Celé tělo, včetně chutí k jídlu, nám ukazuje, do jaké míry je v pohodě naše mysl. Hmotnost je tedy výsledkem duševního nastavení. Pokud budeme pracovat s reakcí na stres, touha přejídat se, podvyživení zmizí.

Všechno, co dáme do úst od jídla po pití, prášky ovlivňuje nejen tělo, ale i mysl, energii, náladu, a to díky jejich složení. Každá potravina souvisí s konkrétní emocí. Emoce, které stojí za přejídáním, jsou například strach, zlost, napětí, stud, dále pak stres, deprese, únava, nedostatek zábavy, pocity prázdnoty nebo nejistoty.

Touha po jídle vzniká právě z nenaplnění základních potřeb. Pokud emoce popíráme, zesílí a my vše řešíme bažením po jídle. Napětí je příčinou nejen přejídání se, ale i toho, že se zbavujeme těžko tuků. Lidé, kteří nedostatečně odpočívají, snědí až o 30% jídla více než ti, kdo mají stres a relax v rovnováze.

Doporučení při touze se přejídat:
• Neexistuje lepší způsob ochrany a podpory zdraví, než je včasná prevence.
• Stanovte si priority, vhodnou, trvalou motivaci a reálný cíl.
• Skončete s automatickým jedením. Při prvním pocitu hladu si dejte sklenku vody. Pocity hladu jsou někdy důsledkem dehydratace. Odvraťte pozornost pryč od jídla, zavolejte kamarádovi, umyjte nádobí apod.Nezbytné je rozlišit, kdy se jedná o hlad fyzický (Přichází na základě fyzické potřeby, nejedl jsem už čtyři hodiny. Vědomě rozhodujete, co sníte a kolik toho sníte.) nebo emoční (Náhlý, na konkrétní jídlo. Dostaví se na základě negativní emoce třeba hádky. Jedná se o bezmyšlenkovité jednání. Neuvědomíte si, že jste snědli celou čokoládu aj.).
• Nutno identifikovat potravinu, po které bažíme a naše emoce k ní (naštvanost, otrávení). Položte si otázky typu „Co mě tolik štve?“
• Snažte se v sobě najít pocit „šimrání v břiše“, jako když se na něco těšíte. Důsledkem toho se vaše chutě postupně vytratí.
• Při udržování si optimální váhy bývají největším problémem staré zvyky. Dojídání, dokud nebude talíř prázdný apod. Nechte vždy trochu jídla na talíři, i kdyby to měl být jen kousek. Tím dáváme nevědomí najevo, že děláme změnu.
• Zpomalte tempo jedení a každé sousto důkladně rozkousejte. Mezi sousty odkládejte příbor, aby si tělo uvědomovalo, co dělá.
• Pravidelně odpočívejte. Většina z nás si však při pocitu únavy dopřeje povzbuzující nápoj jako kávu aj. Přirozený pocit uvolnění je tím pádem postupně zcela utlumen. Alespoň 2 krát denně se nesnažte těmto pocitům vzdorovat a minimálně na 5 minut zcela podlehněte. Získáte tím obnovenou energii a nové síly pro výkon další práce.
• Úžasným prostředkem k odbourání stresu je pohyb. Dodává tělu energii, endorfiny. Mnoho lidí si však nasadí laťku moc vysoko a cvičení rychle vzdají.
• Buďte pozitivně naladění. Pravidelným smíchem a pozitivním myšlením se mění struktura našeho mozku, zvyšuje se hladina energie.
• Jezte pravidelně, pestře, rozmanitě. Diety zpomalují náš metabolismus, čímž bráníme efektivnímu spalování. Shazujeme místo tuku svalovou hmotu.
• Stresovou odolnost si můžete nechat změřit i různými diagnostickými přístroji. Jedná se o neodmyslitelnou součást preventivních opatření.
• Jedině vy rozhodujete, jestli si dáte ještě jednu porci, když nemáte hlad, nebo se budete cítit špatně, když k tomu nemáte vůbec důvod. Základem všeho je víra a optimismus, bez nich není možné vytouženého cíle dosáhnout.

 

Autorka textu: Mgr. Pavlína Podloučková, Odborná pracovnice v ochraně veřejného zdraví Certifikovaný Poradce pro výživu Odborně způsobilá osoba k zajišťování úkolů v prevenci rizik v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci