Děti v doprovodu rodičů a prarodičů si kromě večerní procházky užily i stezku odvahy. Na tu se školáci i menší děti vydali do setmělé školy, kterou osvětlovaly jen svítící dýně a svíčky a o strašidelná překvapení nebyla nouze.
Odměnou za odvahu a statečnost byly štrúdly nebo pamlsky v podobě netopýrů a strašidel. A kdo měl chuť, mohl si ve dvoře školy opéct i špekáčky.
Tradičnímu putování za žebřiňákem s dýněmi předcházela důkladná a náročná příprava.
„Požádali jsme rodiče našich žáků, aby nám pomohli zajistit potřebné suroviny. Díky této skvělé spolupráci se nám sešlo asi pět desítek dýní nejrůznějších velikostí a odhadem asi osmdesát kilogramů jablek,“ informovala Irena Janáčková, jedna z organizátorek akce a zároveň učitelka Základní školy J. A. Komenského v Předmostí.
Do dlabání dýní se v rámci pracovního vyučování, výtvarné výchovy i anglického jazyka zapojily snad všechny třídy předmostské školy.
„Žáci z devátých ročníků nám pomohli nastrouhat jablka. Do válení a pečení jablkových závinů jsme se s denním předstihem pustily my vychovatelky,“ doplnila Miluše Karolová. Díky jejich pekařskému umu se školou linula vůně jablek a skořice a výsledkem bylo 90 „nohavic“ jablkového závinu.
Nejočekávanější atrakcí podušičkového středečního večera byly školní stezky odvahy. Ty si pro menší i větší děti připravili pedagogičtí pracovníci a zapojili se i žáci devátých tříd.
„Tak moc strašidelné to zase nebylo. Byly tam všude svíčky a dýně a také pavučiny a zombie a strašidla, ale to byly paní učitelky, tak jsem se vůbec nebál,“ svěřil se druhák Aleš Zavadil, kterého na akci doprovodila babička.
Pro strach uděláno měli i sourozenci Alex a Alenka Přikrylovi, které na dobrodružné cestě jistila jejich maminka. „Děti byly statečné, šly přede mnou. Já jsem šla poslední a polekala jsem se, měla jsem dva infarkty,“ řekla s nadsázkou Daniela Přikrylová.
A jak zároveň dodala, byla hlavně ráda, že si po kovidové době a nejisté pandemické budoucnosti užila společně s dětmi příjemnou zábavu.
Ingrid Lounová
