Domov Větrný mlýn se nachází v obci Skalička nedaleko Hranic. Jeho areál, ve kterém se nachází 6 budov, má rozlohu cca 10 ha. Součástí domova je zámecký park. V parku dominuje vzrostlá alej (duby a lípy), která se v roce 2011 umístila v soutěži Strom roku na prvním místě. Hned vedle aleje je rybník s rozlohou 3080 m2.

První zmínky o Skaličce spadají někde do 12. století. První písemný záznam je z roku 1328, kde je uvedena jako manský statek biskupství olomouckého. Biskup olomoucký byl prvním manem českého krále (knížete) – měl i vojenskou moc. Tu si zajišťovali z manství. Měli za povinnost hájit Moravskou bránu. Roku 1328, (23. září) byla tedy vystavena listina, kterou biskup Hynek, kapitulní rada, uděluje léno poddanému Vlčkovi z Domka mimo jiné i vesnici Skalička 7 lánů, kteréžto sedění (majetek) propůjčuje co léno dle mužské posloupnosti dědičně a bez biskupského svolení neprodejné…

Během dlouhé historie se vystřídalo poměrně velké množství držitelů Skaličky. Vzpomeňme alespoň Viléma Otu Ullersdorf, jehož rod držel Skaličku od roku 1634 přes jeho syny a pak i vnuky více než 100 let, do roku 1738. Zasloužil se o sochu sv. Jana Nepomuckého (1718), která doposud stojí v parku. Za působení majitele Františka Quiard, hraběte ze Saint Julien (od roku 1807) byl zámek přestavěn v empírovém slohu a byla oplocena obora, pozdější park. V roce 1868 patří zámek hraběti Dubskému. Ten nechal ve Skaličce vystavět na návsi zvoničku v renesančním slohu z 16. století. Po něm už vlastní zámek Arcibiskupství Olomoucké (od 1878). To vlastnilo tento zámek do roku 1924, kdy ho prodalo na podzim téhož roku sestrám Kongregace Cyrilo-Metodějské.

Po nezbytných úpravách stavebních, se do něj nastěhovalo 22 epileptických dívek ve věku od 3 – 18 let spolu s 5 řádovými sestrami, které působily jako ošetřovatelky. Toto památné datum je 14. 6. 1925.

„Podle pravidel poskytuje ústav chovankám ošetření, byt i výchovu zdarma, toliko za úhradu stravného, na které přispívají rodiče podle drahotních poměrů doby a svých majetkových“.

Původně tedy ústav sloužil epileptickým dívkám do 18 let a až později byly do ústavu přijímány i dívky s mentálním postižením. První název ústavu je Ústav Cyrillo-Methodějský. Další změna názvu proběhla v roce 1956, kdy se ústav nazýval jako Dětský ošetřovací ústav české katolické Charity. V té době měl ústav kapacitu 88 klientek. Tehdy se však říkalo chovanek. V roce 1958 nastupuje do vedoucí funkce první „civilní“ ředitel, pan Jan Škop. V roce 1959 končí působnost Charity a od roku 1960 je zřizovatelem Okresní národní výbor. Tehdy opět mění ústav svůj název a je z něj Ústav sociální péče pro děti a mládež. Název měnil ústav ještě dvakrát. V roce 1997 byl přejmenován na Ústav sociální péče pro mládež a dospělé a poslední změna se uskutečnila v roce 2007, kdy se přejmenoval na Domov Větrný mlýn Skalička. Tento název nese do dneška.

V době své největší kapacity žilo v ústavu 96 klientek. Dnes si nedovedeme představit tak vysoký počet osob, které navíc byly ubytovány v jedné budově zámku. Dnešní kapacita je 78 klientek. Od roku 2012 byl zahájen provoz nového lůžkového pavilonu pro 40 osob. V budově zámku je ubytováno 38 osob. Jsou to klientky s vyšší mírou podpory, chcete-li, postižením. Na novém pavilonu bydlí klientky s lehčím postižením. Ty jsou schopny využít komfortnějšího vybavení vlastních pokojů se sociálním zázemím.

Jak jsem už uvedl, kapacita domova je 78 klientek se zdravotním postižením. Přičemž mentální postižení je základní předpoklad pro umístění do domova. Naše cílová skupina je od tří let věku a horní věková hranice není omezena. To se ale má změnit od 1.1.2021, kdy budeme poskytovat sociální služby pouze osobám dospělým, tedy až od 18 let výše. Je to dáno tím, že v posledních letech vzniklo velké množství nových sociálních služeb, které jsou schopny převzít péči o děti. Navíc v našem pořadníku žadatelů o službu máme dlouhodobě žádosti pouze od dospělých osob. A v neposlední řadě máme poslední dvě klientky mladší 18 let a to v příštím roce už také nebude pravda. Domov je určen pro ženy.

O klientky se stará 60 zaměstnanců. Převážnou většinou to jsou pracovnice v sociálních službách a zdravotní sestry. Ty tvoří 2/3 personálu v přímé péči o klientky. 1/3 zaměstnanců pracuje jako obslužný personál v kanceláři, kuchyni, prádelně, údržbě, úklidu a jako švadlena.

Naši pobytovou sociální službu poskytujeme 24 hodin denně, 7 dnů v týdnu, nepřetržitě po celý rok.

Službu poskytujeme na základě registrace podle zákona 108/2006 Sb. o sociálních službách, § 48) domovy pro osoby se zdravotním postižením. Našim klientkám poskytujeme ubytování, stravu, pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, sociálně terapeutické činnosti, pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí.

Kromě poskytování služeb v oblasti osobní hygieny, zdravotní péče, provozujeme několik dílen, ve kterých provádíme volnočasové aktivity nejrůznějšího zaměření. Pro klientky organizujeme velké množství společenských akcí, rekreací, ozdravných pobytů, setkávání s veřejností, výletů. Některé pravidelné akce pro rodinné příslušníky a další známé našich klientek pořádáme přímo u nás v zařízení. Za zmínku stojí Vítání léta nebo Mikulášská besídka. Každoročně pořádáme přehlídku divadelních vystoupení Divadelní Skalička. Na ní předvádí své herecké nadání klienti všech domovů pro osoby se zdravotním postižením Olomouckého kraje

Naší snahou je poskytovat službu vstřícnou zájmům a požadavkům klientek. Vycházíme při tom ze zásad a principů humanizace sociálních služeb.

Zřizovatelem naší pobytové sociální služby je od roku 2003 Olomoucký kraj.

Antonín Němec, ředitel