VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Zemřel Václav Havel, bylo mu 75 let

Praha /AKTUALIZUJEME/ - Václav Havel, státník, symbol společenských změn po roce 1989 a první český prezident, zemřel dnes ráno ve spánku na své chalupě na Hrádečku na Trutnovsku.

18.12.2011
SDÍLEJ:

Václav Havel v roce 2004.Foto: Archiv VLP

Politici doma i v zahraničí v prvních reakcích zdůrazňují nejen jeho symbolický význam, ale i osobní odvahu a přínos k nynější politické orientaci ČR směrem k Evropské unii a Severoatlantické alianci.

Některé z komentářůOlomouc vzpomíná na Václava Havla: spuštěné vlajky a místo pro svíčky o Havlovi hovoří jako o nejvýznamnějším Evropanovi současnosti. Na Pražském hradě už vlají černé vlajky.

Vláda v pondělí rozhodne o státním smutku, už dnes se ale vrcholní představitelé ČR sejdou na Pražském hradě a dohodnou se na dalších krocích. Od pondělního dopoledne budou Pražském hradě vystaveny kondolenční knihy.

"Dnes nás opustil Václav Havel. V jeho poslední chvíli s ním byla jeho manželka Dagmar a jedna ze sester boromejek, které se o něj také v posledních měsících staraly," uvedla stručně tajemnice Sabina Tančevová na oficiálních stránkách Václava Havla.

Havel měl dlouhou dobu vážné zdravotní potíže.

Podle prezidenta Václava Klause se Havel stal symbolem novodobého českého státu.

"Jeho osobnost i dílo podstatně napomohlo tomu, aby se ČR rychle začlenila do společenství svobodných a demokratických zemí," řekl Klaus. Zdůraznil také, že k Havlovi "vůdčí osobnosti naší sametové revoluce", kterého znal už od 60. let minulého století, vždy choval respekt.

ČTĚTE VÍCE:

Arcibiskup o Havlovi: Prosím, aby zakusil šťastné setkání

Olomouc vzpomíná na Havla: spuštěné vlajky a místo pro svíčky

Brňané uctí památku Havla na Moravském náměstí

Havla jsem respektoval už dlouho, řekl Klaus

Novinář Michnik: Havel byl hlas pravdy a svobody

Havel byl velký Evropan, truchlí zahraniční politici

Vláda rozhodne o státním smutku za Václava Havla

Václav Havel měl k umění blízko už od mládí

Nejvýraznější postava

Premiér Petr Nečas (ODS) se zprávu o Havlově odchodu dozvěděl přímo v televizním studiu Otázek Václava Moravce.

V první reakci prohlásil, že smrt exprezidenta je obrovská škoda, protože ještě mohl a měl co říci k veřejnému životu a politice. Havel podle něj patřil mezi nejvýraznější postavy české politiky minulého století i počátku tohoto století.

Na pondělí pak premiér svolal mimořádné jednání české vlády, která má pravomoc rozhodnout o vyhlášení státního smutku. V televizi nechtěl prozatím Nečas spekulovat o možnosti státního pohřbu.

Havel byl prvním polistopadovým prezidentem Československa a České republiky. Známý myslitel a bojovník za lidská práva, který byl pro své postoje vězněn komunistickým režimem.

Havlovo úmrtí je zprávou i ve světě, podle předsedy Evropského parlamentu Jerzyho Buzka byl exprezident osobností představující sametovou revoluci a sjednocení Evropy. "Václav Havel byl a zůstane hrdinou," zdůraznil polský šéf evropského zákonodárného sboru a někdejší univerzitní profesor.

Havel byl velkým a zasloužilým člověkem, který by si zasloužil Nobelovu cenu míru, řekl dnes v reakci na úmrtí českého exprezidenta Lech Walesa, někdejší vůdce polské demokratické opozice a bývalý polský prezident.

Za "duši revoluce v Česku" a průkopníka znovusjednocení Evropy, bez něhož by cesta k demokracii ve střední a východní Evropě nebyla možná Havla pokládá ministr zahraničí sousedního Německa Guido Westerwelle.

