Třicetileté válce, nejničivějšímu konfliktu raně novověkých dějin, bylo historiky dosud věnováno mnoho pozornosti. V defilé odborných publikací lze nalézt knihy obsahující detailní rozbory politických a dějinných souvislostí dané doby, monografie jednotlivých panovníků, politiků a vojevůdců (obzvlášť významné osobnosti je možné souhrnně zařadit do všech třech kategorií) či práce pojednávající o kulturním dědictví vzniklém v letech kdy múzy měly mlčet a zbraně mluvit.

Průběh třicetileté války se odvíjel v nepřetržitém řetězci šarvátek, lokálních konfliktů i významných bitev, jejichž výsledky určily následující dějinný vývoj. Popis těchto střetnutí byl dosud převážně pouze částí velkých odborných monografií. Změna nastala v roce 2018. V edici Útrapy a hrůzy třicetileté války začaly být vydávány svazky věnované jednotlivým vojenským operacím. V ediční řadě dosud vyšlo pět svazků pojednávajících o bitvě na Bílé hoře v roce 1620, dobývání Plzně v roce 1618, bitvě o Prahu v roce 1648, bitvě u Lützenu v roce 1632 a boji o České Budějovice v letech 1618 – 1619.

Svazek s pořadovým číslem šest, jehož autorem je PhDr. Vít Mišaga, zavádí čtenáře do okolí Desavy - města později proslulého školou Bauhaus, které bylo v roce 1626 dějištěm krvavého střetu mezi armádami vedenými významnými vojevůdci Albrechtem z Valdštejna a Petrem Arnoštem z Mansfeldu.

V poměrně malém rozsahu (textová matérie čítá 110 stran včetně poznámkového aparátu a rejstříku + 12 stran barevné obrazové přílohy) je ve třinácti krátkých, ale kompaktních kapitolách, plasticky vykreslen nejen obraz samotné bitvy, ale také veškeré souvislosti, které jí předcházely. Prostor je také věnován ohlasu bitvy v (nejen) dobových pramenech a v politických jednáních obou táborů – na straně císaře Ferdinanda II. a jeho vítězného generalissima Valdštejna i na straně poražených – autorem jsou analyzovány zejména spory mezi dánským králem Kristiánem IV. a generálem Mansfeldem.

Pomocí precizně vypracovaných tabulek početních stavů bojujících armád i map jednotlivých fází průběhu bitvy lze nabýt podrobného přehledu o celkové situaci. Časové i topografické souvislosti autor posuzuje s profesionální důkladností – obdobně si počíná při porovnávání strategických schopností a vojenského umění velitelů obou armád.

Nezasvěcený čtenář sice zprvu může nabýt dojmu, že Valdštejn se těší autorově větší sympatii, ale není tomu tak. Albrecht z Valdštejna byl opravdu lepším stratégem a taktikem – o jeho roli stavebníka a mecenáše, která svým významem přesahuje ryze vojenský život Mansfeldův, není třeba pochybovat. Generalissimem iniciovaná oprava kaple sv. Michala na Bezdězu na počest vítězství v bitvě u Desavy činí z Valdštejna svým způsobem předchůdce moderní památkové péče (byť jeho záměry s hradem Bezdězem byly v souladu s dobovými zvyklostmi). Tento prostor i v současnosti náleží k nejzachovalejším v hradním areálu.

Informativní a estetickou hodnotu knihy zhodnocují textové medailony Valdštejnových a Mansfeldových současníků z řad aristokracie – osob významných i žijících v jejich stínu. Také bohatý obrazový doprovod včetně barevné přílohy a kvalitní tisk je důvodem pozornosti každého zájemce o historii. V popisku slavného Valdštejnova portrétu (sbírky Státního hradu a zámku ve Frýdlantu) sice chybí jméno autora – byl jím Kristián Kaulfersch – ale takový detail nezmění nic na skutečnosti, že tzv. druhý život bitvy u Desavy byl na stránkách této publikace vybojován úspěšně.

Vít Mišaga: Bitva u Desavy 25. 4. 1626, 978 -80-88030-43-0, 110 str.+ 12 str. bar. obr. příl., 1. vyd., Bohumír Němec – Veduta, České Budějovice 2020.

Stanislav Vaněk