Rád bych vám někoho představil. Jmenuje se Zlata Maděřičová, bydlí v Moravské Nové Vsi a patří k ženám, které mě vždy něčím překvapí a inspirují.

Zdroj: DeníkJe to přesně měsíc, co tornádo odneslo Zlatě a její rodině střechu nad hlavou a poničilo i velkou část penzionu, který s manželem ve svém domě provozují. Ten jejich penzion a útulný společenský prostor vybudovaný z garáže jsem poprvé navštívil už před pár lety. Pořádají v něm akce své komunitní nadace, a já měl tu čest být kdysi na jedné z nich hostem. Od té doby jsme byli pravidelně v kontaktu a já vždy obdivoval, s jakou neutuchající energií se Zlata zapojuje do veřejného života. Nejen obce, ale celého regionu. Jak moc pomáhá tam, kde je to potřeba. A na co nestačí sama, na to aspoň hlasitě upozorňuje a snaží se, aby to napravili ti, kdo to udělat mohou – příslušné úřady nebo instituce. Přesně takhle si představuji aktivního občana, kterému není jedno, co se děje za dveřmi jeho bytu nebo domu. Občana, kterému záleží na místu, kde žije, a spokojenosti lidí, se kterými společný prostor sdílí.

Se Zlatou jsme se zase viděli teď ve středu. Měsíc po úderu tornáda se toho u ní doma i v její obci hodně změnilo. Střechu mají už alespoň zalaťovanou a zakrytou plachtou, nedokončený penzion čeká znovu rozsáhlá oprava. Stejně jako desítky dalších domů v její Moravské Nové Vsi. Seděli jsme v jejich „sociální garáži“, plné věcí uložených z domu při úklidu po spoušti, kterou zanechal přírodní živel, u skvělých meruňkových knedlíků (mimochodem prvním pořádném jídle po dlouhé době), koukali průhledem do ulice a já si vybavil, že jsem podobné kulisy viděl naposledy před třiceti lety ve válkou poničených domech v bývalé Jugoslávii.

Petr Pavel
je bývalý předseda vojenského výboru NATO a bývalý náčelník generálního štábu české armády

Co se ale vůbec nezměnilo je energie, se kterou Zlata zase pomáhá. Hned pár hodin po úderu tornáda spěchala s organizováním pomoci pro celou obec. Byla v kontaktu s prvními organizacemi, které nabízely pomoc. Novinářům ochotně do pozdní noci popisovala, co je u nich ve vsi zrovna nejvíc třeba. Když jsme spolu seděli v jejich poničené garáži, znovu jsem si říkal, jak právě lidé jako Zlata jsou zdrojem mého přesvědčení, že všechny krize jako země nakonec úspěšně překonáme. Díky lidem, kteří jsou stateční, silní, nesobečtí.

Během následujících měsíců čekají obyvatele postižených vesnic na jižní Moravě hlavně náročné opravy domů. Ty přitom komplikuje aktuální špatná dostupnost řemeslníků i skokové zdražení stavebního materiálu. Nejen finanční, ale i další materiální a organizační pomoc tam budou dál moc potřebovat. A taky sílu při jednání se všemi úřady, které jsou pro obnovu jejich domovů nezbytné.

Z různých krizových situací vím, jak důležité je udržet s lidmi, které postihla katastrofa, kontakt dlouhodobě. A nenechat je ve štychu i poté, co opadne zájem médií. Nepochybuji, že vlna solidarity, která se zvedla po úderu tornáda a vyústila i v obrovské finanční částky vybrané přímo mezi lidmi, bude dál zdrojem pomoci. Osobně si odvážím spoustu nápadů na další pomoc a určitě toho hodně s naší iniciativou Spolu silnější zorganizujeme.

A odvážím si i další cenné a bezprostřední zkušenosti pro přípravu Systému protikrizové ochrany. Ten chystám pro novou vládu. Mým cílem je, abychom se dokázali pořádně poučit nejen z reakce na úder tornáda na Jižní Moravě, ale zejména z dlouho trvajícího boje celé země s koronavirem. Úder přírodního živlu může přijít v každém koutě naší země a já chci, abychom krize uměli zvládat společně co nejlépe.

Názory zde zveřejněné přinášejí různé pohledy publicistů a osobností, ale nevyjadřují stanovisko Deníku.