Kancléřka Angela Merkelová označila Havla za velkého Evropana. Zůstane podle ní nezapomenut za své prosazování svobody a demokracie i za svou lidskost.
Podle slovenské premiérky Ivety Radičové, která se zúčastnila posledního veřejné vystoupení Havla, když před týdnem převzal cenu slovenské Nadace Jána Langoše, otevřel Havel Československu brány do světa. Také bývalý slovenský premiér Vladimír Mečiar zprávu o Havlově úmrtí přijal s hlubokým zármutkem.

"Je to konec jedné éry, konec života osobnosti, která pro naši zem tolik znamenala a udělala," uvedla vicepremiérka Karolína Peake (VV). Havlova smrt je pro ni naprostým šokem i přes to, že na exprezidentovi bylo v posledních měsících vidět, že se mu nedaří dobře.

Předsedkyně sněmovny Miroslava Němcová (ODS) uvedla, že "Václav Havel je symbolem návratu svobody a demokracie do naší země". Podle ní ČR v Havlovi ztrácí morální autoritu. Předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) si pod pojmem Havel vždy představí humanistu a demokrata.

"Svým specifickým způsobem navázal asi nejvíce ze všech politiků na prezidenta Masaryka. Jestliže o Masarykovi platí, že se zasloužil o stát, Havel se zasloužil o návrat demokracie do Československa," řekl ČTK Štěch.

Pro ministra financí a místopředsedu TOP 09 Miroslava Kalouska byl Havel "symbol naší cesty ke svobodě". Jako prezident prý vykonal nesmírně mnoho pro rozvoj demokracie v ČR i pro české začlenění do NATO a Evropské unie.

Václav Havel přispěl k pádu komunismu a přiblížil ČR světu

Jméno Václava Havla zná celý svět, někdejší vězeň totalitního režimu byl dlouhá léta prezidentem Československa a České republiky. Známý myslitel a bojovník za lidská práva vždy vyvolával silné emoce. Zatímco ve světě jej většinou obdivují, názory na jeho působení v domácí politice se různí.

Před rokem 1989 byl Havel hlavním symbolem protikomunistické opozice, pád komunistického režimu ho vynesl až na Pražský hrad, kde setrval více než 12 let.


Ikonou boje za svobodu a demokracii zůstal Havel ve světě navzdory tomu, že v Česku jeho popularita v době jeho prezidentování spíše klesala. Opakovaně byl navržen na Nobelovu cenu míru, síla jeho osobnosti napomohla vstupu ČR do NATO. "Prezident Havel učinil český národ hrdým. Pro mnoho lidí na celém světě znamená slovo 'Havel' a 'Čech' jedno a totéž. Havel položil Prahu a Českou republiku na mapu doby po studené válce," prohlásila o něm bývalá ministryně zahraničních věcí USA a česká rodačka Madeleine Albrightová.

V úřadu prezidenta Havel zboural mnohá dosavadní tabu, jeho koncept takzvané nepolitické politiky však měl řadu kritiků. Pražský hrad po nástupu do funkce změnil k nepoznání, otevřel ho veřejnosti i světu a vrátil mu ztracenou důležitost. Mnohým však tehdy vadila jeho údajná tolerance k bývalým komunistům a také rozsáhlá amnestie vězňů odsouzených za bývalého režimu.

Ani velká autorita, kterou měl po prvním zvolení, nic nezměnila na vleklých diskusích o státoprávním uspořádání Československa v roce 1992. A období po jeho abdikaci a návratu do čela nového českého státu zase poznamenaly spory s tehdejším předsedou ODS a premiérem Václavem Klausem. A právě Václav Klaus se v únoru 2003 stal novou hlavou státu poté, co vypršelo Havlovo druhé období ve funkci prezidenta ČR.

Havel dramatik je ceněným autorem, jehož hry byly v hojně uváděny na českých i zahraničních scénách. Napsal na dvě desítky divadelních her, z nichž nejznámější jsou absurdní dramata Zahradní slavnost (1963), Žebrácká opera (1972), Audience (1975) nebo Largo desolato (1984). Jako dramatik se znovu připomněl před třemi lety, kdy měla premiéru jeho nová hra Odcházení. Havel je také autorem mnoha kritik, komentářů, studií a esejů.

