Lidé chtějí ušetřit, topí vším, co hoří

Na měření musí být slunečno, aby byl kouř dobře vidět. Šablona se přiloží kolmo ke kouři ve vzdálenosti 150 až 400 metrů od zdroje.

Tomu, kdo provádí měření, má slunce svítit do zad. Za platné se považuje pouze měření, při kterém se celkem třicetkrát porovná tmavost kouře s odstínem na šabloně. Metoda se navíc nedá použít pro zjištění jiné barvy kouře, než černé.

Diskusi o větších kontrolách toho, čím lidé topí, tento týden opět rozvířil ministr životního prostředí Martin Bursík (SZ). Ten navrhuje, aby se v budoucnu úplně přestalo topit uhlím, a považuje za nejpřijatelnější otop palivové dřevo.

Kontrolu i sankce vůči hříšníkům by podle jeho mínění měly provádět samotné obce. To ale naráží na skutečnost, že pověření pracovníci obcí nemohou jen tak vstoupit do rodinného domku a kontrolovat, čím se topí.

Takové jednání je totiž v rozporu s ústavou. Právě zplodiny vzniklé při spalování nejrůznějších ekologicky závadných materiálů, trápí po zahájení topné sezóny obyvatele řady obcí na Přerovsku.

„Je vidět, že začala sezóna a lidi ve snaze ušetřit topí, čím se dá,“ stěžoval si například jeden z obyvatel Vinar u Přerova. „Měl jsem už u nás pohovor s majitelem rodinného domu na základě stížností lidí. Je to ale spíš o dobrovolnosti. Ze zákona nemáme žádné páky, jak tuto situaci změnit,“ krčí rameny starosta Dřevohostic Stanislav Skýpala.

Podle jeho slov lidé ve vesnici v současné době přecházejí na topení dřevem a uhlí už je spíše na ústupu. „Spaluje se hlavně dřevo. Každý klacek nebo shnilý strom, co dříve ležel u potoka, najednou rychle zmizí. Hlavním důvodem je asi zdražování plynu. Uhlím se topí mnohem méně než dříve, kaly už naštěstí skoro vymizely. Když se spalují třeba hadry, plasty nebo jiné věci, je to hned cítit v ovzduší,“ popsal situaci v Jezernici starosta Dušan Pořízka.

Také ten si stěžuje, že obec nemůže proti provinilcům zakročit, protože zákon jim neumožňuje vstoupit na soukromý pozemek.

„Před lety jsme dostali nějaké šablony a s jejich pomocí jsme měli zjistit, čím lidé topí. Tento systém je ale bezzubý. Majitele domu můžeme tak maximálně přesvědčit, že vidíme, že jejich kouř je jiný než obvykle. To je ale asi tak všechno,“ narážel na použití takzvané Ringelmannovy metody Pořízka.

„Metodou se zjišťuje jen tmavost kouře – nedá se jí tedy postihnout spalování celé řady nebezpečných látek a odpadů,“ popsal nevýhody prováděného měření šéf odboru životního prostředí přerovského magistrátu Pavel Juliš.

V praxi to znamená, že pokud lidé topí například plasty a kouř je namísto černé barvy pouze žlutý nebo hnědý, mají ochránci životního prostředí smůlu. Viníkovi nic nehrozí.

Jedině úpravy legislativy mohou podle zástupců měst a obcí tuto neúnosnou situaci změnit. „Připravují se změny zákona o ochraně ovzduší, které by měly vstoupit v platnost do dvou až tří let. Zvažuje se, že by v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší, kam Přerov spadá, byly páky i na fyzické osoby, které jsou zodpovědné za znečištění prostředí. V současné době totiž město může kontrolovat pouze právnické osoby – tedy firmy,“ uzavřel Jaroslav Čagánek z odboru životního prostředí přerovského magistrátu.