V sobotu po obědě přijíždí na sokolské hřiště kola všech velikosti, aby se jejich majitele prezentovali na závod Skalická míle. Jiří Peňáz se svou rodinou a ostatními sokoly připravili dráhu na hřišti a poli.

Prezentaci přešlo šedesát závodníku všech věkových kategorii od tří do padesáti let. Celkem se jelo deset závodu podle věku a byly obsazeny různě, ode dvou do čtrnácti závodníku.

Ve čtrnáct hodin byl odstartován první závod. Mladý Peňáz prováděl předjezdce, kromě mužů, kde sám závodil. Před závodem deset až dvanáct roku, do kterého se přihlásilo čtrnáct hochů, začalo pršet a byla vyhlášena přestávka.

Byl čas na občerstveni, kterého sokoli připravili hodně a všeho druhu. Po dešti mohli všichni přítomní navštívit a zúčastnit se střelby ze vzduchovky od myslivců, nebo jet jízdu zručnosti se sudem piva na vozíku. Pro děti byl skákací hrad a malování na obličej.

Po přestávce starter svolává závodníky na dráhu a vyjíždí čtrnáct kluků na rozbahněny okruh. Zvládli první zatáčku bez pádu a stejně celý závod.

Sokol Skalička slavil 100 let.Sokol Skalička slavil 100 let.Zdroj: František Pavlík

Po nich vyjelo osm mužů. Jel i zastupitel Jirka a předseda sokolu Dušan. Poslední závod jely tři ženy. Po závodech byli vyhlášeni vítězové a odměny a medaile dostávali první tři.

Každý závodník při prezentovaní obdržel číslo na kolo s nápisem 100 let sokolu Skalička a lístek do tomboly, kterou končila Skaličská míle. Domů se však neodcházelo a sledoval se fotbal s Dány.

V neděli v jedenáct hodin hraje u Lesní kaple rovněž jedenáct, ale muzikantu Kutálkovy kapely z Kelče, aby vítala všechny občany přicházející na mši svatou.

Po mši se řadí průvod k odchodu na víceúčelové hřiště. V čele průvodu se nesou vlajky sokolská, obecní a státní. Před muzikanty pochoduji mažoretky z Hranic a za muzikanty sportovci všech věkových kategorii. Za sportovci starostka obce, kněz, předseda sokolu a všichni občané obce Skalička. Pochod končí u víceúčelového hřiště, které se slavnostně otvírá.

Po příchodu na hřiště a hlavně okolo vítá všechny pan Vozák a předal slovo panu faráři, který hřiště posvětil.

Po posvěceni přichází na hřiště pochodem mažoretky pro hezké vystoupení. Svým báječným pochodem i odcházejí a nechávají místo starostce obce.

Starostka informovala přítomné o stavbě, financovaní a druhu sportu na hřišti. Hřiště předala sokolům a požádala o správné užívání hřiště. Klíče převzal předseda sokolu, poděkoval a na oplátku předal starostce tenisovou raketu na hraní na hřišti.

Sokol Skalička slavil 100 let.Sokol Skalička slavil 100 let.Zdroj: František Pavlík

Po těchto oficialitách nic nebránilo přestřižení pásky a přenechat hřiště sportu. Prvni kop na branku měl předseda Dušan. V brance na stojanu 100 let sokolu byl balon s čerstvými podpisy české reprezentace, který byl dovezen po zápasu reprezentace s Dánskem od Ondřeje Čelůstky Skalickému sokolu.

Dušan jim dal první branka na otevřeném hřišti. Po předáni hřiště představili mladí sokoli, na které sporty dnes převzali víceúčelové hřiště. Hráli fotbal, košíkovou a tenis.

Všichni přítomni na hřišti přijali pro sluníčko hezké občerstveni, pivo, limo, koláček a nechyběla ani slibovička a za poslechu Kutálkovy kapely se přemístili na hřiště sokolu.

Před patnáctou hodinou vybíhají z fotbalové šatny Skalické mladé dámy a po nich starší páni. Před nástupem na hřiště se rozcvičují a čekají na společný nástup na hřiště.

Nenastupovalo se jako obvykle, ale před horní bránou před přítomnými diváky. Každá žena byla osobně představena, vystoupila z řady o uklonila se publiku.

První,jako vždy vystoupila starostka obce Petra Kočnarova, kterou jako všech dalších dvacet fotbalistek pozdravili přítomni potleskem.

Stejný pozdrav patřil všem starším pánům, kteří se rovněž představovali. Všichni se představili a nic nebránilo zahájeni na půlící čáře.

Sokol Skalička slavil 100 let.Sokol Skalička slavil 100 let.Zdroj: František Pavlík

Rozhodčí to neměl snadné, protože dámy využívaly své ženské přednosti a nedodržoval se nutný počet hráčů na hřišti.

O tvrdosti hry byli všichni vědomi, protože byla potřeba lékaře na hřišti a nosítka na odnášení zraněných mužů. Dámy nakonec vyhrály o dvě branky, ale to není důležité, protože nevzpomínám výsledky žádných utkání, ani posledního po ženách Skalických mužů.

I přes výhru žen se kopaly pokutové kopy, které rovněž pobavily všechny přítomné, protože se kopalo na horní bránu.

Na hřišti jsme se všichni báječně bavili do večerních hodin, protože mimo veselého fotbalu bylo spousta občerstvení všeho druhu.

Po setmění se všichni přesunuli na výletiště k sokolovně na večerní zábavu se skupinou TakzatruP. Výletiště bylo přeplněno a hudba do třech ráno bylo to nejhezčí ukončení oslavy 100 let sokolu ve Skaličce.

Poděkováni patří všem organizátorům,ale i zúčastněným, že i po pandemii se ve Skaličce rádi bavíme.

František Pavlik