Václav Havel se narodil 5. října 1936 v rodině pražského stavebního inženýra a podnikatele Václava Miloše Havla. Členové rodiny v minulosti prosluli jako významní filmoví podnikatelé a stavitelé, kteří výrazně ovlivnili tvář české metropole. Dědeček Václav Havel v letech 1907 až 1915 vybudoval palác Lucerna, otec Václav s bratrem Milošem zase v rámci společného podniku spravovali Barrandovské terasy.

Mladý Václav Havel navštěvoval Reálné gymnázium a Kolej Jiřího z Poděbrad v Poděbradech, výběrovou školu vedenou po anglickém vzoru. Po převratu v roce 1948 se už mohl jen vyučit chemickým laborantem. Později vystudoval večerní gymnázium a až v polovině 60. let dramaturgii na DAMU.

Bývalý režim ho řadil mezi své hlavní nepřítele, neboť měl velkou autoritu v disentu. Vystrnadit Havla z republiky se ale nepodařilo, dostat do vězení ano - už po vzniku Charty 77, později ještě několikrát, celkem téměř na pět let. Oporou mu byla manželka Olga, s níž se oženil v létě 1964. V článku Kdo je Václav Havel z Rudého práva 28. února 1989 ho také označili za rozvraceče a nepřítele.

V listopadu 1989 spoluzaložil Občanské fórum, jehož se stal jedním z hlavních mluvčích a vyjednávačů s představiteli komunistického režimu. V prosinci 1989 byl Václav Havel zvolen prezidentem a v čele Československa a poté Česka zůstal až do roku 2003 (s půlroční přestávkou v roce 1992).
V lednu 1996 zemřela jeho žena Olga a o rok později se oženil s herečkou Dagmar Veškrnovou.

V 90. letech Havla sužovalo zdraví a několikrát byl v bezprostředním ohrožení života. V prosinci 1996 mu lékaři kvůli nádoru odebrali část plíce, v dubnu 1998 se během dovolené v Innsbrucku podrobil dramatické operaci proděravělého tlustého střeva. Havel přestal kouřit a změnil způsob života.

"Poprezidentskému" období Havlova života dominovala lidská práva - opakovaně podpořil kubánskou opozici, disidenty v Bělorusku, angažoval se kolem situace v Barmě, Tibetu či Severní Koreji a několikrát vyjádřil své obavy o osud demokracie v Rusku. Nadále se vyjadřoval k aktuálním politickým otázkám, především v oblasti zahraniční politiky. Dopsal také divadelní hru a byl čestným předsedou českého PEN klubu, v poslední době se věnoval i projektu své prezidentské knihovny.

Přehled života československých a českých prezidentů:

Tomáš Garrigue Masaryk (ve funkci od 14. listopadu 1918 do 14. prosince 1935) - Prezidentem byl poprvé zvolen v listopadu 1918 a ve funkci jej československý parlament ještě třikrát potvrdil, a to v letech 1920, 1927 a 1934. Masaryk abdikoval kvůli zdravotnímu stavu 14. prosince 1935, za svého nástupce prosadil Edvarda Beneše. Poté žil v ústraní v Lánech, zemřel 14. září 1937 v 87 letech.

Edvard Beneš (ve funkci 18. prosince 1935 až 7. června 1948) - Nejbližší spolupracovník Masaryka a dlouholetý ministr zahraničí byl prezidentem zvolen v prosinci 1935 a pak dvakrát potvrzen (1945 a 1946). Po únoru 1948 se stáhl z veřejného života do své vily v Sezimově Ústí, svou nepřítomností na Hradě chtěl demonstrovat nesouhlas s nedemokratickým vývojem v zemi. Teprve po volbách, které potvrdily nástup komunistů, 7. června 1948 abdikoval. Zemřel necelé tři měsíce poté, 3. září 1948. Bylo mu 64 let.

