Hranická propast leží na pravém břehu řeky Bečvy v národní přírodní rezervaci Hůrka u Hranic. Oficiální hloubka nezatopené části propasti měří 69,5 metru. To je však jen takzvaná špička ledovce. Maximální naměřená hloubka zatopené části je 519,5 metru, aniž bylo dosaženo dna.

Poznej Hranice - Hranická propast, nejhlubší propast na světě:

Zdroj: Youtube

Hranická propast je tak nejhlubší zatopená sladkovodní jeskyně na světě. Podle dosud stanovených teorií může hloubka propasti dosahovat až jednoho kilometru, jak uvádí internetová encyklopedie Wikipedia

„Hranickou propast, nazývanou také Kmotrova tůň, Kmotrův Důl, Kavčí nebo Teplická propast, zakreslil roku 1627 do své mapy Moravy i Jan Amos Komenský," informoval Denik.cz.

Roku 1974 byla spuštěna sonda do hloubky 175 metrů, při připočtení suché části dosáhla nakonec v tomto roce celková hloubka propasti hodnoty 245,5 metru.

Roku 1995 byl do výzkumu zapojen dálkově ovládaný robot – "miniponorka“ R.O.V. Hyball, která dosáhla hloubky 205 metrů.

V roce 2012 dosáhl tým potápěčů v čele s Krzystofem Starnawským hloubky 373 metrů pod hladinou. Tím to však nekončí.

Česko-polská expedice pokračovala v roce 2016 potvrzením hloubky 404 metrů a následně v roce 2022 navázala expedice česko-maďarská s dosud „nejhlubším výsledkem“ – 519,5 metru. Do té doby držela rekord italská propast Pozzo del Merro s naměřenou hloubkou 392 metrů.

V aktuálním čase se plánují a probíhají další výzkumy.

Touhy bez hranic "Hranická propast":

Zdroj: Youtube

Sám polský potápěč Krzysztof Starnawski, který propast dlouhodobě zkoumá, přiznal pro Deník v minulých letech, že každý další metr Hranické propasti je skvělým, neopakovatelným okamžikem, ale vždy od ní potřebuje pauzu, protože mu vzala spoustu času a nejen to. 

Pověsti o propasti

Hranická propast je obestřena nejen temnou atmosférou, a to kvůli občasným sebevraždám, ale také pověstmi, především těmi staršími. Asi nejznámější z nich je ta o velkomoravském vládci Mojmíru II., který do propasti skočil na koni, aby totéž v noční temnotě udělali jeho pronásledovatelé z řad zrádných velmožů, ohrožujících Moravu, jak uvádí Wikipedia

„V jedné z pověstí se objevuje také postava bílé paní: Ve zříceninách nedaleko Hranic jsou ukryty poklady, jichž lze dosáhnout na Velký pátek. Jistá žena zde zapomněla své dítě, po roce se naučilo chodit i mluvit. Potravou a hračkami jej zaopatřovala bíle oděná paní", můžeme se dočíst na webu rosmus, který mapuje zajímavosti z Přerovska a jeho okolí. 

Pověst má poněkud baladické a pro české prostředí typické pokračování. „Na nedalekém návrší Svrčově viděl jistý muž svini, sršící oheň. V tlamě držela zlatý klíč. Když začal ve strachu utíkat, ozval se za ním hlas, který pravil, že muž mohl kohosi lehce vysvobodit, kdyby nevzal do ruky onen klíč.

Že je Sněžka nejvyšší českou horou, ví každý. Náš kvíz vám může odhalit dalších devatenáct českých nej.... Obstojíte?
KVÍZ: Nejvyšší, největší, nejdelší, nejhlubší. Znáte česká nej...?

Ohlédl se a spatřil bílou paní. Ta mu pak řekla: „Zde na tomto místě vyroste třešňový strom. Až bude velký, udělá z jeho dřeva truhlář, který se dosud nenarodil, kolébku. A to dítě, které v ní první bude ležet, nás vysvobodí,“ stojí na webu rosmus.

Pověst doprovází i vznik propasti. Podle ní totiž vznikla Hranická propast v místech, kde se propadl do země svatební kočár rytíře Michala z nedalekého hradu Svrčova a jeho mladé ženy, bývalé vdovy po zemanovi z tvrze v blízkém Ústí, kterého prý rytíř Michal z chlípné touhy úkladně zavraždil. Možná se propadli až do pekel a hlubokou díru ve vápenci pak zalila voda.

Neznámý zápis z roku 1580 označuje lokalitu Hranické propasti za "peklo nějaké, do kteréhožto před časy lidé na smrt odsouzení metáni bývali". Je tedy možné, že v dobách středověku propast mohla sloužit jako velmi účinné popraviště, napsal web Dotyk. Vzhledem k tomu, že nikdo neví, co je na dně, toto tvrzení dostává nový a ještě děsivější rozměr… 

Hranická propast na jaře 2023. V blízkosti propasti vede naučná stezka.Hranická propast na jaře 2023. V blízkosti propasti vede naučná stezka.Zdroj: Deník/Karel Rozehnal

Místo pro sebevrahy

Lidé však v Hranické propasti svůj život občas ukončují i dobrovolně. Když si toto spojení zadáme do internetového vyhledávače, můžeme nalézt stovky článků a zmínek o nalezení lidí v Hranické propasti, kteří se rozhodli dát svůj skon najevo poněkud okázale, a tak si vybrali tento přírodní, pověstmi obestřený artefakt.

Kostel sv. Petra z Alkantary na jaře 2022.
Je šikmější než věž v Pise. Přesto byl kostel v Karviné léta neviditelný

Některé příběhy mají i dobré konce. A to například ten o opilém sebevrahovi, který ještě než stačil skočit do hlubin propasti, za zábradlím usnul a nedobrovolně se posléze nechal vysvobodit hasiči. 

Poznejte krásy Moravy

I když je toto místo opředeno fantastickými fakty i hrozivými pověstmi a příběhy, stojí za to jej navštívit, přestože není Hranická propast tak atraktivně známá jako například Macocha. Příjemný výlet strávený uprostřed skal a útvarů Hranického krasu, navíc na čerstvém vzduchu, jistě zpestří jakýkoliv víkend právě počínajícího jara.

Hranická propast je s celkovou, ověřenou a naměřenou hloubkou 473,5 m nejhlubší propastí České republiky. Zároveň je díky rekordní hloubce vody 404 m nejhlubší zatopenou propastí světaHranická propast je s celkovou, ověřenou a naměřenou hloubkou 473,5 m nejhlubší propastí České republiky. Zároveň je díky rekordní hloubce vody 404 m nejhlubší zatopenou propastí světa.Zdroj: Deník/Liba Mátlová

A tak se vydejte prozkoumat krásy Moravy, protože hned v blízkosti propasti je také naučná stezka Hůrka, lázně Teplice nad Bečvou nebo právě celý komplex Zbrašovských aragonitových jeskyní. Můžete obdivovat i poutní místo nebo sochu sv. Jana Nepomuckého. A celou tuto cestu zakončit například v hranickém aquaparku. Tak neváhejte a vydejte se do tohoto malebného kraje co nejdříve!