Kliknutím zvětšíteNalezneme tady nejen spoustu krásných architektonických skvostů, ale i zajímavé památky, které vytvořila sama příroda. Začneme kousek od Kamenického Šenova a navštívíme jednu velmi známou lokalitu.
Milovníci stříbrného plátna si jistě vybaví scénu z pohádky Pyšná princezna, v níž král Miroslav s princeznou Krasomilou v podání Vladimíra Ráže a Aleny Vránové unikají před vojáky vyslanými rádci krále Půlnočního království. Hned vedle obce Prácheň vyrůstají ze země impozantní čedičové kamenné varhany.
Bývalý lom, dnes státem chráněná památka nese jméno Panská skála nebo právě také Prácheň. Nádherný a ojedinělý přírodní útvar, jehož stáří se odhaduje na 30 milionů let, tvoří pěti a šestiboké čedičové sloupy dlouhé v některých případech až 12 metrů.
Jsou vedle sebe uspořádány jak píšťaly kostelních varhan a jejich vznik souvisí s alpínským vrásněním a sopečnou činností. Sloupy jsou tvořeny čedičovým magmatem, které se ze sopečného sopouchu nedostalo až na povrch a chladlo tedy velmi pozvolna pod zemí za vzniku „varhan.“
Již v 18. století byl v těchto místech těžen čedič a kamenné sloupy od Kamenického Šenova se používaly mimo jiné v Holandsku ke stavbě přímořských hrází. Čedič totiž velmi dobře odolává slané vodě.
Snahy chránit tuto lokalitu však postupně sílily a v roce 1895 se Panská skála stala nejstarší geologickou rezervací v Čechách. Těžba ale pokračovala i nadále, jen se začalo těžit do hloubky.
Když byla v roce 1914 zastavena i tato činnost, důl byl rychle zaplaven vodou a dnes tak čedičové varhany nejen ční nad okolní krajinu, ale se i zrcadlí na hladině krásného jezera.
Chráněnou národní přírodní památkou se staly až v roce 1933. Kromě pohádky Pyšná princezna natáčené zde již v roce 1952, využili nádherné scenérie zdejší lokality také francouzští filmaři v roce 2011 při tvorbě filmu o kouzelníku Merlinovi.
Sloupovitou odlučnost čediče však ve zdejším kraji můžeme obdivovat na více místech. Asi nejimpozantnější, až třicetimetrové čedičové sloupy lze nalézt na Zlatém vrchu. Na půli cesty mezi Českou Kamenicí a Chřibskou se vyplatí odbočit z hlavní cesty a navštívit toto krásné místo.
V nadmořské výšce zhruba 650 metrů se nachází bývalý čedičový lom. Zde dobývaný čedič nacházel uplatnění jako stavební kámen i surovina pro výrobu dlažeb nebo obkladů.
Těžbou byla v těchto místech odhalena na surovinu velmi bohatá čedičová kupa a sloupy z ní vystupující jsou skutečně obrovské.
Zraku turistů a kamerám filmařů byla zdejší lokalita ukryta díky těžbě, která tady probíhala až do roku 1973. Snad jen pět minut odtud pěšky lesem je další přírodní památka Stříbrný vrch.
Zdejší varhany sice nejsou tak veliké, zato je odtud pěkný výhled do okolního kraje. Putování po kraji Českého středohoří, Lužických a Žitavských hor tentokrát zakončíme na málo známé lokalitě Bílé nebo také Sloní kameny.
Cestou z Liberce do Cvikova, asi kilometr od Jitravy, svítí svou bělostí do krajiny zvláště v období brzkého jara a podzimu. V létě jsou z větší části schovány v zeleni okolních stromů a unikají tak pozornosti.
Jde o osamocenou skupinu pískovcových skal vysokých až 20 metrů. Tři svislé velké pukliny rozdělují skály do několika bloků tvořících malé skalní město.
Dnes státem chráněná památka je ojedinělou ukázkou zvětrávání křídových pískovců a váže se k ní celá řada pověstí. Při troše odvahy a tělesné zdatnosti se dá vyšplhat až nahoru.
Z vrcholů hlav kamenných slonů je pohled na okolní kopce skutečně nádherný.
Malebný a fotogenický je ale celý zdejší kraj, proto se do něj společně ještě třeba podíváme.
Karel Machyl
22
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