Emil Hácha (30. listopadu 1938 až 4. května 1945) - Uznávaný právník a někdejší prezident Nejvyššího správního soudu byl prezidentem zvolen po Benešově abdikaci a odchodu do exilu. Na Pražském hradě zůstal i po vzniku protektorátu, během roku 1943 ale kvůli postupující nemoci přestal prakticky funkci vykonávat a dožíval v těžkém psychickém stavu na zámku v Lánech. Krátce po konci války byl v květnu 1945 zatčen, převezen do nemocnice pankrácké věznice, kde také ve věku 72 let zemřel.

Klement Gottwald (14. června 1948 až 14. března 1953) - Čtvrtý československý a zároveň první komunistický prezident se v politice prosadil po roce 1929, kdy ovládl Komunistickou stranu Československa. O prezidentský úřad se ucházel už v roce 1934, stíhání za předvolební vystupování jej ale přinutilo emigrovat do SSSR. V únoru 1948 byl v čele komunistického převratu, po Benešově abdikaci se stal hlavou státu. Zemřel ve funkci v 56 letech, jen několik dní po návratu ze Stalinova pohřbu v Moskvě.

Antonín Zápotocký (21. března 1953 až 13. listopadu 1957) - Původně sociální demokrat patřil mezi zakladatele KSČ a ve vedení strany se udržel i po Gottwaldově ovládnutí strany v roce 1929, po kterém se věnoval odborům. V únoru 1948 se jako odborářský šéf významně podílel na komunistickém převratu. V červnu 1948 vystřídal Gottwalda v křesle předsedy vlády a po jeho smrti v roce 1953 jej nahradil i ve funkci prezidenta republiky. Také on zemřel ve funkci, bylo mu 72 let.

Antonín Novotný (19. listopadu 1957 až 28. března 1968) - Podobně jako Zápotocký patřil k zakladatelům KSČ, před válkou zastával různé funkce ve stranickém aparátu. Prezidentem se stal údajně na přání sovětského vůdce Nikity Chruščova. Novotný byl podruhé zvolen hlavou státu v roce 1964, v březnu 1968 na nátlak veřejnosti abdikoval a byl zbaven všech stranických funkcí i členství v KSČ. Do strany byl přijat tajně v květnu 1971. Zemřel v ústraní 28. ledna 1975 ve věku 70 let.

Ludvík Svoboda (30. března 1968 až 29. května 1975) - Během první světové války se přidal k legionářům, poté působil v armádě. Po Mnichovu odešel do Polska, odtud později do SSSR. Po válce se stal ministrem obrany (jako nestraník, měl ale blízko ke KSČ), v 50. letech skončil jako účetní v JZD, odkud se dostal díky zásahu Chruščova. Prezidentem se stal během Pražského jara, ve funkci byl potvrzen v březnu 1973. Když odmítl abdikovat ze zdravotních důvodů, byla mu po změně ústavy ukončena funkce. Zemřel 20. září 1979, bylo mu 83 let.

Gustáv Husák (29. května 1975 až 10. prosince 1989) - Jeho kariéra začala stoupat za války, kdy se stal členem vedení Komunistické strany Slovenska. Po válce stál v čele Sboru pověřenců, v 50. letech ale skončil ve vězení. Na svobodu se dostal v 60. letech, po srpnu 1968 stanul v čele KSČ. Prezidentem byl zvolen třikrát (1975, 1980 a 1985), v prosinci 1989 na nátlak veřejnosti abdikoval a dožil v ústraní. Zemřel 18. listopadu 1991 ve věku 78 let.

Václav Havel (čs. prezident 29. prosince 1989 až 20. července 1992, prezident ČR 2. února 1993 až 2. února 2003) - Potomek známé podnikatelské rodiny se proslavil nejdříve jako dramatik. Patřil k čelným představitelům disentu v Československu, podílel se na formulaci prohlášení Charty 77 a strávil skoro pět let ve vězení. V listopadu 1989 se angažoval ve vedení Občanského fóra a v prosinci 1989 se stal prezidentem. Funkci obhájil v červenci 1990. V prezidentských volbách 3. července 1992 nebyl zvolen, k 20. červenci 1992 odstoupil z funkce. Prezidentem samostatné ČR byl zvolen v lednu 1993, funkce je ujal 2. února. Začátkem roku 1998 byl zvolen podruhé. Po odchodu z Hradu začátkem roku 2003 se nadále veřejně angažoval, zejména na podporu lidských práv- Zemřel dnes ve věku 75 let.

