Přinesla nám ukázat své malované kraslice a jedna byla krásnější, než druhá. Poradila, jak si tužkou a metrem rozvrhnout osnovu,  vychytávky, na které přišla při svých neúspěšných malování, jaké barvy použít na bílé vajíčka nebo na takové modré, které snáší plemeno Araukana.

Podotkla, že každé vejce se musí pořádně umýt jarovou vodou, některé octem, na ty s hrubší skořápkou se musí použít i savo a pak řádně vysušit. Vejce musí být samozřejmě vyfouklé.

Také nám ukázala různé techniky zdobení vajec a také nám paní přinesla ukázat několik malovaných pštrosích vajec i vejce pštrosa Emu, slepičí i křepelčí vejce. Všichni jsme obdivovali krásu, šikovnost, nápaditost a cit pro tohoto koníčka. A těch příhod, kdy vejce měla téměř hotové a prasklo jí v ruce, nebo když uvazovala mašličku na pověšení a vejce spadlo na zem, kdy měla 100 chutí se vším prásknout o zem, když se nedařilo.

Ale to známe všichni, když se nedaří, tak je nejlépe všeho nechat a jít se odreagovat. A pak jde zase práce od ruky, tak to v životě chodí. Vejce si zdobily i děti, kterým se malování líbilo a byly velmi šikovné, protože se nikomu nepodařilo vajíčko rozmáčknout nebo jakkoliv zničit. Své výrobky si spokojeně odnesly domů. Mařenka dokonce darovala jedno ze svých malovaných vajíček paní Rýparové.

Ke kávě, k čaji nebo minerálce bylo možné ochutnat 3 druhy řezů a také krabí nebo mrkvovou pomazánku. A také jsme si přiťukli na zdraví právě narozené Marince a její mamince Zuzce. Takže se nejen zdobilo, ale i ochutnávalo , ale také jsme si předávaly zkušenosti z pečení, vaření, psaly se i recepty, prostě tak, jak to chodí, když se sejde dobrá parta žen všech věkových skupin.

Spokojeně jsme se rozcházely s tím, že někdy zase na nějaké akci. Ještě jednou Liduško ze Zbrašova děkujeme a zase někdy na shledání, třeba i u drhnutí peří.

Milena Rušarová,

Horní Těšice