Faktickým zrušením jakékoli kontrolní funkce parlamentu, byť v situaci, kdy v něm má Fidesz ústavní většinu, funkce pouze symbolické, postoupila maďarská demontáž demokracie zase o velký krok dál.

Orbán, který zdůvodňoval tuto faktickou diktaturu koronavirovou epidemií, včera milostivě po necelých dvou měsících činnost parlamentu zase obnovil. Po pravdě řečeno, v situaci, kdy současně vyhlašuje skvělé domácí vítězství nad pandemií, ani nemohl jinak, pokud nechtěl ztratit zbytek tváře.

Maďarsko se ovšem včera nevrátilo k parlamentní demokracii, ale pouze k pseudodemokracii, která se v některých ohledech podobá třeba putinovskému Rusku. Demagogická maďarská vládní mašinérie chystá nové celonárodní poradní referendum, v němž mimo jiné opět nechybí špinavá kampaň proti americkému filantropovi Georgi Sorosovi.

To, co je na krátké zkušenosti s maďarskými dekrety varující, je opětovná, pouze slabá reakce Evropské unie. A nulová reakce ze strany Česka.

Náš premiér je ale i v Maďarsku, kde má jeho „svěřenský“ Agrofert hodně nainvestováno, v dalším obřím střetu zájmů, kdy si prostě ani nemůže dovolit Orbána kritizovat.

Naopak se s přítelem Viktorem plácá po zádech, což se v případě všemocného maďarského premiéra Babišovi nepochybně i byznysově hodí. Ti evropští politici, kteří v Maďarsku nepodnikají, si ale mohou a musí klást otázku: Má EU bez trvání na demokracii smysl? Ne, nemá.