Důležité momenty v životě Václava Havla:

5. října 1936 - Narodil se v rodině pražského stavebního inženýra a podnikatele Václava Miloše Havla.

1955 - Poprvé publikoval v časopise Květen.

1959 - Kulisák v Divadle ABC. V roce 1960 přešel do Divadla Na zábradlí - dramaturg, asistent režie a kmenový autor.

3. prosince 1963 - Divadlo Na zábradlí uvedlo jeho Zahradní slavnost.

9. července 1964 - Na žižkovské radnici si vzal Olgu Šplíchalovou.

1964 - Vydal první knihu, studii o Josefu Čapkovi.

Červenec 1967 - Kritický projev na sjezdu svazu spisovatelů. Vyškrtnut z kandidátky do ústředního výboru svazu.

1968 - První mezinárodní literární cena v Rakousku.

21. až 27. srpna 1968 - Autor komentářů ve vysílání libereckého studia Československého rozhlasu; četl Jan Tříska.

Podzim 1968 až červen 1969 - Šéf redakční rady časopisu Tvář.

1969 - Zákaz umělecké činnosti, poté pracoval v dělnických profesích, mimo jiné v trutnovském pivovaru (1974).

8. dubna 1975 - V dopise prezidentovi Gustávu Husákovi podrobil režim ostré kritice.

1. ledna 1977 - Prvním mluvčím Charty 77. Byl jím ještě dvakrát: na přelomu let 1978 a 1979 a od září do listopadu 1989.

18. října 1977 - Odsouzen na 14 měsíců s tříletou podmínkou pro pokus trestného činu poškozování zájmů republiky v cizině.

23. října 1979 - V procesu se členy VONS (Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných) odsouzen na 4,5 roku nepodmíněně.

23. ledna 1983 - Těžký zápal plic ve věznici, po intervenci ze zahraničí 7. února propuštěn. Z nemocnice odešel v březnu.

3. září 1988 - Na folkovém festivalu v Lipnici nad Sázavou poprvé po 19 letech vystoupil na veřejnosti.

9. prosince 1988 - Účast na "snídani s disidenty" s francouzským prezidentem Françoisem Mitterrandem v Praze.

10. prosince 1988 - Projev na první povolené manifestaci k Mezinárodnímu dni lidských práv na Škroupově náměstí v Praze.

Leden 1989 - Během takzvaného Palachova týdne vzat do vazby.

21. února 1989 - Odsouzen k devíti měsícům nepodmíněně pro podněcování a ztěžování výkonu pravomoci veřejného činitele. Po protestech ve světě i ČSSR propuštěn 17. května 1989.

Listopad až prosinec 1989 - Spoluzakladatel Občanského fóra.

29. prosince 1989 - Zvolen československým prezidentem; znovu zvolen 5. července 1990.

19. až 22. července 1990 - První návštěva USA ve funkci prezidenta.

3. července 1992 - Při volbě hlavy státu nezískal dostatek hlasů, 20. července abdikoval.

26. ledna 1993 - Zvolen prezidentem České republiky, úřad převzal 2. února. Znovu zvolen byl 20. ledna 1998.

27. ledna 1996 - Po dlouhé nemoci zemřela Olga Havlová.

2. prosince 1996 - Havlovi odstraněn zhoubný nádor na plicích. Lékaři mu odebrali část pravé plíce.

4. ledna 1997 - Oženil se s herečkou Dagmar Veškrnovou.

9. prosince 1997 - Před senátory a poslanci v Rudolfinu ostře kritizoval vývoj v ČR v uplynulých letech.

14. dubna 1998 - V rakouském Innsbrucku mu operovali perforaci tlustého střeva.

2. února 2003 - Ukončil druhé pětileté období ve funkci prezidenta České republiky.

22. května 2008 - Premiéra jeho nové divadelní hry Odcházení.

22. března 2011 - Premiéra filmu Odcházení v jeho režii, který natáčel v roce 2010.

Vše k úmrtí bývalého prezidenta Václava Havla najdete ZDE

Nejtěžší operaci podstoupil Václav Havel před patnácti lety

14. března 1990 - Havel se podrobil operaci břišní kýly, po třech týdnech byl propuštěn do domácího ošetřování.

