Po dokončení obecné a měšťanské školy a jednoročního učebního kurzu v rodném městě v Ivanovicích na Hané absolvoval v roce 1910 studium na učitelském ústavu v Polské (Slezské) Ostravě.

V témže roce nastoupil na škole v Kojetíně, kde působil až do roku 1913. Poté dostal místo na obecné škole v Měrovicích, kde působil jako definitivní učitel do 25. srpna 1914, kdy z důvodu vypuknutí první světové války musel nastoupit vojenskou službu.

Byl odveden k 15. zeměbraneckému pěšímu pluku. Pluk byl vyslán bojovat na haličskou frontu. Zde ovšem příslušníci pluku byli dne 3. dubna 1915 zajati ruskými vojsky. Richard Kleiber byl přes tábory v Darnici u Kyjeva a Tockoe převezen do zajateckého tábora Berezovka.

Dne 9. října 1916 vstoupil do čs. legií v Rusku. Během vojenské služby zastával několik pozic, kdy do odjezdu legií transsibiřskou magistrálou do Vladivostoku povýšil z hodnosti desátníka až na poručíka. Za vojenskou službu byl dekorován dne 19. července 1919 Řádem M. R. Štefánika „Sokol“ bez mečů a hvězdy za zásluhy.

V únoru 1920 v rámci evakuace vyplul z Vladivostoku na americké lodi Sheridan s necelými dvěma tisíci osobami na palubě jako 18. transport přes Tichý oceán, Panamský průplav, Atlantický oceán do Terstu. Zde již v hodnosti poručíka byl jmenován pokladníkem a tlumočníkem anglického jazyka celého tohoto transportu.

Po příjezdu do Československa ukončil vojenskou službu ve vojenské hodnosti štábní kapitán. Po zproštění vojenské služby obdržel dne 1. srpna 1921 Československý válečný kříž 1914-1918. Jako legionář byl dne 20. ledna 1924 zvolen předsedou přerovské jednoty Československé obce legionářské.

Po návratu do Československa a následné repatriační dovolené se v srpnu 1920 oženil se Štěpánkou Dadákovou, kdy se jim v únoru 1924 narodil syn Miloš.

Dne 1. září 1920 nastoupil na Slaměníkově chlapecké měšťanské škole v Přerově na místo výpomocného odborného učitele. Později se stal definitivním odborným učitelem na měšťanské dívčí škole Karolíny Světlé v Přerově, kde působil až do 31. srpna 1935.

To vše předcházelo působení Richarda Kleibera na přerovské radnici. Do městského zastupitelstva vstoupil dne 20. října 1923 u příležitosti nového volebního období.

Starostou města Přerov byl zvolen dne 4. března 1931 na dobu 7 měsíců, po nečekaném úmrtí starosty Ing. Josefa Vdolka. Do úřadu nastoupil programem zahájeným slovy: „Nezavádějme do našeho sboru politiku stran, politiku ulice a politickou demagogii.“

Po uplynutí sedmiměsíčního přechodného období byl dne 13. listopadu 1931 opět zvolen starostou. Za svého působení prosazoval „Osobní a stranické zájmy musí jít vedle, a jen všeobecný prospěch města a občanstva musí jít napřed.“

Za jeho sedmiletého působení v úřadu se zasadil o dokončení stavby betonové lávky přes Bečvu u Michalova, výstavbu mostu Čs. legií, výstavbu společné budovy pro městskou vodárnu, hasičský sbor a Československý červený kříž a výstavbu městského sociálního ústavu.

Z dalších projektů je možno jmenovat několik domů v ulici Tyršově, Na Hrázi, Šířavě, U Strhance, Malých Tratidlech, bytový komplex Lešetín a přístavbu státní průmyslové školy, vč. její celé rekonstrukce. Rovněž se zasadil o výstavbu podjezdu u Předmostí, dokončeného v roce 1938.

