Kliknutím zvětšíteJe strašně dobře, že francouzské prezidentské volby vyhrál znovu tak přesvědčivě takový Evropan, jakým je Emmanuel Macron. Je to zásadní právě teď, kdy se ruskou agresí proti Ukrajině Evropa otřásá v základech.
V přímém přenosu sledujeme nejen doufejme blížící se bankrot putinovského Ruska, ale také bankrot celé dosavadní evropské a především německé politiky vůči Kremlu. Politiky, která desetiletí spoléhala na to, že evropské peníze připoutají fašizující ruský režim k Západu. Natolik, že se vzdá svých agresivních plánů a bude se chovat civilizovaně. Jenže stal se pravý opak.
Evropské a znovu především německé peníze využil Vladimir Putin nejen k tomu, že si kremelská smetánka nakradla na život ve stylu carské šlechty 19. století. Ale i k tomu, že posílil ruskou armádu. Natolik, aby si Kreml mohl dovolit rozpoutat válku proti svému největšímu sousedu, proevropské Ukrajině. Současně s tím evropské země škrtaly v armádních rozpočtech, znovu s Německem na jednom z prvních míst. Vždyť přece Ruska se nebylo třeba obávat.
Ne že by v kšeftech s Putinem Francie nejela také, ale přece jen si Paříž udržovala na rozdíl od Berlína vůči Moskvě větší odstup. Solidně investovala do armády i do svých jaderných sil, po odchodu Británie jediných v celé EU. A snažila se Evropu přesvědčit, že pokud chce hrát EU ve světě v příštích desetiletích jednu z hlavních rolí, musí být nejen ekonomickou, ale i vojenskou velmocí.
A toho lze dosáhnout jedině tím, že spojí své síly i ve vojenské oblasti a zároveň bude na obranu dávat mnohem více, než většina Evropanů dosud dávala. Dobré na tom bylo i to, že u Macrona v tom nebyl žádný antiamerikanismus, právě naopak.
Macron, nezatížený německou plynovou ruskou hypotékou, se nyní může plně ujmout vedení Evropy. Evropa ho opravdu potřebuje.
61
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
