„Za posledních pět let se sčítané stavy snížily o čtvrtinu, tedy ze čtyř tisíc kusů sčítaných v roce 2010 ve všech pětatřiceti honitbách v územní působnosti na loňských tři tisíce sto kusů," informoval Marek Herman, který má na přerovském magistrátu oblast myslivosti na starosti.

Situace se podle jeho slov nezlepšuje a i do budoucna lze očekávat další pokles. A jeho příčina?

„Jedná se zejména o způsob zemědělského hospodaření na velkých půdních celcích a s tím související způsob a intenzitu provozu mechanizace a aplikace chemické ochrany plodin. Dále v nemalé míře má vliv na úhyn této zvěře také provoz motorových vozidel na všech druzích komunikací, kterými jsou protkaná území honiteb," vysvětlil Herman.

Podle něho se zajíc vytrácí z přírody i v důsledku predačního tlaku včetně geograficky nepůvodních druhů zvířat. Škody působí například psík mývalovitý, mýval severní a další druhy, ale svůj podíl má i vzrůstající stav černé zvěře.

Nižší stavy zajíce polního zaznamenali také myslivci na Kojetínsku.

„Samozřejmě, že i u nás je zajíců méně, než tomu bývalo dříve. My se ale snažíme udržet jejich stavy, a proto jejich odlov plánujeme aktuálně v závislosti na jejich stavu. Například letos jsme jich odlovili přibližně o osmdesát méně než loni," informoval Josef Pecha z Mysliveckého sdružení v Kojetíně.

Odlov divočáků? 250 kusů ročně

Naopak u prasete divokého lze pozorovat postupný nárůst početního stavu. V přerovském regionu se tato zvěř však nevyskytuje celoročně, ale pouze ve vegetačním období některých plodin.

Za posledních pět let se zvýšil odlov o sto padesát procent na současných zhruba 250 kusů ročně.

„Sezonní migrace je záležitostí části roku od dubna až do listopadu, kdy se na polích sklízí poslední kukuřice. Obecně zvyšující se podíl plodin pěstovaných pro energetické využití, tedy již zmíněná kukuřice nebo řepka, poskytuje černé zvěři příznivé podmínky pro několikaměsíční pobyt v porostech. Čím je větší plocha osetá těmito plodinami, tím příznivější sezonní podmínky zde tato zvěř nalézá, a o to horší podmínky jsou pak pro myslivce odlovem redukovat jejich počty," vysvětlil Marek Herman.

S tím podle jeho slov souvisí i zjištěné a uplatňované škody ze strany poškozených zemědělsky hospodařících subjektů.

„Přesto, že škody způsobené zvěří řeší poškozený s příslušným uživatelem honitby, nebo v dalším stupni soud, jsou známy případy škod uplatňovaných ve zdejších honitbách ve výši přes sto tisíc korun. A v případě opakovaného úspěšného uplatnění škod je to pro dotčený myslivecký spolek již prakticky likvidační. Nejedná se totiž o subjekty, které provozují průběžnou výdělečnou činnost a na náhradu škody se tak musí složit všichni členové společně," vysvětlil Marek Herman.

Lovit se může celoročně

Na vysoké škody způsobené černou zvěří zareagovalo ministerstvo zemědělství. Od prvního ledna letošního roku totiž platí změna vyhlášky, která dovoluje lovit dospělé divočáky a bachyně celoročně. Doposud je myslivci mohli lovit jen od srpna do konce ledna.

Myslivecké hony každoročně neuniknou pozornosti policistů.

Policejní kontroly neodhalily problém

Ti letos zkontrolovali celkem 41 myslivců.

„Kontrolujeme doklady a technický stav zbraně. Namátkově provádíme také orientační dechové zkoušky. Cílem je prověřit, zda myslivec není během honu pod vlivem alkoholu. Mohu říct, že provedenými kontrolami nebylo zjištěno žádných závad," sdělila přerovská policejní mluvčí Miluše Zajícová.

Na místo se policisté mohou v průběhu dne ještě vrátit a kontrolu provést znovu. Pokud myslivec poruší zákon, může dostat pokutu až pět tisíc korun. Při závažnějším porušení zákona to policie oznámí správním orgánům. Po opakovaném porušení zákona může myslivec přijít i o zbrojní průkaz.

Autorka: Dagmar Rozkošná