Sešli jsme se proto, abychom si připomněli a oslavili společně 30 let od pádu komunistického režimu, 30 let, kdy žijeme ve svobodě. Myslíme si, že je velmi důležité si takováto významná výročí připomínat. Je to 30 let svobody, doby, kdy můžeme říkat svůj názor, aniž bychom za něj byli nějak popotahováni, 30 let, kdy můžeme cestovat, studovat, pracovat nejen u nás, ale po celém světě, kdy můžeme podnikat, tvořit, volit, věřit, pomáhat…

Na pomeranče a běžné potraviny už nemusíme stát frontu, když si chceme koupit obklady do koupelny, můžeme si vybrat ty, které chceme a ne koupit ty, které na nás zrovna zbyly. Měli bychom si vážit, že žijeme v demokratické, svobodné zemi a v míru. Važme si toho, co máme, protože přeci, tak jak zní v písni Jaroslava Hutky "co je však největší, co je však největší - ta lidská svoboda". Kéž by i naše děti, jejich děti i děti jejich dětí, žily ve svobodě…

Pořadatelé pozvali občany Vlkoše a návštěvníky do Sametové kavárny, kde většina výrobků byla v prodeji za ceny z roku 1989. A to ne proto, abychom oslavovali tu dobu, kdy ceny byly takové (nedá se to srovnávat, platy byly jiné, atd.) ale spíš tak nějak symbolicky a hlavně proto, abychom si všichni užili společně pěkné sváteční odpoledne a nemusela nás z toho bolet peněženka.

Takže pivo bylo v prodeji za 4.80,- Kč, hovězí sametový guláš za 9.70,- Kč, cukroví od 1,- do 4,- Kč, deci vína za 2,90,- Kč nebo panák za 4,80,- Kč. Pro děti třeba i Pedra v původním obalu za 1,- Kč či oblíbenou malinovku za 1,90,- Kč. V průběhu akce jsme zavzpomínali na to, co se v roce 1989 dělo zrovna v naší obci, toto vzpomínání nám připomněla i výstava článků a fotografií. Výstava připomněla chronologicky i události celého roku 1989 od Palachova týdne.

Měli jsme dobový kvíz pro všechny včetně dobového ocenění vylosovaných výherců. Protože vstup byl doporučen v oblečení roku 1989, ocenili jsme i nejlepší kostým. Probíhala videoprojekce autentických událostí Sametové revoluce. Takřka v 17 hod. 11 minut jsme si společně s videoprojekcí zazpívali společně s Karlem Krylem a Karlem Gottem naši národní hymnu a zacinkali si symbolicky svazkem klíčů. Myslím, že si, že chvějící plamínky svíček, cinkot klíčů a vzájemná pospolitost, navodili víc než dojemnou atmosféru.

Na závěr přítomné občany pozvala Sametová kavárna do kina. Promítali jsme film Dědictví aneb Kurvahošigutntág. Touto komedií s trochou nadsázky, jsme si připomněli dobu porevoluční. Více se nám do nedělní Sametové kavárny nevešlo. Poděkování patří všem, kteří akci svou účastí podpořili, organizátorům, všem, co se jakkoliv zapojili, sponzorům a Obci Vlkoš.

Simona Prečanová