Listopad 1996 - Havel byl se zánětem plic hospitalizován na chirurgické klinice Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Operační tým profesora Pavla Pafka mu 2. prosince odebral polovinu pravé plíce, aby odstranil zhoubný nádor.

14. dubna 1998 - Havel, který pobýval od 9. dubna v rakouských Alpách na ozdravném pobytu, se v innsbrucké Univerzitní nemocnici podrobil akutní operaci proděravělého tlustého střeva. Do Prahy se vrátil 6. května a léčil se v Ústřední vojenské nemocnici (ÚVN).

26. července 1998 - Havel v Praze podstoupil druhou fázi operace tlustého střeva - zacelení vývodu. Nastaly pooperační komplikace s provzdušněním pravé plíce. Havla pak 4. srpna postihla porucha srdečního rytmu a půl hodiny byl v ohrožení života. Lékaři provedli elektrickou kardioverzi (úprava rytmu srdce elektrickým výbojem).

5. června 2000 - Havlovi odstranili lékaři břišní kýlu, pozůstatek operací tlustého střeva.

12. února 2001 - Havla hospitalizovali v ÚVN se zánětem průdušek poté, co musel přerušit návštěvu Kuvajtu.

24. září 2001 - Havel kvůli srdeční arytmii krátce před odletem zrušil návštěvu Itálie. Lékaři provedli elektrickou kardioverzi.

17. července 2002 - Kvůli zánětu průdušek Havel předčasně ukončil návštěvu Francie a byl hospitalizován.

22. listopadu 2004 - Havel, který byl na návštěvě na Tchaj-wanu, uklouzl a zlomil si krček stehenní kosti. Cestu po jihovýchodní Asii předčasně ukončil a byl hospitalizován v ÚVN.

19. ledna 2008 - Havel byl převezen do nemocnice kvůli srdeční arytmii, začátkem února byl propuštěn domů a pokračoval v domácí rekonvalescenci.

12. ledna 2009 - Havel absolvoval na ORL klinice v Motole drobnou operaci, při níž mu byl odstraněn zánět z krku. Jeho pooperační stav však poté vážně zkomplikovalo zahlenění části pravého plicního laloku a jeho život byl podle lékařů ohrožen. Po 18 dnech byl Havel propuštěn do domácího léčení.

Květen 2010 - Během pobytu v USA měl Havel vážné potíže se srdeční arytmií a musel být v New Yorku pět dní v intenzivní péči lékařů.

8. března 2011 - Havel dostal akutní zánět dýchacích cest a byl hospitalizován v ÚVN. Po propuštění z nemocnice byl dlouhodobě v rekonvalescenci, protože byl stále velmi unavený. Zotavoval se převážně na venkově.

Červenec 2011 - Havel se stále zcela nezotavil ze zánětu dýchacích cest. Cítil se vyčerpaný, zůstával doma v Praze v péči lékařů a manželky.

14. listopadu 2011 - Po mírném zlepšení zdravotního stavu Havla bylo oznámeno, že se nezúčastní oslav 17. listopadu v Praze. Protože se cítil o něco hůř, na radu lékařů zůstával převážně na své chalupě na Hrádečku.

18. prosince 2011 ve spánku zemřel.

Manželky Václava Havla:

OLGA HAVLOVÁ (11. července 1933 - 27. ledna 1996)
Narodila se na Žižkově v početné rodině jako Olga Šplíchalová. Vyučila se v Baťově továrně, kde také poté pracovala. Během 50. let vystřídala řadu různých zaměstnání - pracovala jako účetní, skladnice, prodavačka. V letech 1961 až 1969 byla uvaděčkou v Divadle Na Zábradlí, kde v té době působil také Václav Havel. S ním se však znala již od roku 1953, známost navázali o tři roky později. Provdala se za něj v roce 1964.

Havel o ní později často hovořil jako o své nepostradatelné životní opoře. Po potlačení Pražského jara v roce 1968 vystupovala po boku svého manžela během normalizace. V lednu 1977 se podílela na publikování Charty 77. V dubnu 1979 se s Havlem stali spoluzakladateli Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS). V roce 1981 byla zadržena a několik dní vězněna na Pankráci.

