Vzhledem k tomu, že v současné době se rozhoduje o stavbě protipovodňového opatření na řece Bečvě, jsem k tomuto tématu napsal následující doporučení:

Jako absolvent katedry hydrotechniky VUT považuji za jediné řešení vybudovat přehradní nádrž s víceúčelovou funkcí. K tomu uvádím následující důvody:

V roce 1997 bylo v Přerově na Bečvě Q100 cca 838 m3/s. (to je údaj na vodočtu Dluhonice ze dne 7.7.1997. Průtok byl ale větší, protože část vody tehdy tekla ulicí Komenského a část přes Prechezu). Nejmenší průtok však činí cca 0,75 m3/s.

Z těchto údajů podílem největšího a nejmenšího průtoku dostaneme poměr 1:1117, což svědčí o jejich veliké rozkolísanosti toku. Původem toho je plocha povodí, která je geologicky tvořena málo propustnými půdami a to zejména v jeho horním toku.

Beskydy patří převážně do karpatského flyšového pásma a jsou tvořeny horninami, ve kterých se vyskytují nepropustné břidlice a jílové vrstvy, které jsou příčinou rychlého odtoku povrchové vody a to zejména při vydatnějších srážkách.

Povodeň v červenci 1997 napáchala ohromné škody v Hranicích a řadě dalších obcí.Povodeň v červenci 1997 napáchala ohromné škody v Hranicích a řadě dalších obcí.Zdroj: Kniha Povodně na Hranicku

Dalším faktorem je že s postupnou zástavbou se zvýšily plochy s vysokým odtokovým koeficientem (zastavěné plochy, komunikace, haly, parkoviště a pod.).

S postupem civilizace docházelo k zásahům do původního přírodního prostředí a také do vodních toků a do hydrologických poměrů. Řeka byla regulována a se zkrácením toku, byly rušeny přírodní zdrže, mokřady a prováděny meliorace.

PŘEČTĚTE SI: Ochrání Přerov před povodní přehrada? Nepřinese nic dobrého, bojí se odpůrci

To vše vedlo ke zvyšování odtoku na úkor přirozené akumulace do spodních vod. V dolním toku řeky se postupně zaváželo vše, co zbylo z původního inundačního území jako slepá ramena, bažiny a doliny.

Bohužel tyto plochy při takových pohromách poskytovaly dostatek prostoru pro zmírnění povodňové vlny, která se do nich přelila, nebo i částečně vsákla.

Jen kolik takových ramen v okolí Přerova bylo zasypáno buď odpadky, popílkem, nebo výkopovou zeminou. Stačí prohlédnout staré mapy, pokud nejste pamětníky. V minulosti se přesto povodně na Bečvě vyskytovaly často (jedna velká z nich byla 5.8.1880, ale ta největší 7.7.1997).

V uvedených kritických dnech 5. a 6.7.1997 dosahovaly denní úhrny přes 200 mm. Z toho vychází výpočtem, že spadlo na plochu povodí Bečvy cca 320 milionů m3 , při odtokovém koeficientu 0,3 proteklo Přerovem cca 96 milionů m3.

Nábřeží Edvarda Beneše v Přerově v červenci 1997Nábřeží Edvarda Beneše v Přerově v červenci 1997Zdroj: Jiří Kopáč

S tímto množstvím vody a odhadovaným odtokem za 48 hodin vychází výpočtem absolutní maximum velké vody (kulminační průtok) 1057 m3/s. Vzhledem k tomu že stávající koryto je dimenzováno na Q100 cca 700 m3/s, nastalo vylití vody přes ochranné hráze a zátopa města.

V zatopené oblasti bylo prakticky téměř zničeno vše živé, zničena všechna úroda, poškozena flora i fauna, kontaminována půda ropnými i jinými nebezpečnými látkami. Přerušena doprava, telefonní spojení, dodávka elektřiny někde i plynu.

Došlo i ke ztrátám na lidských životech, zničení majetku soukromého i veřejného, k obrovským materiálním škodám, k fysické i dlouhodobé psychické depresi obyvatelstva v postižené oblasti. Celkové škody ve výši 63 miliard korun se tehdy projevily negativně v celostátním rozsahu.

Přerov, 7. července 1997Přerov, 7. července 1997Zdroj: Jiří Kopáč

Snížení kulminačního průtoku lze provést zadržením části objemu povodňové vody. Toho lze dosáhnout pouze vybudováním ochranné nádrže s dostatečným retenčním prostorem. Jak bylo výše uvedeno, proteklo Přerovem během dvou dní cca 96 milionů m3.

Aby se snížil sekundový průtok odhadovaný na 1057 m3/s, alespoň na cca 700 m3/s, bylo by nutné zadržet minimálně cca 25 mil. m3 vody. V úvahu přichází vybudování suchého poldru, nebo přehradní nádrže.

Z dřívějších záměrů se jevila jako nejvhodnější výstavba zemní hráze u Skaličky, která měla být také jako zdroj vody pro plánovanou jadernou elektrárnu Blahutovice.

Přes technicko - geologické problémy se tato lokalita jeví jako optimální, a řešila by protipovodňovou ochranu dolního toku Bečvy i částečně střední Moravy, současně by sloužila pro vyrovnání odtoku a zásobování vodou v suchých létech.

V povodí horní Moravy a Bečvy nebylo po druhé světové válce prakticky vybudováno žádné vodohospodářské dílo podobného charakteru. V rámci šetření byly řeky Bečva a Morava zcela opomíjeny.

Dalším faktorem k urychlení výstavby tohoto díla je současné globální oteplování.

Přes 75 % povrchu této planety tvoří moře. Každému je známo, že vodní plochy při slunečním záření odpařují vodu a ten odpar je značný. Odpařená voda ve formě mraků opět kondenzuje ve formě srážek a někde spadne. Ne ovšem všude.

Jak je známo v minulém roce došlo v některých měsících u nás k překročení průměrných srážek a nikoliv k nejsuššímu roku za posledních 500 let, jak hlásali někteří „vědci“. Také v části Evropy jsou stále velké záplavy.

Za současné situace není možné kalkulovat, že mimořádné povodně se nebudou opakovat. Takové srážky se mohou vyskytnout kdekoliv, kdykoliv i opakovaně. Tomu nemůžeme zabránit, ale můžeme společně omezit jejich následky. Nemůžeme přece nečinně očekávat další podobné pohromy, ale musíme je alespoň omezit.

Proti přehradě mají námitky tzv. ochránci přírody. Chtěl bych připomenout, že v České republice je cca 160 vodních nádrží, protože žijeme na střeše Evropy.

Kdyby naši předci takto uvažovali tak tu máme povodně a sucha. Každá přehrada po vybudování vytváří svůj biotop a je ochranou vodomilného ptactva a ryb a dalších živočichů. (Vranov, Lipno, Orlík a další).

Je nezajímá jaké utrpení a škody přinesla poslední velká povodeň na Bečvě na svém dolním toku. To chtějí zase vytopit Přerov a zničit Troubky?

Troubky, 12. července 1997Troubky, 12. července 1997Zdroj: Jiří Kopáč

Bečva je štěrkonosná řeka a za tu dobu, co ji znám, se značně zahloubila a tím došlo k poklesu vodních hladin v přilehlém okolí.

V současné době zabraňují jezy jejímu dalšímu prohlubování. Výstavba přehradní nádrže s kontrolovaným odtokem by dalšímu prohlubování zabránila a v době sucha pomohla udržovat optimální průtok v řece. Také by bylo možné energetické využití toku.

PŘEČTĚTE SI: Nádrž Skalička může ohrozit prameny lázní i jeskyně

Ochrana Teplických pramenů je také aktuální, ale to je záležitost podrobného geologického průzkumu v místě plánované přehrady a tomu odpovídající technických řešení a zabezpečení, aby nedošlo k jejich ohrožení. To se dá v současné době realizovat.

Z výše uvedených důvodů apeluji na příslušné orgány, aby zajistili neprodleně realizaci tohoto vodního díla a to ve formě přehradní nádrže s víceúčelovou funkcí. Ne suchý poldr, který nic neřeší.

Jiří Bernát,
dlouholetý občan města Přerova