Nutno zmínit i úpravu náměstí Svobody, úpravu parku Michalov, urnového háje a pojmenování nových ulic a nábřeží. Zasloužil se o otevření Obchodní akademie v roce 1934 a v roce 1935 položil základní kámen ke stavbě nové sokolovny. Za přičinění městské rady, zastupitelstva a obecních podniků prosadil výstavbu několika obytných domů a administrativních budov.

Dále se podílel na výstavbě přerovského letiště a na uspořádání Středomoravské výstavy. Zmíněná Středomoravská výstava se konala ve dnech 20. června až 16. srpna 1936 a měla velký význam pro Přerov.

Legionář, učitel a významný přerovský starosta Richard Kleiber.Legionář, učitel a významný přerovský starosta Richard Kleiber.Zdroj: archiv Miloše KleiberaStarosta Richard Kleiber společně s dalšími organizátory se postaral o její hladký průběh a výběr protektora. Její protektorát nad výstavou přislíbil převzít prezident republiky Edvard Beneš. Výstavní prostory se nacházely na přerovském nádraží a v deseti budovách ve městě, z toho šesti školních.

Hlavní výstavní areál se rozkládal u parku Michalov, kdy velkou atrakcí se stala padáková věž v zábavním parku u Michalova. Velikostí se výstava stala srovnatelnou s akcí konanou v roce 1893. Na unikátní výstavu zavítalo půl milionu lidí.

Předčasný závěr života Richarda Kleibera byl poznamenán dlouhou a velmi těžkou nemocí. Dne 9. ledna 1936 díky přepracování postihl Richarda Kleibera dle vyjádření lékaře „běžný záchvat bezvědomí“.

Byl hospitalizován v přerovské nemocnici. Po opětovném nástupu do zaměstnání byl od 1. května 1936 slavnostně jmenován definitivním ředitelem na Slaměníkově chlapecké měšťanské škole v Přerově. Vzhledem ke zhoršení zdravotního stavu byl v červnu 1937 převezen na kliniku do Brna, kde bylo zjištěno, že se jedná o tumor mozku.

Po důkladném zvážení na doporučení lékařů oznámil na konci ledna 1938 městské radě rezignaci na funkci starosty a všechny funkce, které zastával v samosprávě, a to ze zdravotních důvodů.

Ve funkci ředitele a učitele chtěl setrvat. Byla mu však jen prodloužena zdravotní dovolená. A dekretem Zemské školní rady v Brně ze dne 29. září 1939 byl pak odeslán od 1. října 1939 na trvalý odpočinek.

Poslední léta strávil léčbou nemoci a do veřejného života již nevstupoval. Dne 2. dubna 1941 (před 80 lety) podlehl v přerovské nemocnici následkům dlouhé a těžké nemoci.

Jeho skon okomentoval spolupracovník Jan Machovec slovy: „Byl objektivní a byl noblesní. Své přesvědčení nevnucoval a pro jiný názor neurážel …“

Pohřbu se zúčastnili všichni žáci všech přerovských národních škol. Působení Richarda Kleibera na radnici přirovnal náměstek starosty Vojtěch Tšpon k citátu Václava Budovce z Budova, který byl vyryt nad vchodem přerovské radnice. „Kdokoliž jsa v radě, sem za úřadem svým vstupuješ, své soukromé záležitosti odlož. Hněv, násilnictví, pochlebenství. Obci starosti své podrob.“

Místo jeho posledního odpočinku bylo zařazeno do seznamu čestných hrobů města, hrobů významných přerovských osobností.

Miloš Kleiber, vnuk

Zdroj: 
GREGOR, Filip: Životní osudy legionáře, učitele a přerovského starosty Richarda Kleibera (1891–1941). In: LAPÁČEK, Jiří (a kol.): Sborník Státního okresního archivu Přerov. Přerov 2018, s. 150–160.
https://theses.cz/id/wbe3hr/
https://www.archives.cz/web/soka/prerov/publikace/#sborn-k-soka-p-erov-2018