkou vybral asi za deset minut. Problematická jsou podle mě především místa jižním směrem od centra,“ poznamenal.

Některá ze zvolených míst se nacházejí v městské památkové rezervaci přímo v centru města. Třeba takzvané Římské náměstí a navazující Františkánská ulice, kde se podle Doležela snoubí hned několik problémů.

Na jižní straně náměstí na jeden z nich upozorňuje oprýskaná omítka bývalého františkánského kláštera. „Budova ztratila původního vlastníka, kterým byl řád františkánů, ocitla se ve veřejné správě, a i když už má soukromého majitele, dodnes chátrá. Ovlivňuje celý prostor,“ vysvětlil průvodce.

Jak doplnil, uprostřed náměstí je soukromý pozemek. „V současné chvíli je ohrazený a slouží jako privátní parkoviště ve veřejném prostoru,“ komentoval.

Třeba podle Marty Pořízové, která v Brně pracuje, ale náměstí mezi nejhnusnější místa nepatří. „Nepřijde mi to tu tak špatné. Znám horší místa. Kromě hlavního nádraží bych řekla, že škaredý je třeba podchod, když jezdím šalinou na Krásného. Jsou tam bezdomovci,“ řekla na místě redaktorce Rovnosti.

Zabitá architektura

Prostor u hlavního nádraží nebo nedaleké Tesco jsou dalšími zastaveními na trase. V pomyslném žebříčku si ale místo vybojovala i Zvonařka nebo rekonstrukcí procházející Plotní ulice. „Protihlukové stěny v Plotní úplně zabily veřejný prostor, zabily architekturu. Neštěstí je v tom, že je vytváří nyní,“ zdůvodnil Doležel.

Už první procházka mezi škaredými místy Brna přilákala řadu zájemců. A podle mluvčí Turistického informačního centra Brno Adély Novákové budila veskrze kladné reakce. „Cílem prohlídek totiž není se místům vysmívat, spíše vzbudit diskuzi a přimět návštěvníky, aby o věcech přemýšleli ve větších souvislostech. Dozvědí se, proč jsou místa tak neutěšená, což je často spojené s jejich historií. Klasický je právě příklad Tesca u hlavního nádraží. Stávala tam židovská synagoga, kterou vybombardovali, a následně se z toho stalo takové bezprizorní místo,“ vysvětlila Nováková.

O netradiční prohlídce nejhorších brněnských míst ostatně přemýšlela i Pořízová. „Uvažovala jsem o tom. Ze zájmu. Ne, že by mě naplňovalo dívat se na škaredá místa. Jsem ale zvědavá, co vybrali jako nejhorší místa,“ poznamenala žena.

Nejhorší místa má podle průvodce Doležela každé město. „A vždycky mělo. Najdeme je v Londýně, New Yorku, Bruselu. Všude. V Praze taky stačí jen vystoupit na nádraží a člověk získá první dojem o městě, který není úplně nejšťastnější,“ řekl.

Poptávka po změně

A právě všimnout si míst, kterými lidé denně procházejí, je podle něj to podstatné. „Mnohdy ani nevnímáme, jak místo vypadá, protože se s ním člověk tak nějak sžil. Vždycky je důležité, aby to člověk uměl rozpoznat a na základě toho třeba i docílit nějaké poptávky po změně,“ řekl.

Komentovaná prohlídka s názvem Nejhnusnější místa v Brně představilo Turistické informační centrum Brno poprvé letos na jaře jako součást cyklu Autentických prohlídek po Brně. Procházka začíná na Moravském náměstí a dospělí za ni zaplatí sto dvacet korun. Děti, studenti, důchodci či lidé s nárokem na slevu pak polovinu.

„Prohlídky s průvodcem reagují na aktuální témata a přizpůsobují jim svou nabídku. Vždy také představovaly město autentické, což se odráží i v novém názvu tohoto oblíbeného brněnského projektu. Proto nyní nabízejí jak nová témata pro mladší a otrlé, tak kratší a finančně zvýhodněné okruhy, které fyzicky a peněžně zvládnou i starší ročníky,” poznamenala ředitelka Turistického informačního centra Brno Jana Janulíková.

Kromě nejhnusnějších míst vyrazí Brňané třeba po stopách industriální minulosti města nebo si prohlédnou místní vily.