Od roku 1979 se Havlová podílela na vydávání Edice Expedice, od roku 1986 jako členka redakční rady na vydávání časopisu O divadle a od roku 1987 na vydávání samizdatového Originálního videojournalu. Počátkem roku 1990 již v roli první dámy založila Výbor dobré vůle (jako pokračování tradice VONS), 23. září 1992 byla zaregistrována Nadace Olgy Havlové a od té chvíle používá nadace složený název Výbor dobré vůle - Nadace Olgy Havlové.


DAGMAR HAVLOVÁ (narozena 22. března 1953)
Narodila se v Brně, v roce roku 1971 maturovala na tamní konzervatoři a v roce 1975 absolvovala Janáčkovu akademii múzických umění v Brně. Začínala v Divadle na provázku, poté byla od roku 1974 pět let v angažmá pražského Divadla na Starém Městě, v letech 1978 až 1982 hrála i v Semaforu. Od roku 1980 až do ledna 1997 působila v Divadle na Vinohradech, kam se po přestávce opět vrátila v roce 2006, v současnosti vystupuje ve hře Marie Stuartovna.

Populární a oceňovaná divadelní, filmová a televizní herečka, která oblibu u publika získala pod svým dívčím příjmením Veškrnová, natočila v letech 1974-1996 přes 200 televizních inscenací, téměř 50 filmů a nastudovala přibližně stejný počet divadelních rolí. Ve filmu debutovala v roce 1974 celovečerní veselohrou Juraje Herze Holky z porcelánu. Před kameru se vrátila až loni, když hrála v manželově filmové verzi Odcházení.

Po svatbě s Havlem, tehdy již prezidentem, která se odehrála v utajení 4. ledna 1997, se začala věnovat povinnostem manželky prezidenta a založila Nadaci Dagmar a Václava Havlových VIZE 97.

Z prvního manželství s hercem Radvítem Novákem, za kterého se provdala v roce 1976 a s nímž byla pět let, má dceru Ninu.

red+čtk

18.12.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Billboardy na I46 mezi Olomoucí a Šternberkem
3

Billboardy musí od silnic pryč, nepůjde to lehce

Vybíráme ojeté SUV do 300 tisíc.
AUTOMIX.CZ
20

Vybíráme ojeté SUV do 300 tisíc. Jaké koupit? A jakým se radši vyhnout?

Archeologové našli v Předmostí kostry dětí, staré 3,5 tisíce let

Předmostí u Přerova, které kdysi proslavil nález hromadného hrobu lovců mamutů, vydává další svědectví o nepřetržitém osídlení tohoto místa. Archeologové, kteří nyní bádají na trase dálnice D1, našli v jedné z jam kostry dvou dětí ze starší doby bronzové. Další jáma ukrývala kostru mladého muže a ženy. Skelety, pochované v typické skrčené poloze, jsou staré zhruba tři a půl tisíce let.

Nedal přednost, způsobil nehodu

Bez zranění, ale se škodou 230 tisíc korun, skončila nehoda, která se stala ve čtvrtek dopoledne ve Vlkoši. Řidič vozu Ford, jenž jel po vedlejší silnici ve směru od Troubek, nereagoval na dopravní značení k zastavení na křižovatce.

Nakupovali voňavky za pět prstů

Dva případy krádeží, které se staly v červenci v přerovských drogeriích, řeší v těchto dnech policisté. K prvnímu odcizení zboží došlo 16. července kolem půl šesté večer v Galerii Přerov. Neznámý zloděj ukradl v jedné z prodejen z regálu parfém značky Versace v hodnotě 949 korun.

Ve Zlíně jsem se naučil hrozně moc věcí, říká po skalpu Beranů Jakub Ferenc

ROZHOVOR / Také pro něj to byl speciální zápas. Obrovitý obránce Jakub Ferenc ze všech přerovských hráčů, které extraligový Zlín v přípravě zkoušel, vydržel v jeho kádru nejdéle. Dokonce za Berany odehrál i první přípravné utkání v rámci Zubr Cupu. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení