V lepším případě opuchliny na místě vpichu, v tom horším vážná alergická reakce nebo šok. Letošní průběh léta napovídá tomu, že lidé by si s obtížným hmyzem neměli příliš zahrávat.

Svědčí o tom nejen extrémně vysoký počet hasičských výjezdů, který v posledních dvou měsících přesáhl čtyři stovky, ale i příběhy lidí, kteří agresivitu hmyzu podcenili a doplatili na to.

„Byla jsem na brigádě jako každý rok. Počítala jsem s tím, že při roznášení nápojů nějaký ten bodanec schytnu, ale to, co mě potkalo asi před týdnem, jen těžko popsat slovy. Vosa mě bodla do prsteníčku a nejen, že to strašně bolelo, ale otekla mi celá ruka,“ popsala svůj letní zážitek Iveta Štěrbová z Přerova.

Podle ní nezabraly tradiční octanové zábaly ani fenistil.

„Otekly mi tři prsty a celý hřbet ruky a nakonec jsem skončila na antibiotikách, “ podotkla.

Není sama, koho obtížný hmyz potrápil. Hasiči potvrzují, že se na ně lidé letos obracejí mnohem více než loni.

„Denně máme tak pět, šest výjezdů. Někdy jich je ale i deset,“ shrnul krajský mluvčí hasičů Zdeněk Hošák. Ve srovnání s loňskem je to obrovský nárůst – o 326 výjezdů.

„Evidujeme obrovské množství telefonátů od lidí, kteří nám výskyt hmyzu oznamují, a to zejména poblíž domů, mateřských a základních škol,“ doplnila krajská mluvčí hasičů Vladimíra Hacsiková. Bodance jsou podle ní nebezpečné kvůli intoxikaci.

Sršeň je bázlivé zvíře

U včel je žihadlo opatřené zpětnými zahnutými háčky, kterými se při bodnutí fixuje žihadlo do tkáně. Při odletu si včela vytrhává celé jedové ústrojí a hyne.

Vosy a sršni zpětné háčky nemají a žihadlo mohou použít i několikrát.

„Vosí a sršní bodnutí je bolestivější než včelí, otoky jsou větší a více svědí,“ dodala mluvčí.

Lidé to prý ale někdy se zákeřností blanokřídlého hmyzu, zejména sršňů, přehání.

„Bodají člověka pouze v obraně nebo při vydráždění. Rozrušený roj tohoto hmyzu přejde k útoku velmi rychle. Sršeň je však ve skutečnosti bázlivé, neútočné zvíře, které patří k chráněnému hmyzu. Přesto je v situaci, kdy bezprostředně ohrožují člověka, nutná likvidace,“ konstatovala.

Lidé by se podle ní měli na hasiče obracet pouze tehdy, kdy je bezprostředně ohrožen na životě alergik, malé dítě, těhotná žena či senior. „Kontaktovat nás můžou i v situaci, kdy je vosí nebo sršní hnízdo na budově mateřské nebo základní školy nebo na dětském hřišti,“ upřesnila.

Lapače z piva

Nejjednodušším zásahem je likvidace přímého zdroje nebezpečí. V případě, kdy lidé objeví včelí roj, neměli by propadat panice, ale chovat se úplně normálně, a uvědomit o tom odborníka.

Na likvidaci vos používali už naši předci lapací lahve s úzkým hrdlem naplněné do jedné třetiny vodným roztokem z cukru a trochy piva nebo moštu.

„Láhev se pověsila na větve stromů, nebo postavila u zemních otvorů. Vosy najdou cestu do lahví velmi rychle, ale ven se úzkým hrdlem většinou nedostanou a utopí se,“ řekla Hacsiková. Sršni se nerojí a jejich přítomnost lze v okolí pozorovat delší dobu. Proto je lépe vždy zavolat odborníka – ochranáře, který dokáže sršní hnízdo přestěhovat sejmutím do igelitového pytle a uložením do krabice.